Jakub Steiner Jakub Steiner | Komentáře
31. 3. 2020 11:30

Času je málo a voda stoupá. Když chytrou karanténu nezavedeme hned, už se to nepodaří

Před Českem se právě otevírá okno naděje. Máme chvíli na to, abychom se pokusili zopakovat úspěšnou strategii Jižní Koreje či Singapuru v boji s Covidem-19. Ještě stále nemáme tolik nakažených a trasování je připraveno. Začneme-li teď chytře testovat, máme velkou šanci minout černé scénáře.
Česko se teď na krátkou chvíli ocitlo před oknem naděje. Dokážeme jej otevřít?
Česko se teď na krátkou chvíli ocitlo před oknem naděje. Dokážeme jej otevřít? | Foto: Shutterstock

Jako člověku, který se narodil v sedmdesátých letech, mi boj s koronavirem připomíná tehdy slavnou digitální hru "Nu pogodi". Hráč v ní coby vlk pobíhal mezi slepičími kurníky ve snaze pochytat stále rychleji padající vejce. Jak příliv vajec sílil, bylo třeba měnit taktiku. Zpočátku se daly pohyby chytře plánovat tak, aby se žádné nerozbilo. Od určité chvíle už to ale byl jen zoufalý kolotoč s cílem zachytit alespoň většinu a minimalizovat počet skořápek na zemi.

Podobný obraz dnes nabízí pohled na strategie, s jejichž pomocí se zahraniční vlády pokoušejí čelit pandemii. Zemím, které vsadily na "chytrý" přístup, se zatím daří udržovat si před virem náskok. Jde zejména o Jižní Koreu a Singapur. Na čem je jejich úspěch založen? Na přístupu k testování. Adepty si tam hledají pomocí trasování a prověřují pak i asymptomatické jedince, pokud přišli do styku s nakaženými.

Hlavním cílem je zachytit co nejvíc "vajíček" - tedy lidí zasažených koronavirem. A to tak, aby v průměru každý nakazil méně než jednoho dalšího člověka. Nové případy samozřejmě přibývají i tak, tento postup ale dokáže Covid-19 udržet v přijatelných mezích za téměř běžného chodu společnosti.

Země, kterým se vymkla situace z rukou, volí opačný - "zoufalý" - přístup. Zaměřují se na symptomatické pacienty se zdravotními komplikacemi, které pak testují nikoli z preventivních důvodů, ale za účelem léčby. Jde o taktiku, která řeší individuální situaci pacienta, méně však už tu epidemiologickou. Cílem je záchrana těch nejohroženějších.

Opustit zoufalství

Na samém počátku pandemie zvolila "zoufalou" strategii také Česká republika. Nakažených jsme měli pomálu, testů ještě méně a trasovat jsme neuměli. Vezmeme-li v úvahu lidnatost obou zemí, je u nás dnes počet testů i identifikovaných nakažených srovnatelný se situací v Jižní Koreji. K dispozici máme i trasovací systém. Otevírá se nám tedy jedinečná příležitost opustit přístup "zoufalý" a přejít na ten "chytrý". Jinými slovy bojovat proti Covidu-19 v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace protiútokem, nikoli defenzivně.

Časový úsek, který na takovou změnu máme k dispozici, je ale velmi krátký. Počet nakažených u nás stále strmě roste a nezvládáme s ním udržet testovací tempo. Nepodaří-li se nám tedy koronavirus plošnými restrikcemi zkrotit velmi rychle, přeroste nám brzy přes hlavu a přechod na chytrou karanténu už nebude možný.

O to, čemu dát přednost, se u nás teď v zákulisí vede tuhý boj. Pomoci chtějí všichni jeho aktéři, zásadně se ovšem liší v pohledu na to, která taktika má větší šanci na úspěch.

Epidemiolog Roman Prymula prosazuje model, který by propojoval testování s trasováním. Akcentuje tak boj s epidemií jako obecnou hrozbou, méně už ale bere ohledy na zájmy individuálních pacientů. Věří tedy (nebo přinejmenším doufá), že epidemii lze v Česku zkrotit a stabilizovat, aniž by byla promořená velká část populace.

Z významných míst českého zdravotnického systému ovšem lze zaslechnout i názor, že jediným možným řešením je naopak promoření významné části obyvatel, což by nám mělo zajistit masovou imunitu. Tento názor, formovaný od počátku touhou po slavném "zplošťování křivky", ale není příliš kompatibilní s chytrou karanténou. Ta totiž může nahradit tu nynější plošnou, jen pokud se podaří udržet relativně nízký počet nemocných. Naopak, masové imunity lze dosáhnout v rozumném časovém horizontu, jen pokud by proud nakažených byl dostatečně silný.

Jde o přirozený odborný spor. O Covidu-19 lidstvo stále ví velmi málo. Neznáme ani skutečnou míru našeho promoření, ani základní epidemiologické parametry viru, ani si nejsme jisti imunitou vyléčených. Odborníci se rozhodují za velké nejistoty. Víme však, že obdoby chytré karantény epidemii stabilizovaly v Koreji a Singapuru, zatímco myšlenka masové imunity ještě nebyla v praxi ověřena nikde.

Přísahám při bohu Apollonovi…

Dalším hlubokým zdrojem konfliktu je etická stránka celé věci. Chytrá karanténa vyžaduje agresivní testování i u asymptomatických osob vyhlédnutých v trasování. A tedy ubírá testy lidem, kteří jsou nemocní teď.

Lékaři zavázaní Hippokratovou přísahou přitom přirozeně hledí na zájmy svých nynějších pacientů. Epidemiologové zvyklí uvažovat v agregátních číslech zase neléčí pacienty, nýbrž epidemii jako celek. K debatě o optimálním testování tedy tyto dvě skupiny přistupují z protilehlých východisek.

Složitá expertní otázka se tak mění i v otázku politickou, v níž se vzájemně bijí zájmy nynějších nemocných s epidemiologickými zájmy společnosti jako celku. Ač jde tedy o věc složitou a odbornou, je nyní také věcí veřejnou. Času na debatu, zda máme krátkého okna k přechodu do chytré karantény využít, či nikoli, není mnoho. Přesněji řečeno, je ho zoufale málo. Vědět o tom, před jakou volbou dnes stojíme, ale mají právo všichni.

Autor, ekonom, působí na univerzitě v Curychu a na CERGE-EI, společném pracovišti AV ČR a Univerzity Karlovy.

Petr Bartoš vysvětluje, jak funguje aplikace vyvinutá sdružením COVID19 CZ, aby většina Čechů nemusela žít v celoplošné karanténě. | Video: Blahoslav Baťa, Martin Krepindl
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy