Jakub Steiner Jakub Steiner | Komentáře
31. 3. 2020 11:30

Času je málo a voda stoupá. Když chytrou karanténu nezavedeme hned, už se to nepodaří

Před Českem se právě otevírá okno naděje. Máme chvíli na to, abychom se pokusili zopakovat úspěšnou strategii Jižní Koreje či Singapuru v boji s Covidem-19. Ještě stále nemáme tolik nakažených a trasování je připraveno. Začneme-li teď chytře testovat, máme velkou šanci minout černé scénáře.
Česko se teď na krátkou chvíli ocitlo před oknem naděje. Dokážeme jej otevřít?
Česko se teď na krátkou chvíli ocitlo před oknem naděje. Dokážeme jej otevřít? | Foto: Shutterstock

Jako člověku, který se narodil v sedmdesátých letech, mi boj s koronavirem připomíná tehdy slavnou digitální hru "Nu pogodi". Hráč v ní coby vlk pobíhal mezi slepičími kurníky ve snaze pochytat stále rychleji padající vejce. Jak příliv vajec sílil, bylo třeba měnit taktiku. Zpočátku se daly pohyby chytře plánovat tak, aby se žádné nerozbilo. Od určité chvíle už to ale byl jen zoufalý kolotoč s cílem zachytit alespoň většinu a minimalizovat počet skořápek na zemi.

Podobný obraz dnes nabízí pohled na strategie, s jejichž pomocí se zahraniční vlády pokoušejí čelit pandemii. Zemím, které vsadily na "chytrý" přístup, se zatím daří udržovat si před virem náskok. Jde zejména o Jižní Koreu a Singapur. Na čem je jejich úspěch založen? Na přístupu k testování. Adepty si tam hledají pomocí trasování a prověřují pak i asymptomatické jedince, pokud přišli do styku s nakaženými.

Hlavním cílem je zachytit co nejvíc "vajíček" - tedy lidí zasažených koronavirem. A to tak, aby v průměru každý nakazil méně než jednoho dalšího člověka. Nové případy samozřejmě přibývají i tak, tento postup ale dokáže Covid-19 udržet v přijatelných mezích za téměř běžného chodu společnosti.

Země, kterým se vymkla situace z rukou, volí opačný - "zoufalý" - přístup. Zaměřují se na symptomatické pacienty se zdravotními komplikacemi, které pak testují nikoli z preventivních důvodů, ale za účelem léčby. Jde o taktiku, která řeší individuální situaci pacienta, méně však už tu epidemiologickou. Cílem je záchrana těch nejohroženějších.

Opustit zoufalství

Na samém počátku pandemie zvolila "zoufalou" strategii také Česká republika. Nakažených jsme měli pomálu, testů ještě méně a trasovat jsme neuměli. Vezmeme-li v úvahu lidnatost obou zemí, je u nás dnes počet testů i identifikovaných nakažených srovnatelný se situací v Jižní Koreji. K dispozici máme i trasovací systém. Otevírá se nám tedy jedinečná příležitost opustit přístup "zoufalý" a přejít na ten "chytrý". Jinými slovy bojovat proti Covidu-19 v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace protiútokem, nikoli defenzivně.

Časový úsek, který na takovou změnu máme k dispozici, je ale velmi krátký. Počet nakažených u nás stále strmě roste a nezvládáme s ním udržet testovací tempo. Nepodaří-li se nám tedy koronavirus plošnými restrikcemi zkrotit velmi rychle, přeroste nám brzy přes hlavu a přechod na chytrou karanténu už nebude možný.

O to, čemu dát přednost, se u nás teď v zákulisí vede tuhý boj. Pomoci chtějí všichni jeho aktéři, zásadně se ovšem liší v pohledu na to, která taktika má větší šanci na úspěch.

Epidemiolog Roman Prymula prosazuje model, který by propojoval testování s trasováním. Akcentuje tak boj s epidemií jako obecnou hrozbou, méně už ale bere ohledy na zájmy individuálních pacientů. Věří tedy (nebo přinejmenším doufá), že epidemii lze v Česku zkrotit a stabilizovat, aniž by byla promořená velká část populace.

Z významných míst českého zdravotnického systému ovšem lze zaslechnout i názor, že jediným možným řešením je naopak promoření významné části obyvatel, což by nám mělo zajistit masovou imunitu. Tento názor, formovaný od počátku touhou po slavném "zplošťování křivky", ale není příliš kompatibilní s chytrou karanténou. Ta totiž může nahradit tu nynější plošnou, jen pokud se podaří udržet relativně nízký počet nemocných. Naopak, masové imunity lze dosáhnout v rozumném časovém horizontu, jen pokud by proud nakažených byl dostatečně silný.

Jde o přirozený odborný spor. O Covidu-19 lidstvo stále ví velmi málo. Neznáme ani skutečnou míru našeho promoření, ani základní epidemiologické parametry viru, ani si nejsme jisti imunitou vyléčených. Odborníci se rozhodují za velké nejistoty. Víme však, že obdoby chytré karantény epidemii stabilizovaly v Koreji a Singapuru, zatímco myšlenka masové imunity ještě nebyla v praxi ověřena nikde.

Přísahám při bohu Apollonovi…

Dalším hlubokým zdrojem konfliktu je etická stránka celé věci. Chytrá karanténa vyžaduje agresivní testování i u asymptomatických osob vyhlédnutých v trasování. A tedy ubírá testy lidem, kteří jsou nemocní teď.

Lékaři zavázaní Hippokratovou přísahou přitom přirozeně hledí na zájmy svých nynějších pacientů. Epidemiologové zvyklí uvažovat v agregátních číslech zase neléčí pacienty, nýbrž epidemii jako celek. K debatě o optimálním testování tedy tyto dvě skupiny přistupují z protilehlých východisek.

Složitá expertní otázka se tak mění i v otázku politickou, v níž se vzájemně bijí zájmy nynějších nemocných s epidemiologickými zájmy společnosti jako celku. Ač jde tedy o věc složitou a odbornou, je nyní také věcí veřejnou. Času na debatu, zda máme krátkého okna k přechodu do chytré karantény využít, či nikoli, není mnoho. Přesněji řečeno, je ho zoufale málo. Vědět o tom, před jakou volbou dnes stojíme, ale mají právo všichni.

Autor, ekonom, působí na univerzitě v Curychu a na CERGE-EI, společném pracovišti AV ČR a Univerzity Karlovy.

Petr Bartoš vysvětluje, jak funguje aplikace vyvinutá sdružením COVID19 CZ, aby většina Čechů nemusela žít v celoplošné karanténě. | Video: Blahoslav Baťa, Martin Krepindl
 

Právě se děje

před 57 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy