Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
13. 10. 2020 17:00

Když si prezident myslí, že je hlad dobrý, může držet dietu. Kultura ji nepotřebuje

Vypínáme-li "volnočasové aktivity", vypínáme i podstatné části ekonomiky. A zejména lidský život, který nelze redukovat jen na biologickou existenci.
Vepřové hody. Prezident Miloš Zeman zavítal v rámci své cesty po Olomouckém kraji na zabíjačku. Cholina, 6. března 2014.
Vepřové hody. Prezident Miloš Zeman zavítal v rámci své cesty po Olomouckém kraji na zabíjačku. Cholina, 6. března 2014. | Foto: ČTK/Luděk Peřina

Zavřít kulturu a sport na dva týdny do karantény dává za pandemie jistě smysl. Nedává jej ale způsob, jakým to ministr zdravotnictví veřejnosti sděluje. "Volnočasové aktivity", jak těmto oblastem Roman Prymula (ve vládě za ANO) přezíravě říká, nejsou v moderních společnostech nijak okrajové, a už vůbec ne zbytné.

V těch nejbohatších postindustriálních zemích se naopak dostávají do centra dění. Přinášejí povznesení, zábavu, vzrušení, adrenalin a také endorfiny - hormony radosti. Lidé tu rozvíjejí a realizují sami sebe. Tělesně i duševně. Ostatně hranice mezi prací a volným časem se mažou i v jiném ohledu. Práce je nutností, ale rovněž zábavou a pak také naopak: zábava se stává prací, živobytím. Nelze zkrátka dnes už jen tak říct "vypínáme volnočasové aktivity", protože tím vypínáme i podstatné části ekonomiky a nakonec i lidský život, který nelze redukovat jen na biologickou existenci.

Jistě není problém se na chvíli ve vyšším společném zájmu bez živé kultury i sportu obejít. Způsob, jakým to ale Roman Prymula dělá, celou věc nepřijatelně banalizuje. Zkresluje důležité socioekonomické souvislosti a především jejich dopad na statisíce konkrétních lidských osudů. V prostředí, kde jsou důležité součásti lidského života degradovány na "volnočasovou aktivitu", pak ani nepřekvapuje, když je formální hlava státu schopna umělcům vzkázat, že beztak tvoří nejlépe, jsou-li hladoví.

Důležitější věci

Miloš Zeman je vystudovaný ekonom, modernímu hospodářství už ale zjevně nerozumí. Usvědčuje jej z toho fakt, že přehlíží důležité statistiky, podle kterých dnes kultura a činnosti spojené s kreativitou vytvářejí až tři procenta hrubého domácího produktu - což je i po aktuálním propadu ekonomiky pořád nějakých 165 miliard korun. V sektoru pracuje téměř čtvrt milionu lidí, tedy zdaleka ne pouze výkonní umělci, ale i ti, kteří jejich produkci technicky zajišťují.

Zaměstnanci veřejných institucí už v kultuře dávno nepřevažují, navíc řada lidí pro státní organizace pracuje na dohody. Ne všichni tak dosáhnou na kurzarbeit nebo státní dotaci. Všichni tito lidé přitom mají rodiny a další sociální vazby. Mluvíme tu tedy o více než 750 tisících lidech, kteří jsou s tímto oborem přímo či nepřímo spojeni. Lidé a peníze se točí i v těch vysmívaných posilovnách a na dalších sportovištích. V republice jich funguje přes 1250 a pracovně je na ně navázáno kolem 30 tisíc lidí - i pohyb už má svůj specifický průmysl. Máchnout blazeovaně rukou nad tolika lidmi je známkou - čeho vlastně? Nevědomosti? Samolibé žvanivosti? Cynické arogance? Okoralé lhostejnosti?

Zemanovský a prymulovský pohled na kulturu jako na zbytnou volnočasovou aktivitu je důsledkem dysfunkční společenské rozpravy. Žádný ministr kultury to bohužel nebyl schopen změnit. A většina z nich se dokonce takovému ponižování přizpůsobovala, poněvadž přece "musíme uznat, že jsou důležitější věci". Jakkoliv je třeba aktuálnímu nájemci Nostického paláce Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) přiznat, že se snažil tento styl změnit, když připomínal ekonomickou roli kulturního průmyslu, na zasedání kabinetu už dnes opět chodí se shrbenými zády.

Na veřejnosti se pak sebeomlouvá ve stylu "já se snažím a žádám, ale oni mají jiné priority". Jako by tu ministr kultury nebyl od toho, aby ve vládě patřil k rovným.

Kultura jistě nějak přežije i koronavirus. Pomůže si částečně sama, pomohou lidé, kteří se bez ní neobejdou, něco nakonec přidá i stát. Série uzávěr a ponižujících hloupých řečí jsou ale mementem. Demonstrují, jak moc potřebujeme, aby se vztah politiky ke kultuře změnil. Aby se k ní změnil vztah každého jednoho z nás, protože bychom bez ní jako jednotlivci i jako společnost přišli o podstatné vrstvy sebe sama.

Situace je velmi podobná jako ve školství. Dokud radikální reformu nebudou prosazovat sami uživatelé, nepohnou se politici ani o krok. Nanejvýš jako ministr Zaorálek budou ve svých snech budovat silné a známé kulturní značky, které se dobře snobsky prodají, pod nimiž ale bude kulturní život zahnívat.

Kultura za pandemie (video z 15. dubna 2020)

Collegium 1704 hraje Beatus vir z Monteverdiho sbírky duchovních skladeb na latinské i italské texty. | Video: Collegium 1704
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy