Za osm dní začnou sněmovní volby. Rozhodnou, kdo se stane příštím českým premiérem, jaká vláda bude dál řídit zemi. V záplavě debat a superdebat, kde mluví příliš mnoho lidí, nabídla velmi plastický obrázek tří hlavních lídrů debata Deníku vedená Kateřinou Perknerovou a nazvaná Kdo by měl být českým premiérem (sedmá v řadě se stejnými aktéry). Účastnil se jí současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a dva kandidáti na tento post za koalici Pir/STAN a SPOLU, tedy Ivan Bartoš (Piráti) a Petr Fiala (ODS).
Deník zároveň uspořádal anketu, v níž jeho čtenáři odpovídali na otázku, kdo by se měl stát předsedou vlády. Účastnilo se slušné množství lidí - 26 tisíc. První se umístil Petr Fiala (39 procent hlasů), druhý Ivan Bartoš (32 procent) a až třetí skončil Andrej Babiš (25 procent). Výsledek svým způsobem jasný a naznačující jednak jistou únavu z Babiše, a jednak touhu určitého výseku lidí po změně.
Debata těchto tří reálných kandidátů na premiéra ukázala velmi dobře, v čem se vlastně jeden od druhého liší. Velkou roli najednou nehrály ideologie, ale spíš osobní vlastnosti a celkové naladění. Kdo se díval a poslouchal, viděl a slyšel mimořádně agresivního Babiše.
Útok, osočování, to jsou jeho základní nástroje, zbraně, které denně používá, jinak to neumí. Je to člověk obdařený egem, věří si, má za to, že má před každým přednost. Když ho moderátorka žádá, ať mlčí a dá prostor svým soupeřům, jejich námitkám, nepřestane. Chová se jako debatní rváč, druhé prostě neuznává, nebere. Nevnímá námitky, chce si říct to své a za každou cenu.
Babiš je sám pro sebe hlavní věcí, hlavním předmětem, hlavním zájmem. V debatě kupříkladu prohlásil: „Pan Bartoš to řekl jasně, zbavit se Babiše z politiky, to je jejich program… Takže celý program tady těchto uskupení, které vytvořily koalice, to je podvod na voličích, protože se mě bály, střetnout se se mnou samostatně, jen zbavit se Babiše.“ Politiku dnešní premiér vidí zásadně a jedině přes sebe, ANO je on, slovo ANO prakticky nepadne, stále jen Babiš, Babiš, Babiš. Všichni jsou proti němu. Mluví o sobě rád ve třetí osobě, on, Babiš.
Jeho taktika je jasná, neustále opakovat, omílat věci, které byly mnohokrát vyvráceny, znovu a znovu útočí na Piráty a zároveň celkem bezostyšně tvrdí (upozorňuji, že to říká po pandemii covidu, kdy u nás zemřelo přes 30 tisíc lidí a Babišův bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula prohlásil, že 15 tisíc z nich zemřelo zbytečně, kdyby se nerozvolňovalo, mohli ti lidé žít) „díky Bohu, tato země měla čtyři roky stabilitu a má za sebou nejlepší údobí ve své historii“. Ani stopa po sebereflexi.
Fiala jako pravý opak Babiše
Vedle tohoto agresivního, sebestředného politika působí jako naprostý opak, jako jeho naprostá negace, Petr Fiala. Když odpovídal na otázku, jaké byly podle něj největší fauly v kampani, řekl (a usmíval se u toho): „Pokud jde o ty fauly, já jsem pozitivní člověk, nejsem zvyklý si stěžovat, nebudu tady brečet, je kampaň, ta je nějakým způsobem i tvrdá, však se za pár dní rozhodne a pak se můžeme podívat zpátky, co v té kampani bylo dobré a co ne.“ Samozřejmě v debatě taky argumentoval, uváděl příklady, ale divák prostě nemohl přehlédnout, že Fiala působí jinak, klidně, zároveň nijak ušlápnutě, spíš vyrovnaně, v pohodě.
Od chvíle, kdy byl Petr Fiala zvolen předsedou ODS, a samozřejmě i od doby, kdy se stal lídrem koalice SPOLU, je mu vyčítáno, že je příliš nemastný neslaný, příliš klidný, uhlazený, že na agresivního, křičícího, do řeči skákajícího Babiše nemá. Jenomže ono se to obrací. Najednou je Babiše prostě moc, neustále se opakuje, neovládá se, nechová se slušně, potřeboval by si odpočinout. Přitom většina lidí o tyto hulvátské způsoby zřetelně nestojí, není na ně zvyklá, nebo si na ně aspoň nechce zvykat. V takovou dobu pak klidný Fiala, který se nenechá rozhodit, nenechá se vtáhnout do hádky, odmítá popisovat fauly, v takovou dobu působí přitažlivě. Člověk si řekne: ano, tohle by byla změna, tohle by bylo jistě lepší.
Samozřejmě část občanstva Babišovu agresi bere, líbí se jí, mají za to, že to je lídr, chlapák, taky by byli rádi agresivní. Ale beze všech pochyb je to menší část voličů. A dost možná se v těchto volbách ještě smrskne. Babiše už bylo moc.
Babiš je sólista, egoista
Někde mezi těmi dvěma se nalézá Ivan Bartoš. Je mu 41 let (Fialovi 57, Babišovi 67), je tedy mladý a podle toho se chová. Nenechá si od Babiše nic líbit, do hádky vstoupí, působí energicky, ale proti Babišovi se chová zásadně slušně.
Na otázku po faulech v kampani řekl, že se „doslova odhodily rukavice“ a jeho „mrzí ta politická úroveň debaty, kterou tady zavedl pan Babiš: nenávist, lži, hulvátství, pan Babiš tady straší lidi… my se máme bavit o tématech, která ty lidi trápí, a pan Babiš tady útočí na všecky. Já si myslím, že to je naprosté nepochopení toho, o čem politika je. Ta země je o lidech, o jejich životech, a pan Babiš tady hází nějakými ciframi. Já se v té kampani s lidmi bavím, nepodepisuju jim nějakou knížku, co mi napsal nějaký tým, a ti lidé mají konkrétní problémy…“
Fiala působí klidně a nad věcí, mladší Bartoš celkem logicky víc bojuje, nenechá si nic líbit, ale zároveň argumentuje. Zjevně si Fialy váží a zjevně věří na spolupráci s koalicí SPOLU. Netečou mu nervy jako Babišovi, je vidět, že nemá co ztratit, že se o sebe nebojí (žádné trestní stíhání a střet zájmů mu nevisí nad hlavou).
Když se na tu debatu tří lídrů díváte, vidíte, že ti dva, Fiala a Bartoš, by mohli spolupracovat. Co nemá Fiala, má Bartoš, a naopak. Zároveň chápete, že v anketě by Fialu bralo 39 procent odpovídajících a Bartoše o sedm procent méně. Klidná síla Fiala prostě působí přesvědčivěji právě tím, že zůstává nad věcí. Babiš přesně naopak, máte z něj pocit, že je nervní, že mu teče do bot (ačkoliv v průzkumech vede), že se málo ovládá. A když máte dost informací, víte, že často lže.
Závěr? Babiše mohou chtít lidé toužící po agresivním vůdci a brutální (třeba orbánovské) politice. Fialu budou volit ti, kdo by chtěli klidnější politiku. Bartoše pak ti mladší, čtyřicátníci, lidé méně konzervativní, liberální. Ti dva, Fiala a Bartoš, by se ve vládě mohli dobře doplňovat. A ani jeden z nich se nehodí k Babišovi, Babiš je jen a jen „já“, jájínek, sólista, egoista jdoucí sám za sebou.
