Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
6. 1. 2016 12:35

Kolín nad Rýnem: Němky jako lovná zvěř. Hnus, ale nespáchali ho všichni přistěhovalci

Sexuální obtěžování žen na Silvestra v Kolíně nad Rýnem a Hamburku oživuje nepřijatelný princip kolektivní viny.
Takhle reagovaly ženy a muži v Kolíně nad Rýnem na silvestrovské události. Proti sexismu, ale taky proti rasismu.
Takhle reagovaly ženy a muži v Kolíně nad Rýnem na silvestrovské události. Proti sexismu, ale taky proti rasismu. | Foto: Reuters

Během silvestrovských oslav byly v několika německých městech masově napadány ženy, staly se lovnou zvěří. Byly obtěžovány, osahávány, okrádány. Lov probíhal ve velkém, podle policie se ho účastnili mladí muži „severoafrického nebo arabského vzhledu“, mnozí pod vlivem alkoholu.

Zatím není jasné, kdo se na násilí podílel. Jestli také uprchlíci z migrační vlny, nebo muži, kteří žijí v Kolínu nad Rýnem, Hamburku a Stuttgartu již delší dobu. Ví se pouze, co se odehrálo. „Šlo o organizovanou formu sexuálního násilí,“ sdělil velitel kolínské policie Wolfgang Albers.

„Nepřipustíme, aby se součástí každodenní praxe staly organizované skupiny mužů ze zemí severní Afriky, které sexuálně napadají bezbranné ženy,“ ohlásil ministr vnitra Severního Porýní – Vestfálska Ralf Jäger.

Dodal, že se již delší dobu v blízkosti kolínského hlavního nádraží vyskytují „problémové zóny“, v nichž se pohybuje skupina kapesních zlodějů většinou pocházejících ze severní Afriky. Přepadávají kolemjdoucí. Na Silvestra to ovšem probíhalo jinak. Blízko kolínského dómu se mělo sejít až tisíc mužů od patnácti do pětatřiceti let.

Z nich se oddělily dvaceti- až stočlenné skupiny. Obkličovaly ženy, muži je osahávali i na intimních partiích, brali mobily, kabelky, peněženky. Člověk si dovede představit tu úzkost a bezmoc, kterou u žen to jednání muselo vyvolat. Policie zřejmě vůbec nezasahovala, dost možná o tom ani nevěděla. Byla noc, rachot, tisíce opilých slavičů, Silvestr.

Není tedy úplně jasné, kdo útočil, jestli také čerství utečenci. Ale popravdě to není až tak důležité. Ti lidé se podle výpovědí zhruba stovky žen, podle svědků, podle policie i ministrů vnitra (nejsou to tedy žádné plky nebo fámy) dopustili v masovém měřítku něčeho pro západní společnost, kulturu, zcela nepřijatelného.

Za zmínku stojí výpověď jedné ženy, video na Die Welt. Řekla, že „arabsky vyhlížející muži vypadali, jako by neměli dojem, že by dělali něco špatného“. To posiluje dojem, že jde o jiný kulturní svět.

Nepřijatelná kolektivní vina

V co silvestrovské řádění v Kolíně vyústí? Odmítači uprchlíků je budou odmítat ještě vášnivěji. Řádění přistěhovalců použijí jako silný, reálný, nevymyšlený argument. V Německu se atmosféra vyostřuje, skupiny Němců odmítající masový příliv uprchlíků vyhrožují politikům i fyzickým násilím, šibenicemi (jako u nás).

Časopis Der Spiegel loni napsal: „Bezpečnostní představitelé sledují novou úroveň násilí. Spolkový kriminální úřad nevylučuje, že by mohlo v budoucnu dojít k úmrtí.“ V říjnu 2015 byla během volební kampaně napadena kolínská kandidátka na starostku (dnes starostka Kolína) Henriette Rekerová, přátelsky nakloněná utečencům. Do krku ji bodl neonacista odporující přijímání migrantů.

Teď se to otočilo. Přistěhovalci hromadně napadali, děsili, sexuálně obtěžovali a okrádali německé ženy. Starostka Kolína Rekerová řekla na mimořádné tiskové konferenci v úterý: „Je absolutně nepřijatelné spojovat etnikum pocházející ze severní Afriky s uprchlíky. Neexistuje žádný důkaz toho, že pachateli jsou lidé, kteří v Kolíně nad Rýnem hledají azyl.“

Spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière mluví podobně. Spoluobčany vyzval: „Nesmí to vést k tomu, že nyní budou podezříváni všichni běženci bez ohledu na svůj původ, kteří u nás hledají ochranu před pronásledováním.“ Má pravdu, ale skupinovému podezírání, kolektivní vině, těžko zabrání.

To, o čem de Maizière hovoří, je jeden ze základních principů západní demokracie: kolektivní vina neexistuje, její pěstování vede k rozkolu, rozkládá každou společnost. Němci s tím mají strašlivou zkušenost.

Do Německa loni přišel milion uprchlíků. Jistě nejsou všichni svatí. Jistě přijdou konflikty, trestné činy. My je přece pácháme taky. Mnozí utečenci přicházejí z odlišného kulturního prostředí. Mnozí, upozorňuje výslovně de Maizière, prchají před pronásledováním. Takoví mají nárok na ochranu, na azyl, není možné je nepřijímat.

Jakmile si toto uvědomíme, dostáváme se k integraci. Přistěhovalci často přicházejí ze světa jiných představ o životě, o rovnosti žen a mužů atd. Pokud hledají ochranu, musejí se přizpůsobit, přijmout evropská pravidla. Ale zároveň je nutné udělat maximum pro to, aby západní myšlení pochopili, přijali.

Události v Kolíně postavení uprchlíků v Německu i jinde zhoršily. Vůči většině to není spravedlivé, ale je to tak. Paradoxně to bude mít možná horší dopad u nás než u sousedů. Protože Němci vědí, že jejich instituce fungují. Kolínská policie možná částečně selhala, ale opakovat se to nebude. U nás takové záruky nemáme.

Stále, i po Kolínu, Hamburku a Stuttgartu, platí jedna z našich základních evropských hodnot: princip kolektivní viny je nepřijatelný.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy