David Klimeš David Klimeš | Komentáře
11. 3. 2021 12:00

Kompenzace? Spíše měnová reforma, kterou podnikatelé už nerozchodí

Rok vládě trvalo, než ekonomickou pomoc navázala na propad tržeb. Sláva, konečně je to tu. Jenže radost malého a středního byznysu vzápětí uhasne, když v nových paragrafech spatří umně uvázanou oprátku.
Až na věky. Amen.
Až na věky. Amen. | Foto: Shutterstock.com, Aktuálně.cz

Co jiné evropské státy zvládly hned na počátku koronavirové krize, dostalo Česko až k jejímu prvnímu výročí: státní kompenzace navázané na propad tržeb. A k tomu osekání administrativního pekla. Rádi bychom děkovali, protože vláda Andreje Babiše zjevně chtěla vyhovět oprávněným stížnostem škrceného byznysu. Ale tak úplně to nejde, protože to opět nebude fungovat.

Spíše než šermování procenty a miliardami si představme obyčejného hospodského. Vir minulý rok jeho byznys zle poničil. Stát se mu rozhodl pomoci: kupodivu nevyužil data z jeho daňového přiznání či informace z elektronické evidence tržeb, ale nabídl mu jednotnou plošnou podporu. Nebylo to logické, ale hospodský zatnul zuby a rozpustil ve firmě, co měl našetřeno. Po roce je ale již v kritické situaci a zadlužený až po uši. A to se snažil, co to šlo - udělal si výdejové okénko, přešel na rozvážku obědů.

Na oznámení vlády, že vzniknou spravedlivější kompenzace dle poklesu tržeb, čekal jako na spásu. Jenže teď nemůže věřit svým očím. Podmínkou zapojení do programu je pokles tržeb o polovinu. To proti minulému roku nevykáže vůbec a oproti roku 2019 mu to unikne o kousek - právě proto, že se tak snažil u okénka a s rozvážkami. Takže jde ven, sedne na zápraží. A najednou kouká, jak se naproti hlasitě raduje konkurent, který za celý minulý rok na nic ani nesáhl, lidi propustil, okénko neotevřel - a proto nyní bude od státu po zásluze odměněn.

Bez velké nadsázky se dá říci, že než o "kompenzace" jedná se spíše o opakování měnové reformy z roku 1953, tentokrát pro podnikatele, jejichž buržoazní třídní vědomí se vyznačovalo příliš velkou svobodomyslností a aktivitou, což stát nemohl nechat bez trestu.

Blbý a blbější program

Aktuální kompenzační schéma je velmi české - místo abychom opravili, co nefunguje, přidáme raději něco dalšího - co sice taky fungovat nebude, ale aspoň nabízí člověku svobodnou volbu, jakým způsobem zkrachuje.

Vicepremiér Karel Havlíček už nevydržel to neustálé obhajování desítek miniprogramů, v jejichž rámci z Covidu sport dostanete dvě koruny, z Covidu kultura korunu a z Covidu nájemné padesátník. Správně se tuto dotační apokalypsu rozhodl nahradit programem Covid 21, který má nabízet jednotný rámec pro veškerý byznys v potížích - tak, jak je to běžné v civilizovaných zemích. Tím ale bohužel dobré zprávy končí.

Zmíněná podmínka propadu tržeb o polovinu je nemístně přísná. Evropský standard je na třetině - a třeba Němci v obdobném programu požadují jen propad tržeb o 30 procent, aby netrestali ty, kteří se vším možným způsobem od okének po e-shopy snaží udržet nad vodou a prodávat.

Dalším problémem je plánovaná vazba dotace na zaměstnance - za každého dostane podnikatel pětistovku. Na podporu zaměstnanosti tu ale už máme program Antivirus a v budoucnu to převezme kurzarbeit. Takže vláda teď jen podporuje firmy levné ekonomiky, které mají spoustu zaměstnanců. Nebo co hůře: které si je rychle začnou opatřovat ve velkém, protože kabinet k takovému nekalému jednání de facto vyzývá.

Protože tento program okamžitě sklidil kritiku, vicepremiér Havlíček navrhl ještě jednu alternativu: podnikatel si také může vybrat proplácení 60 procent nákladů. Ovšem i zde je podmínka obřího poklesu tržeb. A na otázku, kde zadlužený podnikatel má sebrat zbývajících 40 procent, když podnik má z vládního rozhodnutí zavřený, neexistuje žádná odpověď.

Vyřešit podnikatele jako třídu

Tento systém připomíná usnesení někdejšího stranického ústředního výboru, který potřeboval přerozdělit majetky dle třídní uvědomělosti. Podnikatelé už za rok dost vykrváceli, ale mohli by to stále přežít. Tak tedy pojďme podpořit dotací na zaměstnance jen velké fabriky, kde je spousta lidí, a ty přespříliš aktivní malé zaměstnavatele dorazit.

Pro mnohé podnikatele nyní v podstatě neexistuje cesta z pasti ven. Nejenže nefungují kompenzace, stát jim ještě navrch zablokoval i cestu k penězům. Vláda sice slavně schválila záruční program Covid III, přesto teď ale banky najdou pro podnikatele úvěry snadněji ve svých standardních produktech než ve státní covidové podpoře. Ta totiž prakticky nenabízí investiční peníze, s nimiž by bylo možné pokusit se o byznysplán na další dva tři roky. Mnozí malí podnikatelé proto krachují a do dražeb jdou penziony i hospody.

Řídit stát jako svou firmu

Zbývá jen malá útěcha: nový systém kompenzací je tak hrozný, že se pravděpodobně brzo zase zhroutí. Covidová krize tu totiž nebude jen do začátku léta, kdy se nejrizikovější skupiny obyvatel proočkují. I nadále bude stát nepochybně vymáhat nejrůznější restrikce shromažďování, takže zaplnit hospodu nebo hotel bude nemožné klidně až do podzimu.

Z takové mizérie by mohly pomoci ven jednoduché, srozumitelné a spravedlivé náhrady. To ty nově oznámené ale nejsou. Perfektně se hodí jen pro firmy jako je Agrofert, který má hory zaměstnanců, nevyrábí nic s vysokou přidanou hodnotou a umí si obstarat dotace. Ale většině podniků v Česku je takové opatření k ničemu. Co hůře, mnohému malému či střednímu podniku pomůže ke krachu.

Čest jeho památce, bojoval v nerovné bitvě se státem statečně.

Babišovi utíkají čísla, je pod šíleným tlakem. Nebudu mu útoky vracet, říká Blahuta (video z 8. března 2021)

Nejsem zhrzený úředník, naprosto odmítám, že jsem selhal. Při nástupu mi bylo sděleno, že je vše připraveno a já budu jen koordinovat, říká. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy