reklama
 
 

Končí doba autová. Pomalu se vrací doba lidská, pěšácká. Parkovací revoluce v Praze

24. 8. 2016
Další pražské městské části zavádějí zóny placeného parkování. Snaží se omezit počet aut, která v nich stojí. Krok dopředu. K modernitě.

Dnes v hlavním městě startuje zásadní změna. Radikálně se rozšiřuje prostor, kde je zpoplatněno parkování, prostor se „zónami placeného stání“. Ve středu 24. srpna se začne platit na vymezených územích Prahy 5 a 6. Prvního září pokračuje Praha 3 a v říjnu Praha 8.

Je to „další buzerace řidičů“, jak jsem slyšel poslední dobou vícekrát, nebo rozumný krok dopředu? Hlavní město řeší už delší dobu fakt, že aut v něm neúnosně, nezdravě přibylo. Nejen u lidí, kteří tam bydlí; přibylo i zaměstnanců, kteří třeba ze středních Čech denně dojíždějí do práce.

Ulice Prahy, potvrdí každý, jsou přecpané nejen pohybujícími se vozidly všeho druhu, ale i stojícími auty. V některých dvousměrných ulicích se nedá oběma směry projet. Přitom hromadná veřejná doprava v hlavním městě funguje, i když na ni rezidenti rádi nadávají, velmi dobře. Jenomže „autonávyk“, vézt se ve svém, je pro mnohé nepřekonatelný.

Placené stání až dosud zavedla Praha 1, 2, 3 a 7, dále je provozují v Praze 13, 16 a 22. Rozšíření o více než tři obvody je tedy další tah „proti autům“. Systém je vymyšlen tak, že existují pruhy, kde smějí parkovat jen místní lidé, kteří si zaplatili, dále jsou smíšené pruhy, kde parkují „dojížděči“ či hosté za hodinový poplatek, ale i místní, a pak ještě místa pro lidi se zdravotním postižením a běžná parkoviště.

Samo sebou nejde pouze o snahu regulovat auta. Městské části na parkování solidně vydělávají. V Praze 1, tedy v samém centru města, loni za parkovací karty a za poplatky u automatů lidé vydali 133 milionů. V Praze 2 to dělalo 99 milionů, na Žižkově 54 milionů a v Praze 7 celkem 42 milionů. Okrajové části města vydělávají méně.

Můžeme říci, že se Praha velmi opatrně, velmi pozvolna a dosti neochotně začíná chovat jako moderní město. Do myšlení že „auto je navíc“, auto překáží, zabírá cenné místo, ničí životní prostředí a ohrožuje nás, máme ještě pořádně daleko. A přece už přestává být moderní pálit benzín, moderní je jít po svých, jet na kole, na kolečkách, hýbat se.

Snaha o modernitu a o čistší vzduch (který je v hlavním městě zvlášť na podzim příšerný) je vidět třeba na tom, že velmi levné parkování mají elektromobily a auta z carsharingu (která využívá více lidí společně).

Kolaři a pěší jako živé filtry

Městské části tedy usilují o to, aby k nim jezdilo méně aut. Apelovat na řidiče řečmi o životním prostředí nemá valný smysl, cestou je tedy placení. Mimochodem neexistuje možnost „zaplatit si celou Prahu“, parkování ve všech městských částech naráz. V pořádku.

Jednotlivé Prahy hromadnou dopravu nepropagují, ač je ve srovnání s jinými evropskými městy na slušné úrovni. Pozoruhodné věty však najdeme v časopisu Šestka městské části Praha 6, ve speciálním parkovacím vydání, v části nejčastější otázky: "Další možností pro návštěvy osob žijících v úseku zón placeného stání jsou cesty veřejnou dopravou. V řadě případů vychází tato alternativa časově i finančně jako výhodnější a komfortnější." Respekt!

Omezování aut je budoucnost, směr, kterým by Praha měla jít. Ale kolik poslanců, kolik ministrů, kolik zastupitelů jezdí tramvají? Metrem? Nikoli autem? Auťák u nás stále ještě představuje společenský status. Takže „autokasta“ vysedává v kolonách a zácpách se spuštěnými motory, zatímco pěšáci či kolaři ve svých plicích zdarma filtrují jedy.

Placené parkování je nepřiznaným, byť rozumným, tažením proti autům. Proto jsou o hodně dražší druhá a třetí auta vlastníků. Přitom je čím dál běžnější, že jedna rodina vlastní více vozů. (Tohle ale Pražané hravě obejdou; přihlásí auto na jinou osobu.)

Parkovací zóny mají ulevit místním obyvatelům. Je to k vzteku, když musíte desítky minut hledat místo na parkování. Víkendy zůstaly volné, nové zóny nemají odradit návštěvníky hlavního města, navíc se počítá s tím, že lidé z města na konci týdne odjíždějí ven (autem).

Proti „tichému“ modernizačnímu a západním trendu jdou v Praze ovšem projekty jako tunel Blanka. Ten řidičům usnadňuje, aby po Praze jezdili, aby nepřesedli do hromadné dopravy.

Jet autem zbytečně je sobecké

Příjemně překvapuje, že se nerozpoutala debata „o autosvobodě“, tedy ostrá pravicová kritika „dalšího omezování“ občanů. Zdá se tedy, že město s méně auty (nikoli bez aut) už není jasně politické, ale spíš společenské téma. Navíc obyvatelům jednotlivých městských částí tisíce auťáků v jejich ulicích nepochybně pijou krev.

Není jasné, proč byly z placení za parkování vyňaty motorky. Bývají vysokoobsažné, zabírají dost místa, hlučí a smrdí podobně jako auta. Zdá se, že na magistrátu, který sestrojil parkovací systém hlavního města, sedí motorkáři s velkým vlivem. Je to ale chyba. Z placení mají být vyloučeny maximálně skútry. Motorky ne.

Auto ve městě by mělo přestat být samozřejmostí. Lépe se žije v místech s malým provozem. Nejde jen o parkovací zóny. Do „deautizace“ patří i maximální snižování rychlosti vozidel v centru města. Také to řidiče může odradit, aby zbytečně sedli za volant. Kupříkladu Praha 5 nezavádí jen zóny, ale ve vybraných lokalitách taky snižuje maximální povolenou rychlost na třicítku. Pokrok.

Parkovací revoluce není nijak divoká. Najdeme na ní plno much. Neví se, kolik kde bude stát hodinové parkování. Jen zlomek rezidentů se zaregistroval. Nezaregistrované čekají pokuty, budou vůči novému systému nepřátelsky naladěni. Na více místech hrozí, že dojížděči budou parkovat jen o kousek dál a tam bydlícím lidem znepříjemní život.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Pravdou je, že se u nás mnoho věcí dělá od konce. Parkovací projekty by měly začínat na kraji města. Praze stále chybí dostatek sběrných parkovišť. Dojíždějící zaměstnanci často nemají, kam auťák rozumně odstavit. Proto taky zastupitelé Středočeského kraje žádají Prahy 5 a 6, aby nejdřív vybudovaly záchytná parkoviště a do té doby zóny nezaváděly. (Vyslyšeni nebyli.)

Stále máme strašně daleko k myšlení typu: Jet autem, pokud to není nutné, je sobecké, škodí to druhým, zbytečně zvyšuje rizika. Ale blíží se čas, kdy skončí doba autová a vrátí se doba lidská, pěšácká.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama