Ani tak se však ve Švédsku neodehrává velký ideologický boj. I kdyby došlo ke změně vlády, takzvaný švédský (skandinávský) model sociálního státu by se zásadně nezměnil.
Opozice prohlašuje, že svou politikou neohrozí jistoty lidí spoléhajících na služby sociálního státu, vláda tvrdí, že ve Švédsku je vše lepší než v jiných zemích. Je tedy zřejmé, že ani jedna strana neplánuje radikální změny.
I tak dokazuje sociálně demokratický premiér Göran Persson, jak zužitkovat politickou minulost v předvolební rétorice. Ve Švédsku jsou především šedesátá léta spojena se zlatou érou sociální demokracie. Byla to doba ekonomického růstu, který umožnil řadu sociálních reforem. Expanze sociálního státu od té doby pokračovala víceméně nepřežitě až do konce osmdesátých let. Podle Perssona mají Švédové za jeho vybudování a zvýšení životní úrovně v zemi vděčit právě jeho straně.
Sociální stát a elity
Navíc se Persson může osobně pyšnit konsolidací státních financí po ekonomické krizi na počátku devadesátých let a to bez výrazných zásahů do výdobytků sociálního státu. Ekonomická krize sice vedla k reformám důchodového systému a snížení podpor v nezaměstnanosti, nezměnily se však základy švédského modelu. Jednalo se především o změny organizační a správní. Krátce řečeno, stát nebo samospráva ve švédském modelu nadále poskytuje extenzivní sociální služby všem, kteří mají v zemi trvalou adresu. Systém je veden myšlenkou, že úroveň kompenzací při nemoci, nezaměstnanosti atd. musí být dostatečně vysoká, aby i vyšší střední třída systém podporovala a nedávala přednost soukromým řešením.
Tento model v podstatě podporuje jak vládní sociální demokracie, tak strany opozice. V případě jejího volebního vítězství by se tak výše vyplácených sociálních dávek snížila pouze zanedbatelně. Sociální demokraté přesto voliče straší tím, že by vítězství opozice znamenalo návrat k třídní společnosti.
Oblíbený sociální model a čtyřprocentní ekonomický růst země mohou Sociálně demokratickou stranu dovést k dalšímu volebnímu vítězství. Ekonomický růst však dosud nevyřešil problém chybějících pracovních míst. Ve hře jsou i další faktory, které mohou stranu poslat do opozice.
Stranická knížka místo kvalifikace
Za prvé, vláda byla ostře kritizována za způsob, jakým byla (ne)poskytnuta pomoc švédským obětem cunami v roce 2004. Po katastrofě se začalo diskutovat o tom, zda dlouholeté vládnutí elity stejné politické strany nevede k tomu, že jsou vyšší funkce ve státní správě obsazeny spíše lidmi se stranickou knížkou než vysoce kvalifikovanými úředníky.
Za druhé, po vraždě ministryně zahraniční Anny Lindhové v roce 2003 premiér Persson přiznal, že už plánoval odstoupit a funkci jí předat. Je tedy zřejmé, že sociální demokraté v současnosti postrádají vhodného kandidáta na funkci předsedy.
Za třetí, vládnoucí strana nemá vlastní většinu v parlamentu a ani ji mít nebude. Poslední dvě volební období spoléhali na podporu Strany zelených a Levicové strany. Tyto strany však před volbami deklarovaly, že vládu, v níž by neměly svoje ministry, už podporovat nebudou. Případná koaliční vláda by však sociálním demokratům mohla odlákat středové voliče. Zelení a Levicová strana mají totiž v programu například vystoupení z Evropské unie nebo zkrácení pracovního týdne na 35 hodin. Navíc čtyři opoziční strany (umírnění, lidovci, Strana středu a křesťanští demokraté) prezentovaly poprvé v historii společný volební program. Dávají tak voličům signál, že by v případě volebního vítězství pravicových stran bylo sestavení vlády velmi rychlé. V případě vítězství levice by je naopak čekalo dlouhé a náročné jednání.
Z výsledků volebních průzkumů lze vítěze předpovídat jen stěží. V posledních pár měsících měla opozice drobný náskok. Minulý týden se však objevila zpráva o tom, že se jeden mladý pracovník liberální strany nelegálně dostal do počítačového systému sociálních demokratů. Sociální demokraté se ne nepodobně jako strany v jiných zemích snaží tento incident maximálně využít ve svůj prospěch. Jaké faktory skutečně rozhodují volby, uvidíme v neděli.
Autor je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů.
