Mats Braun | Komentáře
12. 9. 2006 0:01

Končí švédští sociální demokraté?

Nedělní parlamentní volby ve Švédsku budou podle průzkumů neobvykle napínavé. Nesocialistická opozice má šanci vyhrát, a to v zemi, kde Sociálně demokratická strana od konce války nevládla pouze devět let.
Mats Braun je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
Mats Braun je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. | Foto: Aktuálně.cz

Ani tak se však ve Švédsku neodehrává velký ideologický boj. I kdyby došlo ke změně vlády, takzvaný švédský (skandinávský) model sociálního státu by se zásadně nezměnil.

Opozice prohlašuje, že svou politikou neohrozí jistoty lidí spoléhajících na služby sociálního státu, vláda tvrdí, že ve Švédsku je vše lepší než v jiných zemích. Je tedy zřejmé, že ani jedna strana neplánuje radikální změny.

I tak dokazuje sociálně demokratický premiér Göran Persson, jak zužitkovat politickou minulost v předvolební rétorice. Ve Švédsku jsou především šedesátá léta spojena se zlatou érou sociální demokracie. Byla to doba ekonomického růstu, který umožnil řadu sociálních reforem. Expanze sociálního státu od té doby pokračovala víceméně nepřežitě až do konce osmdesátých let. Podle Perssona mají Švédové za jeho vybudování a zvýšení životní úrovně v zemi vděčit právě jeho straně.

Sociální stát a elity

Navíc se Persson může osobně pyšnit konsolidací státních financí po ekonomické krizi na počátku devadesátých let a to bez výrazných zásahů do výdobytků sociálního státu. Ekonomická krize sice vedla k reformám důchodového systému a snížení podpor v nezaměstnanosti, nezměnily se však základy švédského modelu. Jednalo se především o změny organizační a správní. Krátce řečeno, stát nebo samospráva ve švédském modelu nadále poskytuje extenzivní sociální služby všem, kteří mají v zemi trvalou adresu. Systém je veden myšlenkou, že úroveň kompenzací při nemoci, nezaměstnanosti atd. musí být dostatečně vysoká, aby i vyšší střední třída systém podporovala a nedávala přednost soukromým řešením.

Tento model v podstatě podporuje jak vládní sociální demokracie, tak strany opozice. V případě jejího volebního vítězství by se tak výše vyplácených sociálních dávek snížila pouze zanedbatelně. Sociální demokraté přesto voliče straší tím, že by vítězství opozice znamenalo návrat k třídní společnosti.

Oblíbený sociální model a čtyřprocentní ekonomický růst země mohou Sociálně demokratickou stranu dovést k dalšímu volebnímu vítězství. Ekonomický růst však dosud nevyřešil problém chybějících pracovních míst. Ve hře jsou i další faktory, které mohou stranu poslat do opozice.

Stranická knížka místo kvalifikace

Za prvé, vláda byla ostře kritizována za způsob, jakým byla (ne)poskytnuta  pomoc švédským obětem cunami v roce 2004. Po katastrofě se začalo diskutovat o tom, zda dlouholeté vládnutí elity stejné politické strany nevede k tomu, že jsou vyšší funkce ve státní správě obsazeny spíše lidmi se stranickou knížkou než vysoce kvalifikovanými úředníky.

Za druhé, po vraždě ministryně zahraniční Anny Lindhové v roce 2003 premiér Persson přiznal, že už plánoval odstoupit a funkci jí předat. Je tedy zřejmé, že sociální demokraté v současnosti postrádají vhodného kandidáta na funkci předsedy.

Za třetí, vládnoucí strana nemá vlastní většinu v parlamentu a ani ji mít nebude. Poslední dvě volební období spoléhali na podporu Strany zelených a Levicové strany. Tyto strany však před volbami deklarovaly, že vládu, v níž by neměly svoje ministry, už podporovat nebudou. Případná koaliční vláda by však sociálním demokratům mohla odlákat středové voliče. Zelení a Levicová strana mají totiž v programu například vystoupení z Evropské unie nebo zkrácení pracovního týdne na 35 hodin. Navíc čtyři opoziční strany (umírnění, lidovci, Strana středu a křesťanští demokraté) prezentovaly poprvé v historii společný volební program. Dávají tak voličům signál, že by v případě volebního vítězství pravicových stran bylo sestavení vlády velmi rychlé. V případě vítězství levice by je naopak čekalo dlouhé a náročné jednání.

Z výsledků volebních průzkumů lze vítěze předpovídat jen stěží. V posledních pár měsících měla opozice drobný náskok. Minulý týden se však objevila zpráva o tom, že se jeden mladý pracovník liberální strany nelegálně dostal do počítačového systému sociálních demokratů. Sociální demokraté se ne nepodobně jako strany v jiných zemích snaží tento incident maximálně využít ve svůj prospěch. Jaké faktory skutečně rozhodují volby, uvidíme v neděli.

Autor je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů.

 

Právě se děje

před 36 minutami

V indické nemocnici podlehla zraněním mladá žena, kterou před dvěma dny přepadla a zapálila skupina útočníků. K soudu vypovídat jako oběť znásilnění.

před 38 minutami

Česko má před sebou první lyžařský víkend nové sezony

Jako první spustily vleky v pátek skiareály v Branné a v Karlově v Jeseníkách, dnes se rozjedou na Černé hoře u Janských Lázní a v Malé Úpě v Krkonoších, na šumavské Kvildě, beskydském středisku Bílá a ve Stupavě na Uherskohradišťsku. V porovnání s loňským rokem ale většinou zahajují sezonu o něco později. Ostatní areály pokračují v přípravě na sezonu a zasněžují, přírodního sněhu totiž mají minimum.

Na otevření se teprve připravuje i největší krkonošské středisko Špindlerův Mlýn. Na dnešek a neděli má sice naplánovaný program SkiOpening, sezonu zahájí ale až v pátek 13. prosince.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Bílý dům oznámil, že se nehodlá účastnit řízení v Kongresu, které se týká možné ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa

Trump čelí snaze demokratů zbavit ho funkce kvůli červencovému telefonátu, v němž vyzýval nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby spolupracoval na vyšetřování jeho demokratického politického rivala Joea Bidena. Demokraté to označují za nepřípustné zatahování cizího státu do kampaně před prezidentskými volbami, které Američany čekají příští rok v listopadu.

Právní poradce Bílého domu Pat Cipollone označil vyšetřování prezidenta Trumpa kvůli ukrajinské aféře za "naprosto neopodstatněné" a nespravedlivé. 

Podle stanice CNN by členové právního výboru měli o žalobě hlasovat v týdnu od 9. prosince. Celá Sněmovna reprezentantů by pak mohla o ústavní žalobě rozhodovat v předvánočním týdnu po 16. prosinci. Poté se obžaloba dostane k projednání Senátu, kde však Trumpovi republikáni mají většinu a je krajně nepravděpodobné, že by návrh zbavit prezidenta úřadu podpořili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy