Mats Braun | Komentáře
12. 9. 2006 0:01

Končí švédští sociální demokraté?

Nedělní parlamentní volby ve Švédsku budou podle průzkumů neobvykle napínavé. Nesocialistická opozice má šanci vyhrát, a to v zemi, kde Sociálně demokratická strana od konce války nevládla pouze devět let.
Mats Braun je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
Mats Braun je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. | Foto: Aktuálně.cz

Ani tak se však ve Švédsku neodehrává velký ideologický boj. I kdyby došlo ke změně vlády, takzvaný švédský (skandinávský) model sociálního státu by se zásadně nezměnil.

Opozice prohlašuje, že svou politikou neohrozí jistoty lidí spoléhajících na služby sociálního státu, vláda tvrdí, že ve Švédsku je vše lepší než v jiných zemích. Je tedy zřejmé, že ani jedna strana neplánuje radikální změny.

I tak dokazuje sociálně demokratický premiér Göran Persson, jak zužitkovat politickou minulost v předvolební rétorice. Ve Švédsku jsou především šedesátá léta spojena se zlatou érou sociální demokracie. Byla to doba ekonomického růstu, který umožnil řadu sociálních reforem. Expanze sociálního státu od té doby pokračovala víceméně nepřežitě až do konce osmdesátých let. Podle Perssona mají Švédové za jeho vybudování a zvýšení životní úrovně v zemi vděčit právě jeho straně.

Sociální stát a elity

Navíc se Persson může osobně pyšnit konsolidací státních financí po ekonomické krizi na počátku devadesátých let a to bez výrazných zásahů do výdobytků sociálního státu. Ekonomická krize sice vedla k reformám důchodového systému a snížení podpor v nezaměstnanosti, nezměnily se však základy švédského modelu. Jednalo se především o změny organizační a správní. Krátce řečeno, stát nebo samospráva ve švédském modelu nadále poskytuje extenzivní sociální služby všem, kteří mají v zemi trvalou adresu. Systém je veden myšlenkou, že úroveň kompenzací při nemoci, nezaměstnanosti atd. musí být dostatečně vysoká, aby i vyšší střední třída systém podporovala a nedávala přednost soukromým řešením.

Tento model v podstatě podporuje jak vládní sociální demokracie, tak strany opozice. V případě jejího volebního vítězství by se tak výše vyplácených sociálních dávek snížila pouze zanedbatelně. Sociální demokraté přesto voliče straší tím, že by vítězství opozice znamenalo návrat k třídní společnosti.

Oblíbený sociální model a čtyřprocentní ekonomický růst země mohou Sociálně demokratickou stranu dovést k dalšímu volebnímu vítězství. Ekonomický růst však dosud nevyřešil problém chybějících pracovních míst. Ve hře jsou i další faktory, které mohou stranu poslat do opozice.

Stranická knížka místo kvalifikace

Za prvé, vláda byla ostře kritizována za způsob, jakým byla (ne)poskytnuta  pomoc švédským obětem cunami v roce 2004. Po katastrofě se začalo diskutovat o tom, zda dlouholeté vládnutí elity stejné politické strany nevede k tomu, že jsou vyšší funkce ve státní správě obsazeny spíše lidmi se stranickou knížkou než vysoce kvalifikovanými úředníky.

Za druhé, po vraždě ministryně zahraniční Anny Lindhové v roce 2003 premiér Persson přiznal, že už plánoval odstoupit a funkci jí předat. Je tedy zřejmé, že sociální demokraté v současnosti postrádají vhodného kandidáta na funkci předsedy.

Za třetí, vládnoucí strana nemá vlastní většinu v parlamentu a ani ji mít nebude. Poslední dvě volební období spoléhali na podporu Strany zelených a Levicové strany. Tyto strany však před volbami deklarovaly, že vládu, v níž by neměly svoje ministry, už podporovat nebudou. Případná koaliční vláda by však sociálním demokratům mohla odlákat středové voliče. Zelení a Levicová strana mají totiž v programu například vystoupení z Evropské unie nebo zkrácení pracovního týdne na 35 hodin. Navíc čtyři opoziční strany (umírnění, lidovci, Strana středu a křesťanští demokraté) prezentovaly poprvé v historii společný volební program. Dávají tak voličům signál, že by v případě volebního vítězství pravicových stran bylo sestavení vlády velmi rychlé. V případě vítězství levice by je naopak čekalo dlouhé a náročné jednání.

Z výsledků volebních průzkumů lze vítěze předpovídat jen stěží. V posledních pár měsících měla opozice drobný náskok. Minulý týden se však objevila zpráva o tom, že se jeden mladý pracovník liberální strany nelegálně dostal do počítačového systému sociálních demokratů. Sociální demokraté se ne nepodobně jako strany v jiných zemích snaží tento incident maximálně využít ve svůj prospěch. Jaké faktory skutečně rozhodují volby, uvidíme v neděli.

Autor je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy