Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD) v úterý rezignoval na svůj post. Další odhalený plagiátor, podle Jana Macha z Vysoké školy ekonomické v Praze, specialisty na odhalování plagiátorských diplomových prací, zkopíroval čtyřicet stran bakalářské práce, shoduje se až 75 procent textu, což je prý i na české poměry neobvyklý výkon, výjimka.
Po exministryni spravedlnosti Taťáně Malé (ANO) je to druhý odhalený opisovač druhé Babišovy vlády. Rezignoval fofrem, Jan Hamáček mu dokonce na rezignační tiskové konferenci poděkoval, což znělo vskutku absurdně.
Krčál se taky vytáhl: "Za standardní politické situace bych je nepovažoval za natolik zásadní, aby ohrozila moje postavení ministra práce a sociálních věcí. Ovšem vzhledem k tomu, jakou práci dalo sestavení vlády s důvěrou, nechci být zátěží jak pro vládu, tak pro sociální demokracii," pravil bez uzardění. Opsat 75 procent bakalářky a "nepovažovat to za zásadní", to předpokládá slušnou vnitřní temnotu.
Podivuhodná byla reakce premiéra Babiše: "Já myslím, že bychom mohli klidně prověřit všechny diplomky poslanců," pravil. "Možná bychom se něco dozvěděli a doufejme, že bychom pak byli usnášeníschopní." Nejlepší obrana je útok, počítám, že na diplomce Ing. Miroslava Kalouska (má titul z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, 1984) už maká parta premiérových expertů. Babiš tedy předpokládá, že ve sněmovně sedí řada plagiátorů.
Ve skutečnosti je Krčál nejen Hamáčkova, ale i premiérova velká ostuda. Ukazuje se jasně, kdo je ochoten do vlády s Babišem a s komunisty za zády naskočit, lidé, politici, úředníci či podnikatelé, kteří si se svědomím, s poctivostí, s nějakým tím podvůdkem zřejmě příliš hlavu nelámou.
Zároveň plagiátorské aféry (a jim podobné, viz Milan Chovanec a jeho studium, ztráta diplomky Stanislava Grosse atd.) svědčí o Česku jako celku. Není přece normální, aby hned dva ministři za sebou padli kvůli opisování. Ukazuje to, že plagiátorství je u nás běžná "pomůcka".
Vzdělání je papír, diplomku "obšlehni"
Seděl jsem nedávno, když neslavně skončila ministryně Malá, v jedné hospodě v Lužických horách a poslouchal hlučný rozhovor u vedlejšího stolu. Parta cyklistů ve věku zhruba 30 až 65 se bavila o tom, jak kdo psal diplomku, od koho ji kdo "obšlehl", jak si pomohl, aby práci odevzdal.
Vykládali taky o jiných, kupříkladu XY, "no ten si ji přece koupil za pět táců, znám kluka, co mu ji napsal". Ostatně i ve svém příbuzenstvu mám osobu, která mi vyprávěla, jak před více lety opsala cizí diplomku prakticky celou, aby dostudovala.
Vládní plagiátorství má dvě základní příčiny. První, aktuální: úroveň té vlády je velmi nízká, hlásí se do ní a jsou do ní přijímáni lidé určitého typu, jak už uvádím výše. Ti lepší raději odešli, nechtěli si docela zničit jméno. Platí, že špičkové osobnosti do toho dnes s Babišem a KSČM nepůjdou, což je mimořádně zlá zpráva pro Česko.
Druhá příčina je hodně starého data: česká titulomanie. Vzdělání bylo u nás zaměněno za papír, titul. (Nejsme v tom sami, kupříkladu i v Británii, jak mi popsal jeden znalec tamní akademické scény, "je to neuvěřitelný byznys", dvě tři "university" prý "najdete v každé díře po granátu".)
U nás to nabralo mimořádné obrátky, úroveň vysokých škol je, velmi slušně řečeno, roztodivná, titulem se honosí kdekdo, a když s ním zapředete rozhovor, nevěřili byste, že dokončil střední školu. Potkat v politice člověka bez titulu, to je dnes vzácnost (patří sem Jan Hamáček či Milan Štěch, který má průmyslovku a přece ho lze považovat za člověka na úrovni).
V Česku platilo před revolucí "bez papíru nejseš nic" a nová doba po roce 1989 to nejen nezměnila, ale spíš ještě zhoršila. Začalo se tvrdit, že musíme mít co nejvyšší procento vysokoškoláků, jako houby po dešti vyskákaly nejpodivnější vysoké školy a tituly se "dávaly" či "prodávaly". Není pak divu, že se u nás rozmnožili plagiátoři, to je logický důsledek omylu, který zaměnil vzdělání za titul.
Malá a Krčál a Chovanec a Marek Benda a další (mimo jiné i Jana Nečasová, dříve Nagyová, při práci studovala na Univerzitě Jana Amose Komenského a časopis Reflex zjistil, že magisterskou práci opsala z internetu) jsou výsledkem tohoto "papírového", "titulového" běsnění. Jde o vykazování, nikoli o znalosti a schopnosti.
Zpět k vládě a její neúrovni. Jakmile lidé volí populisty, slibotechny, jakmile je jim fuk, že byl někdo agent StB či je trestně stíhaný, sami úroveň ministrů, kabinetu, parlamentu prudce snižují. Vzpomeňme na některé poslance SPD (zabrušovač Rozner a další). Všecko to do sebe zapadá. K tomu připočtěme dlouhodobé pohrdání skutečnou akademickou obcí, nízké platy vědců, nedostatečné mzdy učitelů a jsme doma. Malá a Krčál? Reprezentanti českého národa. A nad nimi superpremiér Babiš jako vtip.
