Další tragédie na české železnici. Na hlavní trati z Prahy na Kolín mezi Úvaly a Českým Brodem v úterý 14. července večer narazil osobní vlak CityElefant do stojícího nákladního poštovního vlaku. Strojvedoucí osobního vlaku zemřel, dalších 35 lidí se zranilo, čtyři těžce. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) soudí, že se nejednalo o technickou závadu. Možné to je, ale zabezpečovací systém je viditelně nedostatečný.
My, kteří jsme měli štěstí a v havarovaných vlacích jsme nejeli, sledujeme otřesnou sérii vážných kolizí a nehod. Ve středu 15. července večer vykolejil osobní vlak, když vjížděl do stanice Medlešice na Chrudimsku, sdělily České dráhy. Nikdo nebyl zraněn. Provoz na trati byl přerušen. 12. července se osobní vlak u Černošic dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov, který jel za ním. Strojvedoucí rychlíku stačil vlak zastavit. Nikdo nebyl zraněn, nevznikla škoda. Zázrak.
10. července se v Praze-Běchovicích srazil osobní vlak s rychlíkem. Opět naštěstí nikdo nebyl zraněn. Několik vagonů vykolejilo. Když se vlaky srazily, průjezdná byla jen jedna kolej ze tří kvůli jiné nehodě (Pendolino tam srazilo člověka, který zemřel.) Drážní inspekce odhaduje, že chybu zavinil člověk. Škoda přes pět milionů korun.
7. července se u Perninku na Karlovarsku čelně srazily dva osobáky, dva mrtví, 24 zraněných. Policie zadržela jednoho ze strojvůdců. Podle generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučery si zadržený zřejmě neuvědomil, "že není víkend, protože v pondělí bylo volno". Ve všední dny se křižují vlaky v Perninku, v nepracovní dny se křižují v Nových Hamrech. Lidská chyba, ale snadno pochopitelná.
4. července narazil vlak v Prosenicích na Přerovsku do trakčního vedení. Kvůli poruše stál, pak dostal informaci, že se může rozjet, a vedení na něj spadlo. Ve vlaku jelo asi 150 lidí, nikdo nebyl zraněn. - Šest vážných událostí na tratích během deseti dnů, tři mrtví, desítky zraněných. Hrozné.
O tragédii u Českého Brodu Karel Havlíček na místě nehody prohlásil: "Faktem je to, že se jedná pravděpodobně o nejlépe zabezpečenou trať v České republice, podle prvních indicií nedošlo k žádnému technickému selhání, ale já to nechci předčasně vyhodnocovat." (Nechce, ale vyhodnocuje.) Strojvedoucí zřejmě projel návěst Stůj. Podle ministra dopravy nebyl přepracovaný, vrátil se z dovolené. (Ale podle mnoha jiných výpovědí strojvůdci pořetížení jsou a často.) Policie nehodu vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti a ublížení na zdraví s následkem smrti z nedbalosti.
Nezabezpečeno 1715 kilometrů tratí. Hazard
Když se podíváte na červencovou sérii nehod, těžko můžete věřit reklamě Českých drah, jež říká: "Cestujte s námi bezpečně! Pojeďte s námi do práce, na služební cestu, na výlet nebo za sportem. Nyní pro vás vypravujeme více než 6000 spojů denně, které procházejí důkladnou očistou a dezinfekcí."
Některé železniční tratě se začínají nebezpečně podobat dálnici D1; neustálá zpoždění, opravy zastaralého spodku. Česko přitom patří mezi země s nejhustší železniční sítí na světě - na jeden kilometr čtvereční připadá v průměru 0,12 km železnic. Jsme železniční země. Dříve se dráha brala jako velmi bezpečný způsob dopravy. Tomu však teď leckdo nevěří. Právem: je zastaralá, neodpovídá současnosti.
Na celkem 1715 kilometrech českých železnic nenajdete výpravčí, zabezpečovací zařízení nebo návěstidla, která by sdělovala, že mašinfíra smí vyjet na trať. Všecko visí jen na strojvůdci a dispečerovi, který provoz řídí vysílačkou či telefonem. Tratí, kde vše spočívá na jedincích, napočítáme sedmdesát jedna, příliš mnoho na to, že se píše rok 2020.
Nejsem expert na vlaky, ale pokud u Českého Brodu strojvedoucí projel i přes návěst Stůj, což se prostě může stát, pak by bylo jistě vhodné takové případy předvídat a lépe technicky zabezpečit. Strojvedoucímu by dnes mělo být automaticky signalizováno, že jede, i když jet nesmí. Nebo vlak automaticky zastavit. (Nevím, nakolik by to bylo technicky náročné.)
O tratích, kde všecko visí jen na strojvedoucím a dispečerovi, ani nemluvě, tam bez pochyb chybí zabezpečovací zařízení, "ponechat dopravu jen na lidech je nesprávné", potvrzuje generální inspektor drážní inspekce Jan Kučera. Žijeme v době, kdy se vyvíjejí automobily, které se budou řídit samy, bez řidiče. A zároveň nejsme s to zvýšit bezpečnost na dráze, kde cestují tisíce lidí. Zvláštní rozpor.
Svoji roli hrají i opravy zastaralých tratí. Mění se, co je zavedené, a změny kladou vyšší nároky na strojvůdce. (Řidiči aut to znají, každá změna na silnici, kterou znají, znamená riziko.) Nebezpečné jsou úseky, kde se dočasně mění povolená rychlost. (Loni u Mariánských Lázní vykolejil vlak, který jel o 60 kilometrů v hodině rychleji. Mašinfíra nevěděl, že rychlost byla snížena, zprávu sice dostal do tabletu, ale nepřečetl si ji… Zjevnou chybou je, že strojvedoucí snížení rychlosti neviděl cestou na návěstidlech.)
Kontrola dispečerem a strojvedoucím nestačí. Jsme přirozeně chybující lidé. Ministr Havlíček však odmítá přechodná opatření, která by pomohla hned. Chce raději postupně zavádět Evropský systém kontroly vlaků (ECTS). Jenomže ten bude stát desítky miliard, a než začne fungovat, uplynou roky.
Aspoň že se po čerstvých tragédiích o zabezpečení železnice mluví. Jasné je, že na nejfrekventovanějších tratích musí být ECTS zavedeno co nejdříve. V případě hrozícího nebezpečí umí vlak zastavit i na dálku (zabránil by tedy kupříkladu nehodě u Českého Brodu). Pomohla by také instalace návěstidel a další kroky. Na zastaralé železnici v železniční zemi je hodně co zlepšovat. Odkládat bezpečnostní opatření je hazard.
