Martin Hála Martin Hála | Komentáře
1. 4. 2021 13:00

"Krvavá bavlna" ze Sin-ťiangu přináší sankce a bojkoty

Ve střetu o základní hodnoty je pro Evropany stále těžší sedět v Číně na dvou židlích, které se od sebe stále rychleji rozjíždějí.
Žena demonstruje za práva Ujgurů.
Žena demonstruje za práva Ujgurů. | Foto: Reuters

Otrocká práce se na jihu Spojených států využívala v 19. století zejména při pěstování a sklizni bavlny. Nakonec se, jak známo, stala jednou z hlavních příčin epochální války Jihu proti Severu v letech 1861-65.

O sto padesát let později se "krvavá bavlna" znovu dostává do středu dalšího epochálního konfliktu: zatím jen bezprecedentní války slov - a stejně bezprecedentních vzájemných sankcí mezi řadou západních demokracií a Čínskou lidovou republikou.

Kulturní genocida a nucené práce

Někteří autoři shledávají v abolicionistickém hnutí za zrušení otroctví na konci 18. a v 19. století počátek moderního pojetí lidských práv. Zřejmě poprvé v dějinách bojovala organizovaná skupina lidí za práva nikoliv svá vlastní, ale jiné znevýhodněné komunity. Boj proti otroctví představoval jedno z formativních období pro současné chápání politické etiky v demokratickém světě.

Foto: Aktuálně.cz

Srovnatelnou formativní zkušenost pro tuto část světa pak představoval holokaust během druhé světové války jakožto kvintesenciální forma genocidy. Konvence Spojených národů o prevenci a potrestání zločinu genocidy byla jednomyslně schválena Valným shromážděním OSN 9. prosince 1948, ještě před odhlasováním Všeobecné deklarace lidských práv o den později.

Otrocká nebo nucená práce a genocida se tak staly neuralgickými body právního a politického myšlení nejen na Západě, ale ve velké části světa. Obou těchto bodů se dotýká současná situace v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Čínskou vládu obvinila z genocidy v tomto regionu minulá i současná americká administrativa. Podobné rezoluce schválily i parlamenty Kanady a Nizozemska. Další země váhají použít označení genocida, ale shodují se, že v Sin-ťiangu dochází v převýchovných táborech v masovém měřítku ke zločinům proti lidskosti, a ke zneužívání nucené práce.

Sankce a protisankce

22. března uvalily Evropská unie, Velká Británie, Spojené státy a Kanada společné sankce na čtyři čínské funkcionáře a jednu organizaci zodpovědné za situaci v Sin-ťiangu. Peking odpověděl sankcemi na 22 osob a devět organizací v těchto zemích, včetně jejich rodinných příslušníků a firem s nimi spojených.

Na rozdíl od západních sankcí, namířených proti funkcionářům vykonávajícím konkrétní politiku vůči etno-religiózním menšinám v Sin-ťiangu, zasáhly ty čínské většinou zvolené zákonodárce, soudce a právníky, a dokonce i badatele, kteří žádnou politiku vůči Číně ani ničemu jinému nevykonávají. Někteří ze sankcionovanych britských právníků dokonce dosud také zasedají v hongkongských soudech.

Nepoměr mezi sankcemi na obou stranách dobře ilustruje zásadní rozdíl v chápání práva a politiky mezi Pekingem a západními demokraciemi. Euroatlantické sankce postihují konkrétní vykonavatele politiky, která je v mezinárodních dokumentech označena za zločinnou. Čínské sankce postihují kritiku této politiky, včetně kritiky ze strany jednotlivců a organizací, které jinak nevládnou žádnou výkonnou mocí, jež by mohla mít konkrétní dopad na čínskou stranu. Jinými slovy, západní sankce postihují činy, čínské sankce názor.

Postih odlišných politických názorů je samozřejmě běžnou praxí v čínském leninském politickém systému. Tato praxe se však nyní šíří i za jeho hranice. Peking se snaží sankcionovat nepohodlné názory a kritiku po celém světě. Svědky první snahy o extrateritoriální uplatnění politických represí jsme byli v loňském Zákonu o státní bezpečnosti pro Hongkong; současné sankce posouvají tento přístup o výrazný krok dále.

Zodpovědní a potrestaní

A nezůstává jen u právních kroků, jako jsou drakonické zákony a politické tresty. Peking současně vyvíjí tlak na zahraniční společnosti v Číně prostřednictvím neformálních bojkotů. V těchto dnech tam probíhá internetová štvanice na švédskou společnost H&M. Na čínských sociálních sítích ji rozpoutali aktivisté komsomolu, když oprášili několik měsíců staré prohlášení společnosti, že nebude nadále používat ve svých výrobcích bavlnu ze Sin-ťiangu. Jedním z důsledků on-linové hysterie bylo odstranění obchodů společnosti z čínských internetových map. K dohledání jsou teď pouze na Google Maps - ty jsou však v Číně blokované.

Své aktivity v Sin-ťiangu pozastavil nedávno kvůli obviněním z nucené práce i mezinárodní projekt Better Cotton Initiative, který monitoruje etický obchod s tímto produktem po celém světě. Členy iniciativy jsou v rámci svých programů "společenské odpovědnosti firem" nejrůznější světové textilní značky. Ty se tak dostávají do kleští mezi na Západě citlivou otázkou pracovních práv a vypjatým čínským nacionalismem.

Otázka nucené práce byla také faktorem, který málem na poslední chvíli překazil politické schválení evropské investiční dohody s Čínou. Tu nakonec zachránila vpravdě farizejská formulace, že Peking "bude vyvíjet setrvalou snahu směrem k podpisu příslušných rezolucí Světové organizace práce". Současné bojkoty evropských značek nepochybně přispějí spolu s čínskými sankcemi proti několika europoslancům (včetně vedoucího oficiální Delegace europarlamentu pro Čínu Reinharda Bütikofera) k oživení diskuse o smysluplnosti celé dohody během její ratifikace.

Pro evropské společnosti v Číně je přes veškerou snahu vyhnout se ožehavým otázkám stále obtížnější dostát své "společenské zodpovědnosti", aniž by vyvolaly hněv čínských úřadů s jejich schopností mobilizovat masy k různým formám bojkotu. Korporátní sféra tak začíná čelit stejnému dilematu jako světoví politici (včetně těch našich) - těžko sedět na dvou židlích, které se od sebe stále rychleji rozjíždějí.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.cz

Klimeš: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida (video z 25. července 2019)

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 30 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy