Martin Hála Martin Hála | Komentáře
1. 4. 2021 13:00

"Krvavá bavlna" ze Sin-ťiangu přináší sankce a bojkoty

Ve střetu o základní hodnoty je pro Evropany stále těžší sedět v Číně na dvou židlích, které se od sebe stále rychleji rozjíždějí.
Žena demonstruje za práva Ujgurů.
Žena demonstruje za práva Ujgurů. | Foto: Reuters

Otrocká práce se na jihu Spojených států využívala v 19. století zejména při pěstování a sklizni bavlny. Nakonec se, jak známo, stala jednou z hlavních příčin epochální války Jihu proti Severu v letech 1861-65.

O sto padesát let později se "krvavá bavlna" znovu dostává do středu dalšího epochálního konfliktu: zatím jen bezprecedentní války slov - a stejně bezprecedentních vzájemných sankcí mezi řadou západních demokracií a Čínskou lidovou republikou.

Kulturní genocida a nucené práce

Někteří autoři shledávají v abolicionistickém hnutí za zrušení otroctví na konci 18. a v 19. století počátek moderního pojetí lidských práv. Zřejmě poprvé v dějinách bojovala organizovaná skupina lidí za práva nikoliv svá vlastní, ale jiné znevýhodněné komunity. Boj proti otroctví představoval jedno z formativních období pro současné chápání politické etiky v demokratickém světě.

Foto: Aktuálně.cz

Srovnatelnou formativní zkušenost pro tuto část světa pak představoval holokaust během druhé světové války jakožto kvintesenciální forma genocidy. Konvence Spojených národů o prevenci a potrestání zločinu genocidy byla jednomyslně schválena Valným shromážděním OSN 9. prosince 1948, ještě před odhlasováním Všeobecné deklarace lidských práv o den později.

Otrocká nebo nucená práce a genocida se tak staly neuralgickými body právního a politického myšlení nejen na Západě, ale ve velké části světa. Obou těchto bodů se dotýká současná situace v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Čínskou vládu obvinila z genocidy v tomto regionu minulá i současná americká administrativa. Podobné rezoluce schválily i parlamenty Kanady a Nizozemska. Další země váhají použít označení genocida, ale shodují se, že v Sin-ťiangu dochází v převýchovných táborech v masovém měřítku ke zločinům proti lidskosti, a ke zneužívání nucené práce.

Sankce a protisankce

22. března uvalily Evropská unie, Velká Británie, Spojené státy a Kanada společné sankce na čtyři čínské funkcionáře a jednu organizaci zodpovědné za situaci v Sin-ťiangu. Peking odpověděl sankcemi na 22 osob a devět organizací v těchto zemích, včetně jejich rodinných příslušníků a firem s nimi spojených.

Na rozdíl od západních sankcí, namířených proti funkcionářům vykonávajícím konkrétní politiku vůči etno-religiózním menšinám v Sin-ťiangu, zasáhly ty čínské většinou zvolené zákonodárce, soudce a právníky, a dokonce i badatele, kteří žádnou politiku vůči Číně ani ničemu jinému nevykonávají. Někteří ze sankcionovanych britských právníků dokonce dosud také zasedají v hongkongských soudech.

Nepoměr mezi sankcemi na obou stranách dobře ilustruje zásadní rozdíl v chápání práva a politiky mezi Pekingem a západními demokraciemi. Euroatlantické sankce postihují konkrétní vykonavatele politiky, která je v mezinárodních dokumentech označena za zločinnou. Čínské sankce postihují kritiku této politiky, včetně kritiky ze strany jednotlivců a organizací, které jinak nevládnou žádnou výkonnou mocí, jež by mohla mít konkrétní dopad na čínskou stranu. Jinými slovy, západní sankce postihují činy, čínské sankce názor.

Postih odlišných politických názorů je samozřejmě běžnou praxí v čínském leninském politickém systému. Tato praxe se však nyní šíří i za jeho hranice. Peking se snaží sankcionovat nepohodlné názory a kritiku po celém světě. Svědky první snahy o extrateritoriální uplatnění politických represí jsme byli v loňském Zákonu o státní bezpečnosti pro Hongkong; současné sankce posouvají tento přístup o výrazný krok dále.

Zodpovědní a potrestaní

A nezůstává jen u právních kroků, jako jsou drakonické zákony a politické tresty. Peking současně vyvíjí tlak na zahraniční společnosti v Číně prostřednictvím neformálních bojkotů. V těchto dnech tam probíhá internetová štvanice na švédskou společnost H&M. Na čínských sociálních sítích ji rozpoutali aktivisté komsomolu, když oprášili několik měsíců staré prohlášení společnosti, že nebude nadále používat ve svých výrobcích bavlnu ze Sin-ťiangu. Jedním z důsledků on-linové hysterie bylo odstranění obchodů společnosti z čínských internetových map. K dohledání jsou teď pouze na Google Maps - ty jsou však v Číně blokované.

Své aktivity v Sin-ťiangu pozastavil nedávno kvůli obviněním z nucené práce i mezinárodní projekt Better Cotton Initiative, který monitoruje etický obchod s tímto produktem po celém světě. Členy iniciativy jsou v rámci svých programů "společenské odpovědnosti firem" nejrůznější světové textilní značky. Ty se tak dostávají do kleští mezi na Západě citlivou otázkou pracovních práv a vypjatým čínským nacionalismem.

Otázka nucené práce byla také faktorem, který málem na poslední chvíli překazil politické schválení evropské investiční dohody s Čínou. Tu nakonec zachránila vpravdě farizejská formulace, že Peking "bude vyvíjet setrvalou snahu směrem k podpisu příslušných rezolucí Světové organizace práce". Současné bojkoty evropských značek nepochybně přispějí spolu s čínskými sankcemi proti několika europoslancům (včetně vedoucího oficiální Delegace europarlamentu pro Čínu Reinharda Bütikofera) k oživení diskuse o smysluplnosti celé dohody během její ratifikace.

Pro evropské společnosti v Číně je přes veškerou snahu vyhnout se ožehavým otázkám stále obtížnější dostát své "společenské zodpovědnosti", aniž by vyvolaly hněv čínských úřadů s jejich schopností mobilizovat masy k různým formám bojkotu. Korporátní sféra tak začíná čelit stejnému dilematu jako světoví politici (včetně těch našich) - těžko sedět na dvou židlích, které se od sebe stále rychleji rozjíždějí.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.cz

Klimeš: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida (video z 25. července 2019)

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy