Politika rok před volbami
Názory Aktuálně.cz mapují situaci rok před parlamentními volbami 2014
ČSSD: Mezi Dienstbierem a Rathem
ODS v úpadku: Ze strany podnikatelů se stala strana kmotrů
Faktor Zeman třese politikou: Dinosaurus Zeman je politik na druhou. Rád si hraje
Kartel politických stran: Všichni dobří voliči, nástup. Manévry 2014 začínají
Vážení čtenáři, děkujeme vám za vaše názory a postřehy. Můžete nám psát také na [email protected] nebo na facebookovou stránku Názory Aktuálně.cz. Najdete nás také na Twitteru.
Komunistická strana Čech a Moravy (mimochodem, jediná relevantní politická síla, která má Moravu přímo v názvu) putuje od voleb k volbám jako ponorná řeka. Už dobrých dvacet let. Svůj plus minus půlmilion hlasů má jistý. V poslední době spíš plus. A není důvod si myslet, že tomu napřesrok bude jinak.
Momentálně jsou komunisté ve fázi ponoru. Zaujali místa v krajských vládách, ale i ty nejvytrvalejší protesty pomalu utichají. O straně je v médiích slyšet jen sporadicky - třeba když se hlasuje o odvolání bývalého politruka Sloupa nebo když Miroslav Grebeníček v Parlamentu pohovoří o Janu Palachovi.
Prezidentské volby se KSČM přímo nezúčastnila, což se v lednu zdálo jako taktická chyba. Pouhých patnáct minut slávy, když se o ruku strany přišli ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier, nám tehdy připadalo jako promarněná příležitost. V době, kdy prezidentskou volbou a politikou žila celá země.
Po několika měsících to ale vypadá, že komunistická strana se zachovala ze svého pohledu správně. Její kandidát by zřejmě v prvním kole neměl šanci a souboj Zeman vs. Schwarzenberg byl pro komunisty pravým požehnáním. Zeman totiž vtáhl do centra pozornosti tradiční témata KSČM - například předsudky a odpor vůči „cizákům" všeho druhu. A Benešovy dekrety, to přece vždycky byla parketa komunistů. Zeman (i chybující Schwarzenberg) mobilizoval jejich - současné či bývalé - voliče.
Na rozdíl od sociálních demokratů, KSČM Zemana jednoznačně podpořila. Teď je Zeman v centru pozornosti, válcuje politiku. Nejde mu o to, nějak komunistům nadbíhat. Na to je příliš svůj. Ale jeho prezidentský styl musí příznivce KSČM oslovovat. Zjevně tu funguje jakási „myšlenková chemie".
Nejde jen o plebejství, sudetské Němce a charisma vypravěče ze čtvrté cenové. I takový relativně standardní, nekontroverzní krok jako návštěvu sjezdu Rady seniorů si jistě zapamatují především komunističtí voliči.
Praktická politika Miloše Zemana bude dál krůček po krůčku oslabovat sociální demokracii. V té se povedou spory o Zemana i spory inspirované Zemanem, bude se drolit na nezemanovce, antizemanovce a potenciální či ryzí zemanovce. Na rozdíl od KSČM bude působit "nestabilně".
To ale nepřinese prospěch ani tak přímo straně Zemanovců, stále působící spíš jako fanklub čestného předsedy a lobbingu než politická partaj. Zeman, a nemusí to být rovnou jeho úmyslem, přihraje voliče KSČM.
Pořádek & retro
KSČM tedy jako obvykle udělá nejlépe… když neudělá nic. Současný stav jí, z pohledu voleb 2014, musí vyhovovat.
Komunističtí politici vědí, že voliči od nich očekávají všechno možné, jen ne to, že se strana bude měnit. Tvar a značka KSČM, to je skutečná „jistota", tedy vlastnost mezi politickými hesly z nejdůležitějších.
Komunisté se za ta léta naučili, že si musí počkat. Jejich politická trpělivost je svým způsobem obdivuhodná.
Bohuslav Sobotka nedávno - až překvapivě přímo - prohlásil, že "koaliční vláda s KSČM by byla nesmírně zatížena debatou o roli komunistické strany v totalitním režimu. A zatížení touto debatou by jí prakticky znemožňovalo řešit problémy, které naše země reálně má."
Vojtěch Filip na to suše opáčil, že jsou to „trapné výmluvy". Protesty proti koalicím KSČM a ČSSD odbyl jako „nedemokratické".
Předsedovo sebevědomí je podložené. ČSSD, dopadnou-li volby podle dnešních předpokladů, prostě bude komunisty potřebovat. Minimálně na podporu své menšinové vlády, nebude-li se chtít vydat zatím těžko představitelnou cestou spolupráce s pravicí.
Oranžoví rudým naznačují, že když se sebou něco udělají, mohli by je přibrat do vlády. Takové „pokusné balónky" jsou ale odsouzeny k nezdaru, komunisté se reformovat nebudou. Správně tuší, že by to ohrozilo jejich image stability a jistoty, a tím i volební skóre.
Největší procento „odpíračů" dnešních poměrů je podle průzkumů právě mezi voliči komunistů. Skoro všechno, myslí si většina z nich, je špatně: od stavu demokracie přes imigranty až po Evropskou unii. Jejich klíčovým slovem je „ne". Chtějí, aby se „někdo" postaral a nastolil pořádek, žádají „retro".
Zeman se svými autokratickými pokusy, vládou silné prezidentské ruky, je zjevně jejich člověk. A pokud protlačí Vladimíra Remka za velvyslance v Moskvě, bude to další důležitá zpráva, že komunisté jsou v kurzu.
Volebním trumfem KSČM se stal Miloš Zeman.
