David Klimeš David Klimeš | Komentáře
29. 9. 2020 7:30

Kurzeintopf místo kurzarbeitu. Po požití hrozí kompletní mumifikace české ekonomiky

Také jste si mysleli, že cílem kurzarbeitu má být udržení zaměstnanosti? V jiných státech možná ano. V Česku to má být ale zpolitizovaný nástroj pro dotování firem s nejmenší přidanou hodnotou.
Pod vedením vlády s kurzarbeitem v nerozborné jednotě ke světlým zítřkům!
Pod vedením vlády s kurzarbeitem v nerozborné jednotě ke světlým zítřkům! | Foto: ČTK

Vláda tvrdí, že přijala pravidla kurzarbeitu. Ale česká verze podmínek by se měla jmenovat spíše kurzeintopf. Místo apolitického automatu, který by zaměstnancům v krizi začal doplácet mzdu za zasažené firmy, tu vzniká zpolitizovaná patlanina různých přístupů, která nese minimum výhod, zato skoro všechny nevýhody.

Co nezvládla vláda, to ještě mohou napravit poslanci. Je veřejným tajemstvím, že návrh kabinetu je tak moc znásilněný, že už nevyhovuje nikomu a nejsou s ním spokojeni zdaleka ani všichni vládní poslanci z ANO, ČSSD a KSČM.

Otevírá se tedy okno příležitosti, aby rozumní koaliční i opoziční zákonodárci společně přetlačili vládu a schválili něco smysluplnějšího, co skutečně pomůže všem zaměstnancům i firmám v Česku.

Zpátky do reálného socialismu

Jedna z nejděsivějších zpráv z koronavirové krize zní, že udeří-li na státní aparát znenadání krize, dokáže se ještě vzepnout k docela dobře vymyšleným věcem, když je ovšem čas něco pořádně připravit, pak je to katastrofa.

Dobře se to dá ilustrovat právě na příkladu kurzarbeitu. Na jaře jsme ho nutně potřebovali, ovšem jako jeden z mála evropských států jsme v zákoníku práce neměli pro tyto účely nic použitelného. Takže kdesi na chodbách ministerstva práce vznikl na koleni program Antivirus. A byl to malý zázrak. Jistě se mu dá mnohé zpětně vyčítat, ale poměr cena/výkon u tohoto klíčového opatření karanténního jara nebyl vůbec špatný. A pomohl. Proto to nyní vypadá, že propady HDP za tento rok nebudou zas tak tristní a nezaměstnanost se dál drží pozoruhodně při zemi.

Jenže pak to začalo. Politici si odfrkli a začali politizovat. Lobbisti se vzpamatovali a začali lobbovat. Už debata o rozšíření Antiviru o další speciální program C před prázdninami dopadla tragicky.

A nyní se značným zpožděním tu máme konečně finální kurzarbeit, který měl všechna tato rychloopatření systémově nahradit - a jednou pro vždy nás posunout k sociálnímu státu dle západoevropských měřítek.

Výsledek je ale katastrofální a celý navržený systém vypadá, jako by ho někdy koncem 80. let sepsal Lubomír Štrougal dle závěrů sjezdu KSČ: na politický příkaz politbyra se jen jednou za čas odsype spousta peněz do těch nejméně perspektivních firem v centrálním plánování. Reálný socialismus je za rohem.

Mohl to být kurzarbeit. Ale my jsme řekli ne

Zavádět kurzarbeit je jistě velmi drahý špás. Ale nepopiratelnou výhodou pro Česko jako jeden z mála států bez tohoto mechanismu je, že nemusíme nic složitého vymýšlet. Stačilo by se podívat přes hranice, kde a jak to funguje. Výzkumníci CERGE už v dubnu sesumírovali základní přístupy k dotování ohrožených pracovních míst.

Malé opakování: Můžeme se inspirovat Německem, kde ale ovšem firmy musí také odsypávat v dobrých časech něco na speciální pojištění proti nezaměstnanosti. Spouštěč je automatický a když poklesnou odpracované hodiny alespoň u deseti procent zaměstnanců, náhrada kurz­arbeitergeldem je 60 až 67 procent příjmu po dobu až jednoho roku.

Rakušané zase systém spouští dle dohody s firemními odbory a docela vysoká náhrada je rozřazena dle výše předchozího výdělku, leč jen na tři měsíce.

A ještě vyberme třeba Švédy, kteří mají pro české podmínky asi nejlépe přenositelná pravidla: zde nastupuje automat dle různé redukce odpracovaných hodin, a to až na devět měsíců.

Výčtem evropských možností by se dalo pokračovat dál a dál, ale neunavujme čtenáře. Už nyní je mu asi jasné, že toto vše česká vláda důkladně zvážila, promyslela, prodebatovala - a neomylně splácala kusy jednotlivých evropských kurzarbeitů do nestravitelného eintopfu.

Stát má nakonec přispívat na plat zaměstnance 70 procenty jeho čisté mzdy, ale jen do výše průměrné mzdy. Tím budeme dál spolehlivě mumifikovat českou ekonomiku, protože takto prodloužíme přežívání levné pracovní síly, ale kvalifikovaného zaměstnance už z toho zaplatit nelze.

Dalším problémem je kombinace vyplácení až na rok a zároveň velmi volný režim, kdy takto firma může zadotovat ze státního až čtyři z pěti pracovních dnů. To nejde. Buď méně než rok, nebo alespoň dva dny práce - jinak tu budeme mnoho měsíců zachovávat místa, která stejně už dávno zemřela.

Do návrhu se dostávají i naprosté absurdity, třeba aby si na peníze sáhly jen české firmy. Tady ve vládní kakofonii není zatím vůbec jasné, koho se tento záchvat hospodářského nacionalismu bude týkat. A je asi už i zbytečné připomínat, že kurzarbeit nikde v Evropě neslouží k vynucené nostrifikaci ekonomiky, ale k zachování pracovních míst.

A konečně asi to nejhorší - o spuštění kurzeintopfu bude rozhodovat vláda.

Proč nikde jinde o spuštění kurzarbeitu nerozhoduje? Protože je jasné, že by tím jakýkoli kabinet na sebe v krizi strhl tlak zhruba kolem bilionu magapascalů. Ale my jsme v Česku, kde politici nic automatickým vzorečkům nechtějí přenechávat a vše zcela nepředvídatelně rozhodovat na vládě - a je jedno, zda jde o minimální mzdu, investiční pobídky či cokoliv jiného. Základní pravidlo je již všem dobře známé: buď ráno premiér vstane pravou nohou a firmu zachráníte, nebo levou, a můžete ji rovnou poslat do insolvence.

Ze spouštění kurarbeitu se tak dle vládního návrhu v příští krizi stane korupční peklo. Navíc peklo, které pohřbí to nadějné z české ekonomiky a nabalzamuje na další roky to bezperspektivní s minimální přidanou hodnotou.

Raději nic než toto

Abychom byli konkrétní, dejme si příklad. Je rok 2021, přichází třetí vlna koronaviru. Stát už je ale připraven, má schválené paragrafy o kurzarbeitu. Firmy vidí okamžitě propady zakázek a chtějí ochránit své zaměstnance. Bohužel automaticky jako v jiných evropských státech to nejde, takže musí jít šoupat podrážky na vládu.

A tak se sejde v předpokoji premiéra k neoficiální konzultaci zástupce holdingu A, který podniká v IT technologiích, je úspěšný i za hranicemi, vytváří vysokou přidanou hodnotu s kvalifikovanými lidmi, které velmi dobře platí. A pak zástupce holdingu B, který podniká v agrochemii, má dobré konexe na vládě, zisky však už nevykazuje ani za dobrých let, vše drží jen dotace a platí proto nekvalifikovaným zaměstnancům nízké mzdy.

Premiér si oba vyslechne a oznámí jim, že holding A má bohužel příliš dobře placené lidi, takže se pod strop českého kurzeintopfu nevejde. Zato ale zbude více peněz pro holding B a podobné nepříliš konkurenceschopné podniky…

Ne, tohle by opravdu nemělo nikdy nastat. Buď poslanci kurzarbeit opraví, dají šanci zaplatit i kvalifikované lidi a spouštění bude apolitické, automatické a třeba i na kratší dobu. Nebo ať to celé raději hodí pod stůl.

Ten kurzeintopf je tak špatný, že snad raději další krizi bez něj, než nekonečnou krizi s ním.

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu naváže na dočasný program Antivirus. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 5 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
Další zprávy