Jakub Klepal | Komentáře
23. 5. 2006 0:01

Latinská Amerika a sílící tlak populistů

Na rozpačitý výsledek měl čtvrtý summit Evropská unie - Latinská Amerika, který proběhl minulý týden ve Vídni, zaděláno už dopředu.

Unie chtěla jednání nasměrovat na podporu regionální integrace a posílení vzájemného obchodu a investic s Latinskou Amerikou. S tím souvisel záměr výrazněji postrčit kupředu jednání o asociačních dohodách s latinskoamerickými subregiony především s Mercosurem, jenž zahrnuje dvě z nejdůležitějších latinskoamerických ekonomik Brazílii a Argentinu, ale také s Andským společenstvím národů a se zeměmi Střední Ameriky.

Většina z nemnoha nadějí byla ale rozmetána ještě předtím, než představitelé téměř šedesáti států vůbec do Vídně přiletěli. Vývoj v Latinské Americe totiž už řadu měsíců vyvolává nejistotu. Hlavními tématy setkání se tak staly politický rozkol mezi latinskoamerickými zeměmi, obavy o další ekonomické směřování regionu a otázka, kdo a jak bude dál využívat nemalé energetické zdroje.

Rozdělená Latinská Amerika

V souvislosti s vlnou volebních vítězství levice se Latinská Amerika stále viditelně láme na dva bloky. Levicově-populistický, tvořený Kubou, Venezuelou a Bolívií a tržně liberální, v jehož čele stojí Mexiko, Kolumbie a Peru. V překvapivě složité situaci se ocitla Brazílie, regionální velmoc s levicovou vládou moderního střihu, kterou vývoj v posledních týdnech zcela zaskočil.

Deset dní před summitem nový bolivijský prezident Evo Morales oznámil znárodnění zemního plynu a nechal jeho naleziště obsadit armádou. Mezi postižené patří zejména brazilská společnost Petrobras, která v poslední době investovala v Bolívii 1,5 miliardy dolarů, a španělsko-argentinská Repsol-YPF. Brazílie, která z Bolívie odebírá 60 procent své spotřeby plynu, je v šoku. Umírněně levicový president "Lula" da Silva, kterého v říjnu čeká obhajoba mandátu, je dosavadními sympatiemi k levicovému souputníkovi Moralesovi ohrožen na domácí scéně. "Lula prezidentem . . . Bolívie'" psaly po rozpačité Lulově reakci na bolivijské znázornění noviny O Estado v Sao Paulu.

Jak píše komentátor Andrés Oppenheimer z deníku Miami Herald, brazilská čest je zásahem proti Petrobrasu silně pošramocena. Mnozí Brazilci - a nejen oni - jsou přesvědčeni, že znárodnění je společným dílem Moralese, kubánského vůdce Fidela Castra a venezuelského prezidenta Hugo Chaveze, kteří těsně předtím strávili společný víkend v Havaně. Navíc během posledního roku brazilská diplomacie ztratila v regionu iniciativu na úkor autoritativního Cháveze, který astronomické příjmy z ropy využívá ke stále novým velikášským projektům od založení jihoamerického zpravodajského kanálu, přes gigantický ropovod až po dodávky zlevněné ropy chudým karibským zemím. Vztahy brazilské vlády k oběma levicovým sousedům se tak ocitly na bodu mrazu. Vedle Brazílie jsou postupem Moralese zaskočeny i dosud sympatizující vlády Španělska a Argentiny. Zůstává otázkou, jaký tyto země, dosavadní Moralesovi spojenci, zvolí další postup.

"Osa nepřátel impéria"

S Venezuelou mají napjaté vztahy také Peru, Mexiko a Kolumbie. Mexický prezident Fox i peruánský president Toledo si nedávno s Chávezem vyměnili dávku ostrých slov. Obě jejich země čekají prezidentské volby, v nichž k hlavním kandidátům patří levicoví politici, podporovaní - možná i finančně - Caracasem. Kolumbie má zase za to, že Chávez až příliš sympatizuje s jejími levicovými povstalci. Střední třídy a podnikatelské vrstvy všech těchto zemí zděšeně sledují postupné zužování demokratického prostoru ve Venezuele, Chávezovy ekonomické experimenty a vliv kubánských bezpečnostních složek v zemi. Stejně jako Morales ani Chávez zahraniční investory, v tomto případě v ropném průmyslu, nehýčká. Mezi postiženými jsou, jako v případě Bolívie, i evropské firmy.

Ve Vídni levicově populistický tábor vystupoval velmi hlasitě a dával najevo své protiliberální a protiamerické postoje. Evo Morales oznámil, že Andské společenství národů (ASN), jehož je jeho země členem, hodlá změnit na Antiimperialistické společenství národů. Na společné schůzce Moralese a Cháveze s kubánským viceprezidentem Carlosem Lage se pak společně prohlásili "osou nepřátel impéria". Podle mexického deníku El Universal a mnoha dalších pozorovatelů tyto a další excesy silně poškodili jihoamerickou vyjednávací pozici. Podnikatelské a investiční prostředí v Latinské Americe se navíc v této situaci velmi znepřehlednilo a v některých zemích se stalo vysloveně nepřátelským.

Levicový populismus vpřed?

Reálné výsledky vídeňského setkání jsou skromné. Nedošlo k významnému pokroku v jednání o asociační dohodě s Mercosurem a Andským společenstvím národů a jediným konkrétním krokem vpřed je zahájení jednání o asociační dohodě a vytvoření zóny volného obchodu se zeměmi střední Ameriky - Kostarikou, Panamou, Hondurasem, Nikaraguou, Salvadorem a Guatemalou. V dalších bodech vzájemných vztahů se ale summit nikam výrazně nepohnul.

Nejdůležitější otázkou, kterou setkání ve Vídni jasně obnažilo, je, kam se bude ubírat Latinská Amerika. Důležitými indikátory budou prezidentské volby v Peru v červnu a v Mexiku v červenci. Zvítězí-li v Peru bývalý pučista a Chavezův sympatizant Ollanta Humala a v Mexiku bývalý levicový starosta hlavního města Andrés Manuel López Obrador, můžeme se těšit na další vlnu negativních zpráv. Pokud zvítězí jejich protikandidáti, levicové experimenty a následné ekonomické otřesy zůstanou zřejmě omezeny na Kubu, Bolívii a Venezuelu, k nimž se po případném vítězství Daniela Ortegy v podzimních prezidentských volbách může přidat Nikaragua. Kontinent se na nějakou dobu rozdělí na dva více či méně znesvářené bloky. Je otázkou, nakolik demokratické procesy, které v této chvíli v Latinské Americe kromě totalitní Kuby relativně fungují, mohou vývoj zvrátit. I pokud však voliči po čase pochopí, že socialistické experimenty jim blahobyt nepřinesou, jejich země populistické experimentování zřejmě přijde draho.

Autor je zástupce výkonného ředitele Nadace Forum 2000 a analytik Asociace pro mezinárodní otázky. V letech 2001 absolvoval výzkumný pobyt na Universidad Nacional Autónoma de México, v letech 2001 - 2002 studijni pobyt na Monterey Institute of International Studies v USA, v letech 2002 - 2003 žil a pracoval v Mexico City.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Zákaz zakrývání tváře na demonstracích je neústavní, rozhodl soud v Hongkongu

Hongkongský nejvyšší soud v pondělí označil kontroverzní zákaz zakrývání tváře při demonstracích, který zavedla místní vláda v říjnu, za neústavní a neúměrný situaci. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ústavního soudu je zákaz neslučitelný se základním zákonem, tedy "miniústavou", na jejímž základě se bývalá britská kolonie vrátila v roce 1997 pod čínskou správu, píše Reuters.

Významný představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong na Twitteru napsal, že verdikt je "vzácným vítězstvím" protestujících.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová zákaz oznámila 4. října na základě výjimečných pravomocí pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Opatření vzápětí vyvolalo prudké potyčky mezi demonstranty a policií v hongkongských ulicích. Demonstranti se ale posléze zákazem často neřídili.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 9 minutami

Čtyři lidé zemřeli po střelbě na soukromém večírku v Kalifornii. Střelec se vloupal na zahradu

Deset lidí bylo v neděli postřeleno na jihovýchodě města Fresno v Kalifornii, tři z nich na následky zranění zemřeli. Informovala o tom agentura AP, podle které k neštěstí došlo na zahradní party kolem 18:00 tamního času (03:00 SELČ). Podle policie se střelec vloupal na zahradu a začal pálit do lidí, kteří na večírku sledovali fotbalový zápas. Policie zatím v souvislosti se střelbou nikoho nezadržela, podezřelý z místa činu utekl.

Zdroj: Zahraničí
před 13 minutami

Policie ve Francii zatkla amatérského atleta. Muž podle ní za pět let zapálil nejméně 900 aut

Francouzská policie zatkla muže, kterého podezírá, že je sériovým žhářem a v posledních pěti letech zapálil v Alsasku nejméně 900 aut. Podle úřadů způsobil škodu za nejméně 8,5 milionu eur (217 milionů Kč), informovala místní média. Podle alsaského tisku se muž k činům přiznal a uvedl, že se cítí sklesle, ale že se mu ulevilo.

Zadrženému je 33 let, na vysoké úrovni se věnuje běhu na krátké tratě a několikrát se díky svým úspěchům dostal na sportovní stránky lokálních novin a do televize. Amatérskému sportovci bez záznamu v trestním rejstříku hrozí deset let vězení a pokuta ve výši 150 tisíc eur (3,8 milionu Kč). Úřady nařídily jeho psychiatrické vyšetření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy