Jakub Klepal | Komentáře
23. 5. 2006 0:01

Latinská Amerika a sílící tlak populistů

Na rozpačitý výsledek měl čtvrtý summit Evropská unie - Latinská Amerika, který proběhl minulý týden ve Vídni, zaděláno už dopředu.

Unie chtěla jednání nasměrovat na podporu regionální integrace a posílení vzájemného obchodu a investic s Latinskou Amerikou. S tím souvisel záměr výrazněji postrčit kupředu jednání o asociačních dohodách s latinskoamerickými subregiony především s Mercosurem, jenž zahrnuje dvě z nejdůležitějších latinskoamerických ekonomik Brazílii a Argentinu, ale také s Andským společenstvím národů a se zeměmi Střední Ameriky.

Většina z nemnoha nadějí byla ale rozmetána ještě předtím, než představitelé téměř šedesáti států vůbec do Vídně přiletěli. Vývoj v Latinské Americe totiž už řadu měsíců vyvolává nejistotu. Hlavními tématy setkání se tak staly politický rozkol mezi latinskoamerickými zeměmi, obavy o další ekonomické směřování regionu a otázka, kdo a jak bude dál využívat nemalé energetické zdroje.

Rozdělená Latinská Amerika

V souvislosti s vlnou volebních vítězství levice se Latinská Amerika stále viditelně láme na dva bloky. Levicově-populistický, tvořený Kubou, Venezuelou a Bolívií a tržně liberální, v jehož čele stojí Mexiko, Kolumbie a Peru. V překvapivě složité situaci se ocitla Brazílie, regionální velmoc s levicovou vládou moderního střihu, kterou vývoj v posledních týdnech zcela zaskočil.

Deset dní před summitem nový bolivijský prezident Evo Morales oznámil znárodnění zemního plynu a nechal jeho naleziště obsadit armádou. Mezi postižené patří zejména brazilská společnost Petrobras, která v poslední době investovala v Bolívii 1,5 miliardy dolarů, a španělsko-argentinská Repsol-YPF. Brazílie, která z Bolívie odebírá 60 procent své spotřeby plynu, je v šoku. Umírněně levicový president "Lula" da Silva, kterého v říjnu čeká obhajoba mandátu, je dosavadními sympatiemi k levicovému souputníkovi Moralesovi ohrožen na domácí scéně. "Lula prezidentem . . . Bolívie'" psaly po rozpačité Lulově reakci na bolivijské znázornění noviny O Estado v Sao Paulu.

Jak píše komentátor Andrés Oppenheimer z deníku Miami Herald, brazilská čest je zásahem proti Petrobrasu silně pošramocena. Mnozí Brazilci - a nejen oni - jsou přesvědčeni, že znárodnění je společným dílem Moralese, kubánského vůdce Fidela Castra a venezuelského prezidenta Hugo Chaveze, kteří těsně předtím strávili společný víkend v Havaně. Navíc během posledního roku brazilská diplomacie ztratila v regionu iniciativu na úkor autoritativního Cháveze, který astronomické příjmy z ropy využívá ke stále novým velikášským projektům od založení jihoamerického zpravodajského kanálu, přes gigantický ropovod až po dodávky zlevněné ropy chudým karibským zemím. Vztahy brazilské vlády k oběma levicovým sousedům se tak ocitly na bodu mrazu. Vedle Brazílie jsou postupem Moralese zaskočeny i dosud sympatizující vlády Španělska a Argentiny. Zůstává otázkou, jaký tyto země, dosavadní Moralesovi spojenci, zvolí další postup.

"Osa nepřátel impéria"

S Venezuelou mají napjaté vztahy také Peru, Mexiko a Kolumbie. Mexický prezident Fox i peruánský president Toledo si nedávno s Chávezem vyměnili dávku ostrých slov. Obě jejich země čekají prezidentské volby, v nichž k hlavním kandidátům patří levicoví politici, podporovaní - možná i finančně - Caracasem. Kolumbie má zase za to, že Chávez až příliš sympatizuje s jejími levicovými povstalci. Střední třídy a podnikatelské vrstvy všech těchto zemí zděšeně sledují postupné zužování demokratického prostoru ve Venezuele, Chávezovy ekonomické experimenty a vliv kubánských bezpečnostních složek v zemi. Stejně jako Morales ani Chávez zahraniční investory, v tomto případě v ropném průmyslu, nehýčká. Mezi postiženými jsou, jako v případě Bolívie, i evropské firmy.

Ve Vídni levicově populistický tábor vystupoval velmi hlasitě a dával najevo své protiliberální a protiamerické postoje. Evo Morales oznámil, že Andské společenství národů (ASN), jehož je jeho země členem, hodlá změnit na Antiimperialistické společenství národů. Na společné schůzce Moralese a Cháveze s kubánským viceprezidentem Carlosem Lage se pak společně prohlásili "osou nepřátel impéria". Podle mexického deníku El Universal a mnoha dalších pozorovatelů tyto a další excesy silně poškodili jihoamerickou vyjednávací pozici. Podnikatelské a investiční prostředí v Latinské Americe se navíc v této situaci velmi znepřehlednilo a v některých zemích se stalo vysloveně nepřátelským.

Levicový populismus vpřed?

Reálné výsledky vídeňského setkání jsou skromné. Nedošlo k významnému pokroku v jednání o asociační dohodě s Mercosurem a Andským společenstvím národů a jediným konkrétním krokem vpřed je zahájení jednání o asociační dohodě a vytvoření zóny volného obchodu se zeměmi střední Ameriky - Kostarikou, Panamou, Hondurasem, Nikaraguou, Salvadorem a Guatemalou. V dalších bodech vzájemných vztahů se ale summit nikam výrazně nepohnul.

Nejdůležitější otázkou, kterou setkání ve Vídni jasně obnažilo, je, kam se bude ubírat Latinská Amerika. Důležitými indikátory budou prezidentské volby v Peru v červnu a v Mexiku v červenci. Zvítězí-li v Peru bývalý pučista a Chavezův sympatizant Ollanta Humala a v Mexiku bývalý levicový starosta hlavního města Andrés Manuel López Obrador, můžeme se těšit na další vlnu negativních zpráv. Pokud zvítězí jejich protikandidáti, levicové experimenty a následné ekonomické otřesy zůstanou zřejmě omezeny na Kubu, Bolívii a Venezuelu, k nimž se po případném vítězství Daniela Ortegy v podzimních prezidentských volbách může přidat Nikaragua. Kontinent se na nějakou dobu rozdělí na dva více či méně znesvářené bloky. Je otázkou, nakolik demokratické procesy, které v této chvíli v Latinské Americe kromě totalitní Kuby relativně fungují, mohou vývoj zvrátit. I pokud však voliči po čase pochopí, že socialistické experimenty jim blahobyt nepřinesou, jejich země populistické experimentování zřejmě přijde draho.

Autor je zástupce výkonného ředitele Nadace Forum 2000 a analytik Asociace pro mezinárodní otázky. V letech 2001 absolvoval výzkumný pobyt na Universidad Nacional Autónoma de México, v letech 2001 - 2002 studijni pobyt na Monterey Institute of International Studies v USA, v letech 2002 - 2003 žil a pracoval v Mexico City.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

OSN musí pohnat Čínu k odpovědnosti kvůli koronaviru, řekl Trump ve svém virtuálním projevu k valnému shromáždění

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus.

"Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého," řekl Trump. "Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí," uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965.640 z nich zemřelo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy