Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 12. 2022 12:00

Žijí z ruky do úst, přibývá jich. Mají nárok na pomoc, ale nevědí o tom

Vláda musí víc informovat, víc nabízet pomoc, zavést sociální tarif, intenzivně se soustředit na chudé a chudnoucí. Česko to naléhavě potřebuje.
Nevychází to...
Nevychází to... | Foto: Shutterstock

Česko chudne. Podle údajů z průzkumu výzkumné organizace PAQ Research rychle přibývá domácností, kterým po zaplacení nezbytných výdajů nezbydou žádné peníze. Loni v listopadu jich bylo 19, letos už 35 procent, téměř dvojnásobek. Chudnou rodiny s dětmi, které mají nižší než mediánový příjem. Před rokem po zaplacení nezbytných výdajů nezbývaly žádné peníze 29 procentům z nich, letos v listopadu již 53 procentům. Chudnou i rodiny s dětmi, jejichž příjem se pohybuje nad mediánem. Loni v listopadu nezbývalo po zaplacení vůbec nic 8 procentům, letos pětině! Proto poslanci minulý týden schválili zvýšení přídavků na děti o 200 korun na 830 až 1580 korun měsíčně.

Potíží přibývá, v lednu přijde další zvýšení cen energií. Příklad: Pražská energetika (PRE), třetí největší dodavatel elektřiny v Česku, od začátku příštího roku zdraží dodávky elektřiny a plynu. Většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny, oproti současnosti průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně. Zdražení elektřiny chystají i další dodavatelé. To nejhůř, nejtvrději dopadne na nejchudší.

Další problém? Lidé často nadávají na vládu, že "nic nedělá", což je nesmysl, jak vyplývá například i z výše zmíněných tarifů a zvýšeného přídavku na děti. Vláda rozhodně něco dělá, poměrně dost nabízí, ale nabízí to málo úspěšně.

Bydlení za poslední rok silně podražilo, přesto příspěvek na bydlení, pomoc, která má lidem bez peněz ulevit, čerpá jen minimum domácností. Podmínky pro přiznání dávky splňuje 24 procent z nich. Jenomže podle dat společnosti PAQ Research z výzkumu pro Český rozhlas příspěvek pobírají pouhá 4 procenta, zlomek domácností, které mají nárok.

Jeden z autorů studie, sociolog Daniel Prokop vysvětluje: "Asi 45 procent lidí si chybně myslí, že nemají nárok. Třeba protože nesplňují limity výdajů nebo bydlí v typu bydlení, který tomu neodpovídá. Část si myslí, že nemá na nic nárok, i protože má na účtu nějaké úspory, což se ale v příspěvku vůbec neposuzuje," Senioři o dávku často nežádají, neboť mají obavy, že ji nezvládnou papírově vyřídit. Lidé v produktivním věku se zase stydí o sociální dávku žádat. Tyto důvody potvrzují pracovníci občanských poraden.

Střetávají se dvě úplně protichůdné tendence, je to, jako když někdo trpí žízní, stačí zajít o pár metrů dál, kde je pramínek, ale on nejde. Jeden proud je chudnutí kvůli prudkému růstu cen všeho včetně energií, druhý, opačný, nabízení pomoci, kterou však využívá jen naprosté minimum lidí. A možná pak i někteří z nich opakují, že "vláda nic nedělá".

NERV doporučuje sociální tarif

Málo asi dělá v tom, aby lidem pomoc přiblížila, mnohem víc nabízela. Je zarážející, kolik lidí bojujících s nedostatkem míní: Nemám nárok. Pak se snadno stane, že ji hledají jinde, třeba v půjčkách a upadají do dluhů. Znovu opakuji, že se situace pro dost lidí od ledna zhorší. Chybí nějaká silná "kampaň pomoci", jež by se k lidem padajícím do bídy dostala.

Vládu nejvíc v této oblasti kočíruje ODS, má ministra financí Zbyňka Stanjuru, lidovci, mají ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, a STAN, má ministra průmyslu Jozefa Síkelu. Strany zaměřené na střední třídu, ne tolik na sociálně strádající občany. Proto je vládní pomoc příliš plošná, místo aby mnohem víc mířila na ty nejzranitelnější.

V nedělních Otázkách Václava Moravce mluvil sociolog Prokop o další cílené možnosti, jak lidem v nesnázích pomoci, o "sociálním tarifu", který by byl vytvořen pro spodní čtvrtinu domácností. Pro ně jsou podle Prokopa stropy cen energií hodně vysoko, i když je považuje za poměrně dobře nastavené a většině rodin dostačující. "Nicméně, stejně jako v Británii jsme i my v NERV navrhovali, aby tam byl sociální tarif, který bude specificky pomáhat této spodní čtvrtině. Dokonce jsme i navrhovali, jak tato čtvrtina má být definována: nízkými důchody, nízkými příjmy podle daňových přiznání, braním dávek a podobně," řekl.

Šlo by o opatření, které by stálo relativně málo peněz vůči jeho dopadu a výrazně by pomohlo. "Dokonce si myslím, že by se to vládě vyplatilo i finančně, protože pokud ten sociální tarif neimplementuje, tak bude muset velmi dlouho držet stropy, které pro velkou část společnosti už budou zbytečné, a nakonec se to prodraží," dodal Prokop.

Dodejme, že o sociálním tarifu vláda mluvila již v létě. V červnu tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN) řekl v České televizi, že vláda je připravena vydat na úsporný tarif z rozpočtu víc než padesát miliard korun. A premiér Fiala v čerstvém rozhovoru pro Aktuálně.cz zase řekl, že by chtěl, "abychom pomoc lidem dokázali ještě lépe zacílit. Neposkytujme pomoc plošně těm, kteří ji nepotřebují."

Vláda a státní úřady, jimž vydatně pomáhají neziskovky, vědí, co mají dělat. Víc informovat, víc pomoc nabízet, zavést sociální tarif, intenzivně se soustředit na chudé a chudnoucí. Česko to naléhavě potřebuje. A vládě se to vyplatí, protože zcela jistě stojí o zachování sociálního smíru.

Video: Lidé jsou vyděšení. Nepotřebujeme je ještě více strašit, aby dál spořili, říká Marek (24. 11. 2022)

Domácnosti i firmy by teď potřebovaly spíše uklidnit, ne strašit, aby ještě více spořily. Jejich opatrnost je možná až přestřelená, míní ekonom. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy