Blogy a názory | Komentáře
15. 12. 2011 22:55

Máme zachraňovat euro, které jsme ještě ani nezavedli?

Blogeři Aktuálně.cz rozebírají výhody a rizika pomoci společné měně. A váš názor?

Co vy na to?!
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Co vy na to?!

"A kolik peněz budeme ochotní do eurozóny nasypat, než konečně zjistíme, že to nemá smysl? Jsme teď v situaci, kdy sousedovi hoří dům a on nás žádá, abychom si v rámci solidarity trochu podpálili vlastní. Tohle už není solidarita, ale sebedestrukce."
Čtenář Oldřich Mazal v diskusi na Facebooku.

"Osobně tu asi každý tuší, že euro nebude navždy. No takže máme vlastní problémy a pomáhat jiným, co si žijí nad poměry a neumí si sjednat pořádek a lžou o svých hospodářských výsledcích, se mi vážně nechce."
Čtenář "Shoto Shoto" na [email protected]

"Každý racionální obyvatel v členské zemi EU by nejdříve zrušil, omezil a seškrtal v případě svých dluhů, co se dá - a až poté si půjčoval. Evropská unie nikoliv."
Čtenářka Jana Rozkošná.

"Nejsem ekonom, ale jsem Proevropan. Evropa jako kontinent má být jeden celek. Ekonomické otázky mají řešit zkušení ekonomové. Radši bezpečně v Evropě, která se snaží vydržet, a podpořit ji, než se Sovětským svazem či někým obdobným na věčné časy."
Michaela Dostálová na [email protected]

Půjčit? Nepůjčit? Jedním z nejdiskutovanějších témat posledních dnů je nejnovější plán záchrany eura; pokud by se ho Česko zúčastnilo, znamenalo by to, že bychom museli půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu 90 miliard korun.

Vláda se zatím definitivně nerozhodla; premiér a jeho ODS jsou ve shodě s Věcmi veřejnými spíše proti, TOP 09 je už naopak s půjčkou smířena. Podobně různorodé názory v posledních dnech prezentovali i blogeři na Aktuálně.cz. Připomeňte si s námi některé z nich:

Jednoznačně proti půjčce je Miloslav Bednář, podle něhož se po nás žádá, abychom přispěli prvním krachujícím státům eurozóny, prvním obětem pasti aura. A ptá se: „Měli bychom proto poslat vyloženě zbytečnou částku ze zbylých těžce vydělaných prostředků v dnešní nastávající eurokrizi?

Ta suma ani zdaleka nestačí na významnější zadržení agónie ztřeštěného nápadu a projektu eura, který v ekonomicky a politicky rozrůzněné Evropě nikdy nemohl uspět. Proč tedy podporovat drahou ochutnávku dalších nekonečných a stále se stupňujících žádostí o další a další peníze na něco, co nemá vyhlídky na existenci?"

Foto: Aktuálně.cz
Miloslav Bednář:
Je vláda převodovou pákou Bruselu?

O něco méně razantní je Vladimír Pikora, který především rozebírá závěrečný dokument ze summitu hlav států EU. Summit byl podle něj jen další bouří ve sklenici vody, problém je stále na stole a stále se neví, co s ním. I on však vyslovuje pochybnost:

„Půjčka pro MMF navíc znamená, že země pošlou do MMF své devizové rezervy. V ČR by to dělalo 10 % rezerv! Neznamená to však, že se rozjede poker mezi devizovými spekulanty a centrálními bankami a že se obě skupiny začnou přetahovat o kurz? Letos už Maďarsko i Polsko musely intervenovat ve prospěch svých měn. To znamená, že musely prodávat devizové rezervy a nakupovat své měny. Pokud pošlou své devizové rezervy pryč, čím budou své měny chránit? Centrální banky pak v pokeru se spekulanty snadněji prohrají," píše Vladimír Pikora.

Foto: Aktuálně.cz
Vladimír Pikora:
Summit záchranou eura, nebo jeho hrobem?

Odpůrcem půjčky je i Štěpán Pírko, který soudí: „Evropa si díky nesmyslně štědrým sociálním programům žila několik desítek let nad poměry. Nyní večírek skončil a přichází čas zaplatit. Proč bychom měli dostávat účtenku právě my? Průměrná výše důchodu v Řecku je 1600 eur. To je 40 tisíc korun měsíčně! Řecký důchodce bere 82 procent svého bývalého platu. Jeho český protějšek se musí spokojit ani ne s polovinou svého bývalého platu. Chceme toto financovat?"

Foto: Aktuálně.cz
Štěpán Pírko:
Nevyhazujme 90 miliard z okna 

Že pomoc MMF Evropě není záchranou eurozóny, která se nás netýká, si naopak myslí Hana Brixi, která snáší přesvědčivé argumenty pro poskytnutí půjčky. Mj. píše:

„Dočasné poskytnutí části devizových rezerv České národní banky Mezinárodnímu měnovému fondu není dobročinností, ale pojištěním do budoucna. Rizika a náklady jsou pro Českou republiku minimální. Evropská stabilita a záruka pomoci MMF v případě potřeby jsou neocenitelné. Co můžeme ztratit? Co hrozí 90 miliardám korun, které by se měly dočasně přesunout z devizových rezerv České národní banky do Mezinárodního měnového fondu? Riziko, že by je fond nevrátil? Že by zadlužené evropské země nesplatily půjčku fondu? To je téměř nemyslitelné."

Foto: Aktuálně.cz
Hana Brixi:
Podílem na pomoci eurozóně přes MMF můžeme získat více než ztratit 

Souhlasí s ní i Jiří Havel, podle něhož  „populistický povyk kolem navýšení zdrojů, které má Česká republika garantovat u Mezinárodního měnového fondu, je neomluvitelný. Uložení prostředků u MMF je naopak jednou z nejbezpečnějších forem investování devizových rezerv. Rozhodně bezpečnější než přímé investice do dluhopisů jednotlivých zemí." A poznamenává, že „MMF je zpravidla preferovaný věřitel, a tudíž jsou jeho pohledávky uspokojovány přednostně."

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Havel:
Europopulismus: Nečas, Klaus a skutečnost

Foto: Thinkstock

Jiří Pehe kritizuje postoj, který ve věci půjčky zaujala Nečasova vláda. Podle něj „české lavírování okolo dohody o fiskální unii, kterou chtějí uzavřít země eurozóny a zvou k ní i ostatní členské země EU, jakož i lavírování okolo případné půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eura, bohužel opět jednou vyvolává kromě legitimních ekonomicko-politických úvah i otázky o neschopnosti českých politických elit nabízet v krizích jasné a odvážné postoje."

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Pehe:
Přehlídka národní malosti

A Jan Zahradil naopak soudí, že zdrženlivý postoj je namístě. Píše: „Znovu se tu překresluje, již poněkolikáté v tomto desetiletí, mocenská mapa Evropy a znovu se posouvá rovnováha ve prospěch „tvrdého jádra" EU.

Bylo by proto naprosto nelogické, abychom nyní automaticky kývli na závazky uvnitř eurozóny (když pominu to, že je zatím zcela neznáme) a stali se tak něčím jako členy eurozóny bez eura. My se musíme napřed rozhodnout, zda do eurozóny za této situace vůbec chceme vstoupit. To může mít za současných a zejména budoucích podmínek zcela zásadní dopad na naši národní a státní existenci. Taková debata musí u nás teprve proběhnout a na jejím konci musí být referendum o jednotné měně. Není proto kam spěchat a zdrženlivý postoj je zcela namístě ."

Foto: Aktuálně.cz
Jan Zahradil:
Nenechme se zatáhnout do problémů eurozóny

A co si o tom myslíte vy, vážení čtenáři? Své názory můžete psát do diskuse pod článkem, nebo na redakční e-mail [email protected].

 

Právě se děje

Další zprávy