reklama
 
 

Mao Ce-tung vysílá své vojsko. Přes Zemana už i do Česka

8. 9. 2015
Komentář Martina Fendrycha: Je normální, aby byl předseda představenstva čínské firmy CEFC poradcem prezidenta České republiky?

Nepřijde vám podivné, že předseda představenstva čínské obří firmy CEFC, jež začala investovat v Česku, Jie Ťien-ming, je honorárním poradcem Miloše Zemana? Náš prezident to oznámil při své návštěvě v Číně. Co ví o panu Jie a jak nakládá s informacemi o něm? V čem mu mladý Číňan vlastně radí? Přece je to tak, že ne my v Číně, ale CEFC u nás nakupuje.

Když jsem se ptal jednoho špičkového českého diplomata, jestli je podle něj normální, že čínský předseda představenstva CEFC radí prezidentovi, řekl mi: „Rozhodně ne.“ A po chvíli dodal: „Ale kdo je tu vlastně čí poradce?“ (Jmenovat diplomata nebudu, měl by po kariéře.)

Malé srovnání. Obří americký internetový obchod Amazon po Polsku rozjíždí ve velkém svoje podniky i v Česku. V úterý otevřel velkosklad v Dobrovízi, v Horních Počernicích plánuje vystavět halu pro vrácené zboží. Jde o několik tisíc pracovních příležitostí. A je snad Jeff Bezos, šéf Amazonu, poradcem českého prezidenta?

Zpět k otázce, co asi Miloš Zeman ví o Jie Ťien-mingovi. Protože ta postava je hodně podivná. Zeptala se hlava státu rozvědky, kontrarozvědky nebo vojenské tajné služby na šéfa CEFC? To nevíme. Můžeme si však představit, co by mu asi tajné služby poměrně rychle sdělily. Bylo by to: Pozor! Pozor! Pozor!

Analytik finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda napsal článek Stojí za CEFC čínské zpravodajské zájmy? V něm se táže, „zda jsou nákupy CEFC v České republice vedeny pouze obchodními zájmy. Z investorského hlediska budí rozpaky široké rozkročení nejnovějších akvizic: pivo, fotbal, historické nemovitosti, letecký přepravce, televize... Jak to vše hodlají spravovat? A jak rozvíjet? Jsou jejich znalosti českého, a potažmo evropského trhu dostatečné, aby obstáli?“

Kovanda uvažuje, jestli se za vzestupem CEFC (patří mezi pět stovek nejvlivnějších světových značek) neskrývá jen byznys, ale také čínská zahraniční politika. Jie, píše analytik Kovanda, řídí nejen CEFC, ale i výbor China Energy Fund Commitee. „Jde o nevládní organizaci, která se pyšní zvláštním konzultativním statusem přidělovaným Ekonomickou a sociální radou OSN. CEFC ji plně financuje. Potud vše v pořádku.“

Pokračuje: „Pozorovatelé a znalci čínského vnitropolitického dění však China Energy Fund Commitee považují za stěžejní platformu politického boje říše středu, za nedílnou součást propagandistických mechanismů Čínské komunistické strany a čínské armády. Ostatně, k armádním kruhům China Energy Fund Commitee opravdu nemusí mít daleko. A to rovnou k jestřábím armádním kruhům.“

Tvrdík, dealmaker CEFC Investment Europe Company

Text Kovanda končí úvahou, že k nám možná „přichází firma, která zhmotňuje jisté politické, či dokonce zpravodajské zájmy. Pak jde o závažnější věc. Zvláště pokud by měla v úmyslu ovládnout například České aerolinie, jak se také momentálně na trhu spekuluje.“

Není pochyb, že kdyby Zeman vznesl dotaz na BIS, ÚZSI či VZ, tedy naše tajné služby, všechny tři by mu dodaly mnohé další informace o aktivitách Jie Ťien-minga. Zároveň ovšem tušíme, že by mu to bylo jedno. Zeman nabídl Česko Číňanům jako branku do Evropské unie. A panu Jie, svému „poradci“, nabídl Hrad jako základnu.

Tajné agenty jistě zaujalo, že Číňanům z místních lidí asi nejvíc radí „dealmaker“ CEFC Jaroslav Tvrdík. Bývalý neúspěšný ministr obrany, bývalý neúspěšný ředitel Českých aerolinií (v nichž drží 34 procent akcií Travel Service, kde CEFC získala téměř 50procentní podíl, přičemž se spekuluje, že ČSA Číňané chtějí ovládnout). Dnes je Tvrdík předseda dozorčí rady Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce a jediný člen představenstva CEFC Investment Europe Company.

Americký publicista Erik Best ve svém internetovém časopisu fleet sheet naznačuje, že by Číňanům mohlo v budoucnosti u nás jít také o jiné strategické obchody: „Až se čínské peníze snesou na Česko a začnou skupovat energetická aktiva původně vysátá z ČEZu, strategické důsledky budou zapomenuty stejně rychle jako čínští vojáci.“ (Míní čínské vojáky, kteří padli ve druhé světové válce.)

Připomeňme si, co píší naše dvě největší tajné služby ve svých výročních zprávách za rok 2014. Vojáci: „Vojenské zpravodajství identifikovalo aktivity zpravodajských služeb cizí moci zejména v oblasti vlivového působení, a to s cílem ovlivnit postoje odpovědných činitelů i laické veřejnosti prostřednictvím organizované masivní dezinformační kampaně. Další aktivity byly zjištěny v oblasti vědeckotechnické a průmyslové špionáže.“ O Číně ani ň...

BIS: „V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.“

Po ruských špiónech jsou pro nás dnes nejnebezpečnější ti čínští. Tamní režim je komunistický; totalitní metody známe. Obavy analytika Kovandy, ale i BIS, nutno brát velmi vážně. A nic na tom nemění fakt, že právě Miloš Zeman k nám Číňany tahá, aniž by si je prověřil, nebo aniž by na jejich prověření tajnými službami dbal.

Otázkou ovšem zůstává, jestli bude varování českých tajných služeb zajímat třeba premiéra Bohuslava Sobotku, nebo ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, když oba prezidentu Zemanovi na slepou přítulnost ke komunistické Číně tak ochotně kývli.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama