Jeden z nejhlouběji zakořeněných novodobých mýtů říká, že mainstreamová média - jak jinak než ve jménu "falešné politické korektnosti" - omezují informování o islámském terorismu.
Po každém útoku jsou profily redakcí od prvních minut zaplavené nevybíravými komentáři za to, že dosud nenapsala, že útočník byl muslim, protože to přece "víme všichni". Nevím o případu, kdy by se někdo z těchto kritiků omluvil, když se nakonec ukáže, že to muslim nebyl. Jako třeba v kauze bombového útoku na fotbalisty Borrusie Dortmund z letošního dubna. Pro připomenutí: nespáchal ho žádný džihádista, ale obyčejný chamtivec, který spekuloval na pád ceny akcií slavného klubu.
Na popularitě tohoto mýtu se letos v únoru pokusil přiživit vlastní nevalnou oblibu i americký prezident Donald Trump, když prohlásil: "Viděli jste, co se stalo v Paříži a Nice. Děje se to v celé Evropě. Dostalo se to do bodu, kdy se o tom dokonce ani neinformuje. V mnoha případech o tom velmi, velmi nečestná média nechtějí informovat."
Skutečnost je přesně opačná.
Vzestup náboženského terorismu ze strany fanatických muslimů zvýšil atraktivitu tohoto tématu pro média a vedl k enormní pozornosti, kterou mu věnují. Dokonce je to tak, že zásadní faktor, který ovlivňuje intenzitu pokrytí teroristického útoku, není počet obětí ani způsob provedení, ale otázka, zda ho spáchal muslim.
Pokud ano, věnují mu média o 449 % více prostoru než terorismu motivovanému čímkoliv jiným.
Tento závěr se týká médií v USA, v Evropě to ale nebude jiné. Dospěli k němu experti ze státní univerzity v americkém státě Georgia ve studii, kterou lze prostudovat zde.
Její autoři prošli mediální pokrytí všech 89 teroristických útoků spáchaných v USA mezi lety 2011-2015 (jejich seznam, klasifikaci a kompletní metodologii najdou případní zájemci přímo v odkazované studii). Výsledek výzkumu je jednoznačný - enormní pozornost věnovaná islámskému terorismu a mnohem vlažnější zájem o terorismus páchaný kýmkoliv jiným.
Muslimové podle studie spáchali 12,4 % útoků, média jejich činům ale věnovala 41,4 % z celkového pokrytí všech zkoumaných útoků.
Například zpravodajství o tragickém útoku v cíli bostonského maratonu v roce 2013, při kterém dvojice čečenských teroristů zavraždila tři lidi, tvořilo skoro pětinu celkového pokrytí.
Naproti tomu střelba v převážně černošském kostele v Charlestonu, kde v červnu 2015 bílý rasista Dylann Roof zavraždil devět účastníků bohoslužby, zabrala jen necelých 8 % mediální pozornosti.
Samozřejmě - nárůst počtu teroristických činů páchaných muslimy vzhledem k jejich relativně malému podílu mezi Američany (i Evropany) dělá z islámského terorismu mimořádný fenomén, jemuž média musejí věnovat i mimořádnou pozornost. V pořádku, to je jejich práce. Studie pouze potvrzuje, že ji odvádějí. Můžeme diskutovat, zda to nepřehánějí, nebo zda nejsou v boji s terorismem kontraproduktivní nekonečné, úmorné přenosy z místa činu, ale to už je jiná otázka - redakce nám každopádně nic nezamlčují.
Ve skutečnosti je v posledních letech mediální citlivost vůči islámskému terorismu extrémně vypjatá - a to i v Evropě. Enormní pozornost se věnuje i případům, které by jindy zapadly v lokálních médiích. Příkladem může být vražda těhotné Polky v německém Reutlingenu v červenci 2016. Všichni si asi vzpomeneme na zprávy o "dalším útoku", syrském útočníkovi s "mačetou" apod. Ve skutečnosti šlo o partnerský spor, který bohužel pachatel řešil nožem na kebab v provozovně rychlého občerstvení, v níž on i jeho oběť pracovali. Za normálních okolností by se nejspíš neobjevil ani v německých celostátních zprávách, natož v zahraničních médiích (v těch německých možná ano, protože vrah na útěku poranil několik náhodných kolemjdoucích, ale terorismus by nikomu nepřišel na mysl). Jenže 24. července 2016 nepanovaly "normální okolnosti". Uplynuly teprve dva dny od tragické střelby v Mnichově, která si vyžádala devět obětí, a týden od napadení cestujících žadatelem o azyl sekerou ve vlaku v bavorském Würzburgu.
To vše je samozřejmě pochopitelné, mediální logika je neúprosná. Jen je nutné odkázat mýty o tutlání islámského terorismu v mainstreamových médiích tam, kam patří - do říše pohádek. Opak je pravdou.
Mimochodem - bezděčným dokladem závěrů studie je i zájem českých médií o ni. Ať jsem pátral sebepečlivěji, našel jsem o ní u nás jedinou zprávu (za případné opomenutí se rád omluvím).
Dokážete si představit tu smršť titulků v Parlamentních listech, kdyby studie vyzněla opačně? Já docela živě: "Šok! Raději si sedněte, tohle jen tak nerozdýcháte! Z americké univerzity unikla tajná studie, která vás rozpálí do běla! Máme to černé na bílém - média nechtějí, abyste znali pravdu! Muslimové vraždí, média mlčí! Zrušit ČT, říkám to dávno, rozohnil se Tomio Okamura!"
