Korupční hnutí ANO a podnikatelský projekt SPD křičí ono příslovečné "chyťte zloděje". Co na tom, že Andreji Babišovi se nejen blíží termín prezidentských voleb, ale především začátek soudního procesu v kauze Čapí hnízdo. A že za jeho vládou zůstává hotová Stoka nejrůznějších kauz.
U SPD jsou apely na mravnost snad ještě směšnější. Připomeňme, že strana vznikla, když se první pračka na peníze, kterou Tomio Okamura založil pod názvem Úsvit přímé demokracie, roztočila do takových obrátek, až se mu vymkla z rukou. Ta náhradní mu již nyní šlape jako hodinky, úspěšně straší lidi a vydělává ve volbách miliony.
Přesto právě tato dvojice opozičního uskupení nyní volá po mimořádné sněmovní schůzi, která by měla na programu "Organizovaný zločin STAN". Tak Babiš s Okamurou říkají korupční kauze kolem podnikatele Michala Redla, která už tvrdě zasáhla Starosty a nyní se šíří i do dalších partají.
Z požadovaného spektáklu mnoho nezbude, vládní většina má hlasovací sílu, která jeho konání dokáže zamezit. Jen si předtím vyslechneme několik teatrálních projevů. A poslanci ANO nepochybně zopakují, že STAN v této chvíli nemůže ovládat ministerstvo vnitra, pod nějž patří i policie, takže by mělo dojít k rekonstrukci vlády.
Všichni ve sněmovně sehrají v tu chvíli na občany habaďůru. Opozice sice bude hlasitě volat po konci Víta Rakušana (STAN) na postu ministra vnitra, ale zároveň si bude vroucně přát, aby ho ani nenapadlo odcházet. Protože dokud vydrží, budou mít Babišovi i Okamurovi lidé postaráno o skvělý terč. A také o příležitost připomínat voličům, že prohnilí v české politice nejsou zdaleka jen oni. Vládní politici naopak budou svorně tvrdit, že k rekonstrukci není sebemenší důvod, i když každý z nich dobře chápe, jak hloupé je nyní nechat ministerstvo vnitra v rukou ochromených Starostů.
Jednou je nikdy, dvakrát je zvyk
Kdybychom žili v normálním státě s přiměřenou politickou odpovědností a racionální veřejnou debatou, nebylo by co řešit - STAN by už dávno úřad pustil. Kauza spojená s obviněným Michalem Redlem již rozmetala nejvyšší starostenská patra. Dnes již bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček není zdaleka jediným politikem, kterého tvrdě zasáhla. Hroutí se i celá zlínská základna STAN. Zakladatel hnutí Petr Gazdík už musel skončit v roli ministra školství a šedá eminence Starostů Stanislav Polčák bojuje o poslední zbytky svého vlivu.
Nejedná se přitom o náhodný střet rychle rostoucího politického subjektu s českým podsvětím. Redlův zhoubný vliv řešil STAN už v roce 2017, když na Polčáka prasklo, že je se spolupracovníkem gangstera Radovana Krejčíře v kontaktu, což jej stálo možnost kandidovat do čela hnutí. Přesto si lídři Starostů avantýru s toxickým podnikatelem zopakovali. Co se děje, musel přitom dobře vědět i předseda Vít Rakušan, když nutil pražskou stranickou organizaci, aby Hlubučka nestavěla do podzimních komunálních voleb v roli lídra.
Jednou se možná schůzky politiků s aktéry podsvětí dají odpustit coby důsledek nezkušenosti, podruhé jde ale již o volbu - a Vít Rakušan za ni coby předseda nese spoluzodpovědnost. Kdyby nyní vedl jakékoliv jiné ministerstvo kromě vnitra a spravedlnosti, bylo by jen a jen věcí Starostů, jak se k celé kauze postaví. Dle toho by pak v dalších volbách důvěru občanů buď znovu získali, či ztratili.
Jenže Rakušan je ministr vnitra. Redlova kauza se nepochybně potáhne, protože se ukazuje být značně rozvětvená. Státní zástupci a policie si mohou přehazovat spisy v jednotlivých větvích případu celé roky. V takové situaci prostě není možné, aby ministr vnitra zavdával pochybnosti, zda policie rozhodla či nerozhodla o politicích STAN s ohledem na to, kdo stojí v čele resortu, pod který spadá. Je to úplně stejný typ problému, kvůli němuž se veřejnost ne tak dávno bouřila na náměstích proti jmenování Marie Benešové do křesla ministryně spravedlnosti, když hříchy jejího šéfa Babiše zkoumaly orgány činné v trestním řízení.
V Rakušanově případě navíc hraje nepominutelnou roli i fakt, že s jeho nástupem opustil policejní prezidium Jan Švejdar, takže nový ministr si do čela sboru vybral svou tvář - Martina Vondráška. A aby toho nebylo málo, chystají teď spolu reformu policie, konkrétně proměnu Národní centrály proti organizovanému zločinu, tedy právě toho útvaru, který nyní zabodoval v rozkrytí Redlova politicko-byznysového gangu.
Ve standardní demokratické zemi by za takové situace předmětná strana už dávno sama iniciovala rekonstrukci vlády.
S kalendářem na střeše
Viděno touto optikou však v rozvinuté demokratické zemi stále nežijeme, byť jsme se k tomu po loňských parlamentních volbách odchodem Andreje Babiše do opozice jistě přiblížili. Nemáme již premiéra, který je trestně stíhán, takže zároveň reprezentuje jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů právní stát a zároveň je viněn z komplotu. A máme také po dlouhé době většinovou vládu, což prospívá legitimitě moci.
Standardních poměrů jsme ale bohužel ještě stále nedosáhli. O čemž svědčí i krizová komunikace, pro níž se teď rozhodl Vít Rakušan, když vylezl na střechu svého ministerstva, aby se tam natočil, jak v kalendáři zaškrtává 12. září - tedy den, kdy Babišovi začíná soudní proces - s dovětkem "Andreji, už je čas".
Jako premiér jste nikdy nepřevzal odpovědnost za nic.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) June 27, 2022
Jako samozvaný předseda opozice nepracujete.
Jako občan jste obviněn a 12. září začne soud.
Tak přestaňte šířit pomluvy a lži o nás. My totiž na rozdíl od Vás před problémy neutíkáme, ani je nepopíráme, my je řešíme. pic.twitter.com/69EKSzCgKv
Dá se i pochopit, že armáda PR poradců Rakušanovi našeptala něco o útoku jako nejlepší obraně. Ale vicepremiér by měl mít dost soudnosti na to, aby věděl, že ministr vnitra opravdu na střeše svého úřadu nemá jakýmkoliv obviněným co připomínat první stání.
Ilustruje to, jak kabinet po sérii skandálů proměnil svou komunikaci. Pětikoalice vyhrála říjnové volby se slibem, že se za její vlády nebude korupčnit a krást jako za Babiše. Nyní nám ovšem Rakušan sděluje něco o dost jiného: "My totiž na rozdíl od Vás před problémy neutíkáme, ani je nepopíráme, my je řešíme."
To se od oné mravní ofenzivy z loňských voleb již celkem citelně liší. Ze všeho nejvíc to připomíná nešťastný styl Petra Nečase (ODS), který nepopíral korupční kauzy své vlády, trval však na tom, že je vyřeší a dotyčné ministry odvolává.
Nebylo by však spravedlivé všímat si pouze nešťastného Víta Rakušana a jeho Starostů. Úplně stejně změnila rétoriku například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, když se ukázalo, že v Redlově síti uvízli také lídr pražské stranické buňky Jiří Pospíšil a jeho pravá ruka Jiří Fremr. Jako se prý Rakušan stranil partajního kolegy Hlubučka, Pekarová se zas údajně vyhýbala spolustraníkovi Fremrovi. Škoda, že se s tím voličům nesvěřili dříve.
Babišovo korporativistické řádění bylo v minulých letech tak mocné, až jsme na chvíli zapomněli, že každá strana má v pozadí několik byznysmenů s mocí. Nyní nám to znovu naléhavě připomínají STAN, TOP 09 - a není vyloučené, že se k nim v dohledné době přidají i další partaje.
Teď, anebo to už bude jedno
Řešení ovšem existuje - rekonstrukce vlády. Pokud by byla dobře promyšlená, mohla by kabinetu vdechnout nový život. Konsenzuální premiér Petr Fiala (ODS) zatím ale nic takového po koaličních partnerech nežádá, jen se pokusil škody tlumit projevem k národu. Nebude to však ani omylem stačit, pokud populistické opozici zároveň nechá k dispozici snadný a dobře viditelný terč.
Už v minulosti kvůli Babišovým kauzám ministerstvo vnitra připadlo ČSSD. Kvůli kauzám Věcí veřejných zase přišel vnitro svého času řídit místo jejich šéfa Radka Johna nestraník Jan Kubice. Nebylo by to tedy poprvé (a jistě ani naposledy), kdy se v důsledku vnitřních potíží jedné koaliční strany některá ministerstva přeobsazují.
Samozřejmě je možné také předstírat, že se v zásadě nic neděje. A ono se chvíli skutečně ani nic zvláštního dít nebude. Až pak ale začnou růst preference opozici, bude už na rekonstrukci vlády pozdě.
