Obavy obyvatel severoněmeckého ostrova Sylt se nenaplnily. Zprávy o tom, že se lidé z tohoto luxusního dovolenkového resortu bojí nájezdu připitých chudých batůžkářů, které k nim zavede letní superlevné železniční jízdné, pronikly i do českých médií. Sylt ale očividně netrpí a němečtí prominenti si tam v letních měsících dál v klidu užívají průměrných dvacet nad nulou. Mezi nimi i spolkový ministr financí a šéf neoliberální FDP Christian Lindner. Ten se tam v červenci rovnou i oženil.
Nevěstu přivezl na obřad sportovní vůz Porsche Targa. Což by byla zcela irelevantní informace, pokud by Lindner zrovna nečelil podezření, že si od šéfa dotyčné automobilky Olivera Blumeho nechává diktovat, co má na vládní úrovni prosazovat.
A pikantní je to i proto, že se ministr rád pyšní úsilím, díky němuž na evropské úrovni prosadil výjimku z omezení na prodej nových aut se spalovacími motory. Úleva by se měla vztahovat na vozy, které využívají syntetická paliva. Bez ambice jakkoliv zabíhat do detailů této technologie, je namístě zmínit, že jejím velkým zastáncem je - překvapení - právě Porsche. Jak ovšem upozornil server Politico, bude se výjimka nakonec vztahovat nejspíš jen na traktory, sanitky, závodní vozy a obecně výrobce, kterým sjede z linky méně než 1000 aut ročně.
Pan Nein
Skandálem i svatbou se poslední týdny pilně zabývají německá seriózní i bulvární média a celý příběh pomáhá pochopit, proč se v Berlíně schyluje ke konfliktu. Jednak mezi Lindnerem a sociálními demokraty, kteří ústy kancléře Olafa Scholze přislíbili lidem pomoc se zvládáním inflace i reformu zastaralého systému sociálních podpor. A jednak mezi Lindnerem a Zelenými, kteří víceméně ochotně souhlasí s uváděním starých uhelných elektráren zpět do pohotovosti a nesmírně opatrně začínají uvažovat i o prodloužení provozu těch jaderných. Vše v zájmu úspor plynu.
Šéf FDP je jako aktuální správce státní kasy jednou z nejdůležitějších německých politických figur a vlastní stranu má pevně v rukou, přesto - na rozdíl od koaličních partnerů - odmítá ustoupit ze svých pozic byť o jediný krok. Image milovníka drahých rychlých aut (a zastánce jejich výrobců) jej ovšem dostává do rozporu s obecným naladěním společnosti.
Omezit rychlost na německých dálnicích a šetřit tak pohonné hmoty, kterých je kvůli ruské invazi na Ukrajinu k dispozici méně? Ne, i když veřejnost by byla většinově pro. Přibrzdit postpandemický návrat k vyrovnaným rozpočtům a poskytnout tak prostor pro masivní investice do obnovitelných zdrojů, kterými chce spolková republika nahradit plyn? Ne. Dodatečně zdanit vybraná odvětví a přerozdělit v krizi jejich rekordní zisky? Ani náhodou! A prodloužit platnost zvýhodněných jízdenek na veřejnou dopravu, jak žádají železnice i cestující? Nein!
Temné vyhlídky
Zatímco většina stran - i těch opozičních - dává najevo ochotu ke kompromisu, šéf německých svobodných návrhy zpravidla blokuje. Výsledek? Spolkový kabinet zvýší ceny už tak drahých energií, aby pomohl importérům ruského plynu, kteří se potácejí ve finančních problémech. Jedná se hlavně o gigant Uniper, jehož prostřednictvím nakupují surovinu také české podniky.
Alternativní varianta, tedy sanace firem prostřednictvím vyššího schodku státního rozpočtu, přes Lindnera neprojde. Další masivní podpůrná opatření pro německé domácnosti ministr financí rovněž odmítl. Místo toho prosazuje snižování daní - opatření, které by pomohlo hlavně těm nejbohatším.
Růst cen proto velmi pravděpodobně těžce dopadne na německou střední třídu. A té teď v Německu, podobně jako u nás, černají vyhlídky. Většina společnosti očekává další zdražování a také zhoršení životní úrovně. Úkol pro vládu, která chce takovou situaci přežít, je zřejmý - lidem včas vysvětlit, jak konkrétně jim pomůže, a sliby pak dodržet.
Je samozřejmě otázka, jestli by němečtí neoliberální voliči ocenili, kdyby Christian Lindner najednou ustoupil ze svých "nepřekročitelných" zásad (tedy hlavně nezvyšovat daně a zbavit erár schodků) podobně, jako to už v řadě pro ně klíčových témat udělali Zelení. Jisté ale je, že současný kurz mu příliš nevychází. Zatímco v loňských volbách (kde se FDP profilovala coby strana nových technologií a pokroku a přitáhla díky tomu spolu se Zelenými nejvíc mladých voličů) Lindnerovy svobodné demokraty podpořilo bezmála 12 procent lidí, dosáhli by dnes stěží na procent osm.
V průzkumech je teď znovu porážejí i extremisté z Alternativy pro Německo. Což je varovný signál, jež by bylo krajně nebezpečné přehlédnout. Pokud německá vláda společnost v krizi dostatečně nepodrží, naservíruje takříkajíc na stříbrném podnose šanci antisystémovým silám, které - podobně jako v Česku - čekají na příležitost.
