Obvodní soud pro Prahu 10 začal ve čtvrtek projednávat případ fotbalových "fanoušků", obžalovaných z rasistického útoku na Afričana v pražské tramvaji.
Podle státní zástupkyně na něj pokřikovali, že je černá huba, pak na něj hodili dva citrony a jeden na něj vymačkali. Když se snažil chránit, údajně na něj zaútočili pěstmi a kopáním a zhmoždili mu hlavu a nos, takže se musel nechat ošetřit na chirurgii. Z napadení si navíc odnesl posttraumatickou stresovou poruchu.
Napadený programátor v utajení u soudu - česky, žije tu deset let - vypověděl, že z útočníků měl a má obrovský strach.
Mužova zmocněnkyně poukázala na to, že v době útoku měli mladíci vyholené vlasy a nechali si je dorůst až před přelíčením. Stěžovala si rovněž na to, že se advokáti obžalovaných při výpovědi jejího klienta smějí. Obžalovaní vinu popírají.
Ve čtvrtek, několik hodin po soudním líčení, shodou okolností také nastoupili čeští fotbalisté proti Ukrajině. Kapitánem Čechů byl obránce Theodor Gebre Selassie. "Ohromná čest," řekl novinářům. Gebre Selassie se narodil v Třebíči, po otci je etiopského původu. Bylo to poprvé, co český nároďák přivedl na trávník fotbalista tmavé pleti.
Kdyby někdy natrefil v MHD na agresivní rasisty, mohl by dopadnout stejně špatně jako cestující z tramvaje číslo 6.
Kapitánem reprezentace České republiky je fotbalista s africkými kořeny. Nemylme se: není to známka toho, že tolerance a respekt jsou zažitou kulturní výbavou a dýcháme je jako vzduch. Ani náhodou.
Incident z tramvaje připomněl, že předsudky vůči odlišnosti, ba dokonce vůči rase, zůstávají silné. Bohužel, extremisté mají kde čerpat sebevědomí a ospravedlnění: nejen v mentalitě testosteronové tlupy, ale i v náladě přítomné ve společnosti.
Útok se odehrál v listopadu 2017, několik týdnů po vyhrocené volební kampani, ve které klíčovou roli hrálo znovu a znovu sycené strašidlo migrace a migrantů a emoce typu "vrátit lidem jejich zemi". Monokulturní Česko se zavřelo do sebe na dva západy. Cizího mezi sebe nevpustit - to byl kánon. Nejen nevpustit, ale i vypudit, vykládali si to ti nejnabuzenější.
Prezident Zeman vloni incident po několika dnech "odsoudil" slovy: "Myslím si, že k obdobným útokům čas od času dochází bez ohledu na barvu pleti, protože fotbaloví fanoušci, jak jsem řekl mnohokrát, jsou lidé, kteří se nekontrolují, a dokonce bych řekl, že jsou to v podstatě chuligáni." Byl to jeden z nejsmutnějších výroků jeho prezidentství.
Po necelém roce se nezměnilo nic. Další jedovatá volební kampaň, další strašení migranty. "Ani jednoho uprchlíka", dokonce "nulová tolerance k cizincům" - a to je řeč o heslech politiků středního proudu, žádné krajní pravice.
Nálada ve společnosti se směrem k toleranci neposunula ani o milimetr. Řada politiků na tom má podíl. Jsou umanuti volební řeží a nedochází jim jiný rozměr jejich zodpovědnosti; pořád přece jsou spolutvůrci společenské agendy a vzorců chování.
