Milada Horáková, kardinál Josef Beran a Augustin Navrátil, autor předlistopadové Petice moravských katolíků. To jsou jména, na něž především neměl 17. listopadu Václav Havel podle čtenářů Aktuálně.cz zapomenut při své vzpomínce na dnes již nežijící bojovníky s totalitou.

V několika mejlech, které jste nám zaslali, také zaznělo jméno herce Miloše Kopeckého (pravděpodobně kvůli projevu na sjezdu svazu českých dramatických umělců v květnu 1987, v němž režim na svojí dobu vcelku odvážně kritizoval). 

Projděte si Havlův seznam: Lidé, kteří se zasloužili o svobodu

Bývalý prezident jmenoval více než více 150 "nenápadných dělníků opozice" při slavnostním shromáždění v Senátu, během něhož si jedenáct hlav evropských parlamentů, senátoři i politici připomněli dvacáté výročí pádu komunistického režimu u nás. Aktuálně.cz pak vyzvalo čtenáře, aby Havlův seznam "doplnili", popřípadě napsali, kdo by na něj patřil, pokud by se Havel rozhodl jmenovat i ty, kteří se dnešního výročí dožili.

Mezi jmenovanými chyběl též Alexander Dubček, symbol Pražského jara 1968. Toto "opomenutí" však řada čtenářů přijala s pochopením. "Dubček si moc vzpomínání nezaslouží. On ty ideály svobody a demokracie vlastně zradil  jako  jeden  z  prvních již v roce 1969. Ba ještě před srpnem 1968. Věděl  moc  dobře, co Brežněv peče a kdyby řekl slovo, mohlo být mnohé jinak," napsal například Petr Gabriel st. z Jedovnice..

Mezi čtenářskými tipy na další významné bojovníky proti totalitě se objevila například jména spisovatelů a básníků Jana Čepa, Jana Skácela a Jana Zahradníčka, filosofa Ivana Svitáka, dirigentů Václava Neumanna a Rafaela Kubelíka, herce Jiřího Kodeta či novinářů Miroslava Jelínka, Josefa Jedličky a Karla Kašpárka.

Tomáš Bursík pak připomněl i fakt, že mezi jmenovanými je spíše méně těch, kdo proti totalitě vystupovali již v 50. letech. "Pan prezident, především z důvodu časových, nemohl zmínit odpůrce a odbojáře z let padesátých a šedesátých, kteří byli popraveni, nebo se listopadu 1989 nedožili či zemřeli v letech devadesátých... Jen velmi zkratkovitě: Jaroslav Brodský, Vilém Hejl, Vladimír Krajina, Františka Zeminová... a desítky či stovky dalších."

Mnozí čtenáři by rádi slyšeli z úst Václava Havla i jména lidí, kteří se 20. výročí pádu totality dožili: nejčastěji mezi nimi byli Josef Škvorecký a Zdena Salivarová, Ladislav Hejdánek, Jan Sokol, Rudolf Battěk, Jaroslav Šabata, Ludvík Vaculík, Ivan Medek, Ivan Martin Jirous, Tomáš Halík, Petr Pithart, Dana Němcová, Věra Čáslavská, Jaroslav Hutka či Jiří Suchý.

Čtenář Jan Schneider připomíná šansoniérku Zuzanu Talpovou, která zpívala, jak sám píše, „naprosto neopakovatelným způsobem songy Vysockého, Okudžavy, Rozenbauma a dalších".

"Na seznamu jsem nenašel pana Oldřicha Dubinu, který se svou ženou významně finančně a logisticky podporoval Chartu z pařížské emigrace spolu s panem Pavlem Tigridem," píše čtenář Jan Hrubant.

Řada čtenářů zmiňuje další, často veřejnosti nepříliš známé postavy z regionů - třeba aktivistu Bohumíra Kubu z Nového Jičína, Stanislave Pitaše, politického vězně z 80. let, kněze Josefa Heřmana Tyla, opata kláštera v Teplé, Josefa Adámka, aktivistu moravského katolického disentu).

Jaký je váš názor? Měl Dubčeka Havel jmenovat? Diskutujte ve čtenářské debatě moderované editory Aktuálně.cz pod tímto textem.