reklama
 
 

Na lidská práva Česko kašle. Bojí se dát azyl čínským křesťanům. Zemanizace

30. 5. 2017
Bojíme se poskytnout ochranu lidem, kteří jsou za svou víru v Číně pronásledováni a nemohou se vrátit. Až sem nás Zeman, Sobotka a Zaorálek dovedli. Hanba.

Začátkem loňského roku k nám přišlo asi sedm desítek křesťanů z podzemních církví v Číně. Požádali o azyl a stát dodnes (déle než 15 měsíců) nerozhodl. Bojí se Číny, důsledků, které byl přiznání azylu či ochrany mělo, potvrzení toho, co každý ví: v Číně jsou tvrdě a dlouhodobě porušována lidská práva. Svědčí o tom znalci té země i organizace jako Amnesty International a další.

Po nástupu Miloše Zemana na Hrad pěstujeme "obchodní diplomacii" (s Čínou zcela neúspěšnou). Neochota přiznat Číňanům azyl, přiznat pravdu o Číně, se kterou chceme obchodovat, ukazuje jasně a zřetelně: Česko uhnulo od prosazování lidských práv ve světě, od zahraniční politiky, kterou po revoluci v roce 1989 prosadil Václav Havel.

Česká obhajoba lidských práv měla smysl: Československo žilo roky pod útlakem, zažilo tvrdou totalitu, potlačování lidských práv a svobod. Jejich hájení mělo i jiný význam: jsme malá země, bezpečnostně závislá na pomoci větších, mnohem více si uvědomujeme (uvědomovali jsme si) význam svobody jednotlivce, svobody vyznání, politické volby atd. Skončit s podporou lidských práv ve světě byl fatální omyl.

Za co prezident Zeman a vláda Bohuslava Sobotky, diplomacie Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD), lidská práva vyměnili? Za lepší obchodní vztahy s Čínou, jež se nekonají. Čína je známa porušováním lidských práv a netýká se to zdaleka jen Tibetu. Také křesťané, vyjma oficiálně uznané katolické církve, jsou v Číně pronásledováni. Oficiální katolíky pak kontroluje tajná policie a komunistická strana.

Těžko něco namítat proti pokusům o lepší obchodní vztahy s Čínou, ale měli bychom o ně usilovat jako nezávislý, svobodný stát, který nezavírá oči před bezprávím a jehož prezident se v komunistické Číně neučí "stabilizovat společnost".

Patnáct měsíců čekání pro čínské křesťany je skandální, kruté a potvrzuje: český stát na lidská práva z výšky kašle.

Na začátku českého obratu k Číně ministr zahraničí Zaorálek tvrdil, že lidská práva neopouštíme. V roce 2014 řekl: "V žádném případě to není tak, že bychom vyklízeli pozice, protože potřebujeme uspět s exportem a investicemi. Neznamená to, že bychom nerozvíjeli politiku lidských práv, která je jedním ze základních principů naší zahraniční politiky." Jenomže skutek utek.

Křesťané? Ne. Antiislámský šprajc

Před třemi roky ještě Zaorálek tvrdil, jak jsme při jednání s Číňany prosadili "vzájemné konstatování významu a respektu k lidským právům". V dubnu 2014 v Pekingu řekl: "My se snažíme vysvětlit, že máme dnes širší pojetí lidských práv. V rámci toho my dokonce i oceňujeme to, co se tady odehrálo v průběhu posledních desítek let v oblasti sociální, ochrany životního prostředí a máme zájem i tady předat zkušenosti z posledních let české transformace." Začátek úhybného manévru?

Čínští žadatelé o azyl v Česku jasně ukazují, kam jsme klesli. Ochranu stále nedostali, ač nikdo nepochybuje, že pronásledováni jsou a v žádném případě se nemohou vrátit. Úřady otálejí, nejraději by případ nechaly "vyhnít". Ideální by pro ně bylo, kdyby se Číňané spakovali a odešli žádat o ochranu jinam. (Dva už to údajně udělali, tak ještě sedm desítek a bude pokoj.)

Prakticky nic nedělají ani poslanci. Sice se jich pár loni naoko hněvalo, chtělo informace, ale dál je ticho po pěšině, čínští křesťané tu nikoho netankují.

Příznačné pro českou politiku je, že najednou nikoho nezajímá jejich vyznání. Místní politici se během uprchlické vlny začali hlásit "ke křesťanství", ke křesťanské tradici, křesťanským hodnotám, ale byly to jen řeči, antiislámský šprajc, nikoli křesťanský. Trapné.

Po loňské kauze neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu už bylo jasno, že je s lidskými právy amen. (Miloš Zeman Bradyho nevyznamenal, ač mu to Hrad oznámil dopředu a nechal ho přiletět do Prahy. Důvod: Bradyho synovec ministr Daniel Herman se sešel s tibetským dalajlámou, což rozhněvalo Čínu.) Devótní prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů kritizoval i předseda Ústavního soudu Rychetský.

Lidská práva na Hradě zřejmě "prosazuje" čínský honorární poradce Jie Ťien-ming, ředitel firmy CEFC, který je podle více zdrojů napojený na politické oddělení komunistické čínské armády. Nedivme se potom, že čínští uprchlíci, kteří přišli do údajně svobodné, demokratické země žádat o ochranu, čekají a čekají, bojí se a propadají tichému zoufalství.

Ještě jedna věc: Česko se nevstřícně chová nejen k čínským uprchlíkům, ale i k lidem, kteří prchají z dalších zemí. Podle azylových právníků tuzemská policie vyhání i jiné utečence v ohrožení života.

Smutný příběh české diplomacie. Lidská práva už nepodporujeme, ať si Zaorálek tvrdí, co chce, a ať se Sobotka, dlí-li zrovna v Americe, hlásí k Havlovi. Zavíráme před nimi oči, děláme, že nic takového neexistuje, bojíme se dát azyl lidem, kteří jsou za svou víru pronásledováni. Až sem nás Zeman, Sobotka a Zaorálek dovedli. Ostuda.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama