Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
21. 11. 2014 8:00

Nagyová, nebo Šlachta? Nesmysl. Spíš snaha zničit šéfa ÚOOZ

Komentář Martina Fendrycha: Snahy politiků, aby ovládli policii, loni v červnu rozhodně neskončily. Pokračují dál. Lidé jako Robert Šlachta, ředitel protimafiánské policie ÚOOZ, překážejí a překážejí.
Premiérský románek, který skončil před soudem.
Premiérský románek, který skončil před soudem. | Foto: Ludvík Hradilek

Ve čtvrtek ráno začal soud pro Prahu 1 projednávat kauzu zneužití Vojenského zpravodajství. A rychle ji odročil na leden 2015. Na lavici obžalovaných sedí Jana Nečasová-Nagyová a bývalí důstojníci vojenské tajné služby Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. MF Dnes kauzu otevřela na titulní straně větami: „Buď Nagyová, nebo Šlachta. Je tu soud roku“. Zavádějící titulek. Čtenář by si snadno mohl myslet, že je to skutečně souboj těch dvou, Nagyové a Šlachty, tedy muže, který sedm let řídí protimafiánský útvar policie, a bývalé milenky premiéra, dnes ženy Petra Nečase.

V čem je titulek zavádějící? Nejde o souboj Jany Nečasové s šéfem ÚOOZ. Protimafiánský útvar sice několik let sledoval dění kolem kmotrů i Úřadu vlády, ale celou dobu byl dozorován státními zástupci. Ti řídili vyšetřování, ti dozorovali postup policie, ti ji do jisté míry i úkolovali. Takže by bylo mnohem přesnější napsat „Buď Nagyová, nebo Ištvan“. Ivo Ištvan je ve věci Nagyová klíčový olomoucký vrchní státní zástupce.

Pravdou je, že jestli dnes politikům někdo překáží, vyvolává v nich obavy, je to Robert Šlachta. Před ním se nehodil muž s mimořádně dobrou pověstí, bývalý ředitel protikorupční policie plukovník Milan Komárek. Vystřídal Tomáše Martince, který neměl dobré jméno a dostal se do ostrého střetu s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Komárek byl podle policejních a politických zdrojů vytlačen z místa, protože byl slušný. „Nedalo se s ním pracovat,“ řekl o něm jeden ze zdrojů.

Robert Šlachta, policajt, který překáží.
Robert Šlachta, policajt, který překáží. | Foto: Ondřej Besperát

Se Šlachtou je to podobné. Překáží. Je považován za „neřízenou střelu“. Pro politiky je vždy výhodná řízená střela. S tím, že ji neřídí dozorující státní zástupce, ale vlivný politik nebo jeho tykadla. Šlachta má plno chyb, není to žádná velká osobnost s přehledem a nadhledem, ale nenechá se řídit odněkud ze stranického kabinetu nebo z kanceláře kmotra. Navíc se nedá čekat, že by detektivové z ÚOOZ na svého šéfa práskali. Že by vynášeli citlivé informace. Proto se už delší dobu mluví o tom, že Šlachta musí z kola ven. A údajně si ho na postu šéfa antimafiánů nepřeje jak Milan Chovanec, tak Andrej Babiš.

Šlachtovci si mohou přijít i pro mě!

Titulek „Buď Nagyová, nebo Šlachta“ vlastně znamená, že buď u nás bude policie aspoň jakž takž nezávislá, nebo se vše vrátí do období před 13. červnem 2013, tedy před zátahem antimafiánů na Úřadu vlády a na dalších místech.

Nejde o obhajobu Šlachty. Dělá chyby, reaguje až příliš na média, nedrží si odstup. Předvedl to třeba tehdy, když zveřejnil video ze zatýkání Jany Nagyové. Vysvětluje to takto: „...v té době jsem považoval za nutné ohradit se. Vždyť nás někdo nazýval gestapem.“ Reagoval výslovně na tlak zvenčí, což je chyba, za kterou zřejmě zaplatí šedesát tisíc korun pokuty. Podstatné je však něco jiného: šetření ÚOOZ za dozoru olomouckých státních zástupců „nevyteklo“, neprosáklo za zhruba rok a půl na veřejnost. To je u nás cosi nevídaného, naprosto neobyčejného. A přesně v tom tkví pro politiky obrovské riziko. Věc se může opakovat. „Šlachtovci“ si klidně mohou přijít pro ně...

Sledovali jsme pád Milana Komárka. Sledovali jsme snahu odstavit šéfa policejního útvaru pro odposlechy Vladimíra Šibora, tedy dalšího ze slušných policejních mohykánů. A teď můžeme sledovat, jak dlouho vydrží Robert Šlachta.

Onen pseudosouboj „Nagyové a Šlachty“, nebo spíš malé části policie a justice se zbytkem tehdejšího českého světa, je dosti nerovný. Proč? Každý to dnes přece ví. Část státních zástupců pracovala pro druhou stranu (podezřelý z toho je třeba špičkový pražský žalobce Libor Grygárek). Značná nejistota panovala i okolo již zmíněného šéfa protikorupčníků Martince. Byznysmeni a politici (šéf ČEZ kupříkladu a premiér a jeho milenka) se snažili obsadit klíčový post ředitele Útvaru zvláštních činností, který má na starosti odposlechy atd., svým člověkem. Na něm přitom pracovala inspekce a byl krajně nedůvěryhodný (dodnes se drží v policii). Na odpor, neochotu, házení klacků pod nohy naráželi slušní policajti nejen u žalobců, ale i na soudech.

Modlí se, aby byl Ištvan vyštván

Jakýpak souboj? Proti těm, kteří chtěli odhalovat zločiny, stál skoro celý systém. Takřka nikde neměli jistotu. A podle toho to taky vypadalo. Prakticky nic nebylo vyšetřováno. A když už, státní zástupci to brzdili, soudci odmítali povolit nutné úkony. Slušní policajti se změnili pomalu v partyzány. Další znechuceně odcházeli do civilu. Vůbec se nedivme, že se vyšetřování kmotrů vleče. Vždyť měli (a dodnes částečně mají) na své straně systém, část justice a policie. Zkaženost českého prostředí je a byla mnohem hlubší, než si lidé představují.

Jistě, vláda dnes zase volá, že jde proti korupci. To samé volala vláda Rusnokova a před ní Nečasova. Nic si nenalhávejme, ten křik houby znamená. Díky snaze Ivo Ištvana, jemuž politici přezdívají jakobín, politiky neřízené střely Roberta Šlachty a dalších se kmotři maličko stáhli. Ale nedělejme si iluze. Jejich firmy potřebují dál zakázky. Spojky mezi kmotry a politiky dál fungují a napjatě čekají, jak soud v lednu dopadne. A jak dopadnou jiné větve celé kauzy. Modlí se, aby Ištvan byl vyštván.

Šlachta v rozhovoru pro MF Dnes prostoduše vysvětluje, co ho na kauze překvapilo. Nikoli ta pro mnohé šokující, zdrcující propojenost mafie s politiky, policií a justicí, ale: „Ten mediální tlak. Neočekávali jsme, že bude takový.“ Šéf ÚOOZ si může být jist, že ten tlak potrvá dál. Dokud neodstoupí. Protože dnešní protimafiánský útvar nevyhovuje ani levici, ani pravici, ani ANO. Pro všechny je nebezpečný.

Pro nás, diváky-občany, je to naopak. Sledovali jsme nesmyslný pád Milana Komárka. Sledovali jsme snahu odstavit šéfa policejního útvaru pro odposlechy Vladimíra Šibora, tedy dalšího ze slušných policejních mohykánů. Zatím se udržel. A teď můžeme sledovat, jak dlouho vydrží Robert Šlachta. Až padne, odejde nebo ho odvolají, osamělá pevnůstka protimafiánské policie bude dobyta. Pak se bude čekat, až to v Olomouci zabalí Ivo Ištvan. Podle hesla Zatočíme s korupcí!

 

Právě se děje

před 39 minutami

Test nonstop letů mezi New Yorkem a Sydney skončil úspěchem. Rekordní let trval 19 hodin

Rekordní první let mezi New Yorkem a australským městem Sydney bez mezipřistání byl úspěšný. Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas v sobotu v 7:42 místního času přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu, během něhož urazil vzdálenost 16 200 kilometrů, informoval server CNET. Podle médií se jednalo o nejdelší let s pasažéry na světě. Let mezi New Yorkem a Sydney byl zatím jen testovací a zúčastnila se jej pouze padesátka pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek a členů posádky. Stroj byl naplněn 101 tisíci kilogramy paliva. Cílem bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus.

Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney - ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl na těchto extrémně dlouhých trasách nabízet od roku 2022.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Chilský prezident po několikadenních násilných protestech zrušil zvýšení cen jízdného

Sebastián Piňera odvolal zvýšení cen jízdenek na metro poté, co násilné protestní akce v posledních dnech ochromily metropoli Santiago de Chile. V reakci na protesty úřady vyhlásily v hlavním městě zákaz vycházení od 22:00 do 7:00 hodin. Demonstranti v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Nepokoje pokračovaly i v sobotu a demonstranti se při nich střetli s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Podle zpravodajského serveru BBC News demonstrace proti zvýšení cen jízdného, které vláda zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny, přerostly v posledních dnech v širší nespokojenost s vysokými životními náklady v hlavním městě. Chile patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno a stále častěji se ozývá volání po hospodářských reformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy