Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
11. 9. 2018 10:25

Národní odpor a Milada Horáková. Jak udělat z nácka demokrata a z dějepisu zbytečnost

Není snad příběh Milady Horákové důvodem, proč by se mělo k hrozbě (neo)nacismu přistupovat spíš přísně než velkoryse?
Příměr s Miladou Horákovou je chybný a nevkusný.
Příměr s Miladou Horákovou je chybný a nevkusný. | Foto: Jan Langer

Když soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 zastavila stíhání představitelů neonacistického hnutí Národní odpor, kteří čelí podezření z propagace nacismu, napsala do odůvodnění, že všechny přívržence programu Národního odporu nelze apriori pokládat za neonacisty. "Milada Horáková byla členkou České strany národně sociální, a dovoluje si ji snad někdo z tohoto titulu označit za (neo)nacistku?" Tak se řečnicky ptá soudkyně a nejspíš vůbec netuší, že ta otázka je nejen nesmyslná, ale i nebezpečná. A taky fakticky chybná, protože Milada Horáková byla členkou Československé strany národně socialistické. Ale tohle je jen drobnost, přestože znalost přesných historických reálií by se v odůvodnění takovéhoto soudního rozhodnutí asi předpokládat dala.

Pražský soud nedávno rozhodoval o osudu osmi čelných postav neonacistické scény, které organizovaly řadu akcí, například shromáždění v červnu 2009 v Jihlavě, které úřady ukončily, protože účelem pochodu bylo uctění památky příslušníků SS. Na koncertech hrála "bílá muzika" a existují snímky, na kterých se hajluje. Kdyby tohle viděla Milada Horáková, kterou nacisté věznili, a která (nacistické) oprátce utekla jen s velkým štěstím, asi by jí naskočila husí kůže. Na jejích rukou by to ale vidět nebylo, protože tam měla stopy po brutálním mučení německy mluvících vyšetřovatelů, a proto nosila po válce dlouhé rukávy.

Milada Horáková byla obětí nacistů a později komunistů, kteří ji nechali popravit. Vědí to všichni, kteří dávali v hodinách dějepisu pozor. Samozřejmě, pokud se v nich o Miladě Horákové vůbec mluvilo a pokud o ní nemluvili vyučující jako komunistka Marta Semelová, která zpochybnila zinscenovaný komunistický proces a naznačuje, že si za svou smrt Horáková mohla vlastně jaksi sama. Proto je ten dávný proces (s Horákovou) pořád dobré zkoumat a připomínat; a vážit si paradoxně i toho, že některé současné verdikty mohou veřejně provázet pochybnosti. Tak jako řízení s osmi představiteli neonacistů, ačkoliv znepokojení se zdá být namístě: vždyť tento proces se (na rozdíl od toho s Horákovou a jinými podobnými z minulé doby) vleče skoro deset let! A povleče dál, protože státní zástupkyně se odvolala. Nejspíš oprávněně - odůvodnění, v němž soudkyně připomíná Miladu Horákovou, působí v tom lepším případě zvláštně. V tom horším nabízí pochybnost nad tím, jak se u nás přistupuje k moderním dějinám vůbec, jak je lidé znají a chápou a jaké poselství si z nich bereme.

Nemělo by to být totiž naopak? Není příběh Milady Horákové přece důvodem, proč by se mělo k hrozbě (neo)nacismu přistupovat spíš přísně než velkoryse? Její osud je mementem - varováním před návratem totalit obecně, a je na nás, abychom na to nezapomínali. A také je na nás, abychom ten návrat nedopustili.

Otázka: v době, kdy čelíme přemíře informací, zmatku ve slovech a termínech, falešným zprávám a falešným výkladům, nezáleží na přesném odůvodnění soudního verdiktu víc než předtím? I kdybychom přistoupili na to přirovnání a řekli; dobře, Horáková patřila k národně socialistické straně, stejně jako svého času Edvard Beneš či Prokop Drtina, i kdybychom přistoupili na to, že v době těsně po válce byla v té straně v módě ostrá vlastenecká a protiněmecká slova, o čem to vlastně vypovídá dnes?

Protože nejde o to, jak se ta která politická strana jmenuje, jak která slova dnes zní a jaké významy jim dnes přisuzujeme, ale o to, jak se člověk v kontextu doby chová a jaký příběh po sobě zanechává. Zásluhou dobré práce vyšetřovatelů víme, jak fungovala ona souzená neonacistická organizace a jak se chovali její hlavní představitelé. Víme, jaké hodnoty hájila Milada Horáková, jak se chovala a jaký po sobě zanechala vzkaz. Nebo to, bohužel, stále ještě nevíme?

 

Právě se děje

před 2 minutami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy