Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
24. 4. 2014 18:00

Naši lidé versus paraziti. Stá verze téhož, dnes od Okamury

Komentář: „Cizinci nám berou práci“ a „Nebudeme živit imigranty“, to jsou v případě České republiky víceméně imaginární problémy a hrozby. Svět nesnášenlivosti, mimo realitu.
Foto: Vojtěch Marek

Tomio Okamura bývá občas vnímán jako jakýsi kanárek v uhelném dole. Jako politik, který „to“ umí říct a který ztělesňuje skutečné problémy obyvatelstva, o kterých se upjatý establishment neodváží ani pípnout. Je prý důležitý, protože vyhmátne a formuluje nálady veřejnosti a tlumočí je v politice, do jeho příchodu sešněrované do korzetu falešné politické korektnosti.

Viděno z druhé strany, je to populismus jako řemen.

Politik, který v kampani do Evropského parlamentu žádá zřízení státního fondu na podporu „řádné a úplné české rodiny“ a protestuje, že „nabíráme imigranty a cizince, když naši lidé nemají práci“, neboří žádná tabu. Prostě opakuje to, co nedávno takzvaně zafungovalo jinde. Třeba ve Švýcarsku a Velké Británii, když máme jmenovat nějaké země, ve kterých témata přistěhovalců a „nepřizpůsobivosti“ hrají v politice významnou roli.

Je klidně možné, že stejně tomu bude i u nás. Vždyť s v podstatě mimózním výrokem, že „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“, souhlasí podle průzkumu STEM skoro tři čtvrtiny Čechů. (Nebo snad tři čtvrtiny „našich lidí“? Ale na druhou stranu nevíme, jestli v průzkumu neodpovídali i nějací jiní než „naši“ obyvatelé republiky, kteří „našimi lidmi“ mohou rozumět někoho jiného. Kdo je to vůbec „náš člověk“?)

Úsvit okopíroval plakát Švýcarské lidové strany s cizinci jako černou ovcí. Může být spokojen, vzbudil pozornost.
Úsvit okopíroval plakát Švýcarské lidové strany s cizinci jako černou ovcí. Může být spokojen, vzbudil pozornost. | Foto: Aktuálně.cz

Co je podstatné – pokud jde o podíl cizinců, nerodilých obyvatel a imigrantů, je česká společnost opravdu úplně jinde než Británie nebo Švýcarsko. Zatímco tam jde o fakticky mnohonárodnostní (a v případě Švýcarska vícejazyčné) společnosti, naše země je z toho pohledu vyloženě nudná, plná bílých Čechů hovořících pouze česky. Žádná invaze přistěhovalců se tu nekonala, nekoná a asi ani nehrozí. To jen Okamura potřebuje namalovat obrázek nepřítele.

Přitom bez mrknutí oka sype naprosté neuvěřitelnosti: „Tady máme 650 tisíc nezaměstnaných českých občanů, zároveň tady máme 400 tisíc legálně či nelegálně pracujících cizinců, to znamená, že kdybychom správně nastavili podmínky pro zaměstnávání českých občanů, tak by práce pro většinu českých nezaměstnaných bylo v České republice dost.“

Rozumějte – mají to být spojené nádoby. Stačí nahrazovat „kus za kus“ pracující cizince (nelegální, nepřizpůsobivý a náboženský fanatik není podmínkou) českými nezaměstnanými (kteří vždy touží být zapojeni v pracovním procesu a vždy mají zrovna tu potřebnou kvalifikaci). Co jsou to ty správně nastavené podmínky, se snad raději neptáme. Abychom se třeba taky nedozvěděli, jak chce Úsvit zkoumat, kdo splňuje kritéria „české rodiny“ a čí manželství je už smíšené.

Okamura – ale ani otázka v průzkumu STEM – se nezabývá takovými detaily, jako že jsme v Evropské unii a že tam platí nějaká pravidla volného pohybu osob a společného pracovního trhu, která mimochodem směrem ven rádi využívají i „naši lidé“. Populace dle Okamury se prostě dělí na „cizince“ a „našince“.

Kdyby měli nezaměstnaní Češi nastoupit na pracovní místa, dosud v Okamurově logice zabíraná cizinci, museli bychom napřed vystoupit z Evropské unie.

Ve skutečnosti je to tak: Kdyby měli nezaměstnaní Češi nastoupit na pracovní místa, dosud v Okamurově logice zabíraná cizinci, museli bychom napřed vystoupit z Evropské unie a zavřít hranice. Protože jinak budou „našim lidem“ pořád „brát práci“ unijní Evropané (tak jako to na oplátku děláme my jim, třeba coby kuchaři, servírky, recepční, řidiči atd. atd.). Vytěsnit cizince pocházející ze zemí mimo EU by nám ke štěstí vážně nestačilo.

Mimochodem, podle statistického úřadu cizinců u nás za posledních pět let nepřibývá.

Při „braní práce našim lidem“ stojí za zmínku ještě jiné okolnosti, jako že český zaměstnavatel může cizincem obsadit jen takové místo, u kterého úřadu práce doloží, že na něj nemohl vzít českého občana. V zaměstnávání cizinců – jistě, řeč je o legální práci pro lidi s legálním pobytem - patří česká pracovní a imigrační politika k těm přísnějším.

„Cizinci nám berou práci“ a „Nebudeme živit imigranty“, to jsou v případě České republiky víceméně imaginární problémy a hrozby.

Tomio Okamura to buď neví, nebo je mu to jedno. „Náš program k volbám do Evropského parlamentu je založen … hlavně na boji s nelegální imigrací a s imigrací nepřizpůsobivých skupin, například náboženských fanatiků.“ Nebo: „Česká republika nepotřebuje nepřizpůsobivé cizince nebo náboženské fanatiky, oni potřebují nás, parazitovat na našem systému.“

Ani v nejmenším nepochybuju, že tohle může zabrat a mobilizovat, obzvlášť v unylé eurokampani. Boj za práva naší krve, zápas s barvitě vykresleným zloduchem. Vyzkoušeno v historii i současnosti, testováno nejen na voličích.

 

Právě se děje

Další zprávy