Vojtěch Kotecký Vojtěch Kotecký | Komentáře
22. 6. 2022 15:09

Nastal čas, abychom přestali chránit přírodu

Měli bychom ji totiž (také) obnovovat. A prozatím největší krok k tomu udělala tento týden Evropská komise. Po letech příprav představila pravidla, která - pokud je sedmadvacítka schválí - už během několik málo let začnou vracet do evropských krajin živou přírodu ve velkém i malém. V dobrém bychom se tak konečně rozešli s jednou úspěšnou tradicí starého kontinentu.
Nejde jen o to, abychom se naučili obnovovat přírodní svět, ale také náš vlastní každodenní kontakt s ním.
Nejde jen o to, abychom se naučili obnovovat přírodní svět, ale také náš vlastní každodenní kontakt s ním. | Foto: Tomáš Vocelka

Jak dnes v Evropě pečujeme o přírodu, je z velké části dědictvím Huga Conwentze. Excelentní pruský botanik se specializoval na rostliny, které našel v jantaru. Když mu bylo pouhých čtyřiadvacet, stal se ředitelem muzea v dnešním Gdaňsku.

Roku 1904 pak vydal dvousetstránkovou knihu Die Gefährdung der Naturdenkmäler und Vorschläge zu ihrer Erhaltung (Hrozby přírodním památkám a návrhy na jejich ochranu), ve které přišel s brilantní ideou: podobně jako spravujeme historické budovy nebo stará umělecká díla, jsou součástí našeho dědictví také přírodní památky. Proto bychom se o ně měli podobně systematicky starat.

Dva roky nato se stal zakládajícím šéfem německé Státní služby pro přírodní památky, prvního úřadu svého druhu na světě. Protože evropská ochrana přírody se právě tehdy začínala etablovat, Conwentz ji nasměroval a dal praktickou náplň. Rychle inspiroval státy napříč kontinentem. Včetně Československa, které vzniklo o několik let později.

Památky ředitele Conwentze

Po více než století je vidět, že se dílo podařilo. Jenom v Česku máme více než 2600 přírodních rezervací, kde chráníme to, co zbylo z našich pralesů a rašelinišť, mokřadů nebo divoce tekoucích řek, stepí či květnatých luk a dalších památek na minulost.

Mezitím se ovšem úplně proměnila krajina, která rezervace obklopuje. Je teď mnohem chudší. Česko přišlo o 49 tisíc kilometrů mezí a 158 tisíc kilometrů polních cest. Řeky a potoky se během dvacátého století zkrátily o třetinu a proměnily v narovnané kanály, takže z nich vesměs vymizely meandry, tůně nebo písčiny. Na venkově se loví o 96 procent zajíců méně než v polovině sedmdesátých let. Polovina druhů našich včel vymřela nebo je na seznamu fauny ohrožené vyhubením.

Proto společnost postupně dochází k závěru, že památky na minulost mají neopakovatelné, nenahraditelné a nedocenitelné místo, nicméně v přírodě nestačí jenom chránit, co ještě zbylo. Potřebujeme ji také obnovovat. A postupně naznáváme, že k tomu vlastně máme překvapivě hodně příležitostí.

V evropských národních parcích jsme vyčlenili úseky krajiny a ponechali je divoké přírodě. Vzniklo něco, co ve velkých částech kontinentu prakticky nemá obdobu: místa, kde si přírodní síly svůj prostor samy utvářejí a kam lidé chodí jen na návštěvu. Proto v nich může vznikat svébytný živý svět a útočiště pro myriádu živočichů, vzácné ptáky nebo hmyz.

Ale můžeme také cíleně rozmisťovat menší oázy přírody: obnovit někde mokřad, jinde kvetoucí louku. V centru Mnichova osm kilometrů řeky Isar proměnili v přirozené koryto s tůněmi, peřejemi a písčinami. Většině živého světa totiž není nijak na škodu, pokud do přírody lidé přicházejí na procházky nebo v ní řádí děti, chodíme do ní rybařit či se vykoupat.

A hlavně je také možné pozemky, které nám slouží k hospodaření, protkat pestrou mozaikou přírodních prvků, které mohou měřit klidně i jen několik metrů: mezemi, remízky a kvetoucími pruhy mezi lány; cestami v polích, alejemi podél nich nebo drobnými mokřádky.

Živý svět se dá vracet také do našeho bezprostředního sousedství. Z pruhů ničeho, co se vinou po krajích dálnic, se může stát kvetoucí step pro motýly. Areály kolem supermarketů nebo skladů by místo uniformních trávníků a exotických konifer mohly tvořit louky a domácí druhy stromů.

Spěchej pomalu

Návrat přírody v uplynulé dekádě nabral na obrátkách v mnoha zemích, Česko nevyjímaje. Unijní státy před necelými dvěma lety daly Evropské komisi za úkol, aby nachystala legislativu o společném postupu. Návrh nového Nature Restoration Law - doslova zákona o obnově přírody - má dva hlavní pilíře.

Především plní bod, který si sedmadvacítka výslovně vyžádala: přináší konkrétní rozměry, v nichž by se obnova přírody měla smysluplně pohybovat. Z velké části potvrzuje záměry, na jakých se unijní ministři už předběžně domluvili. Evropské země se chtějí postarat, aby přestalo ubývat opylujícího hmyzu nebo ptáků v polní krajině. Proto desetinu zemědělské půdy vyčlení pro rozptýlenou zeleň a další drobné přírodní prvky - prakticky stejný plán mezitím česká vláda už zařadila do svého programu. Dále má být vybráno 25 tisíc kilometrů řek, kterým se vrátí přírodní ráz, aby lépe chránily před povodněmi. A ve městech by měly zcela cílevědomě a plánovitě vznikat zelené prvky.

Paragraf ovšem samozřejmě sám o sobě žádnou řeku nerevitalizuje ani nevytvoří útočiště pro čmeláky. Zákon proto navrhuje, aby si během několika let každý členský stát promyslel, kam chce přírodu vracet a s pomocí jakých konkrétních kroků. Unie pak propojí národní plány dohromady, aby sloužily jako ucelený a funkční program, který smysluplně oživí krajinu napříč kontinentem.

Evropa má právě teď úplně jiné starosti než svoji přírodu, ale to nijak nevadí. Naopak. Ozdravení krajiny si žádá čas. Proto je lepší věci neuspěchat, dobře nachystat a do práce se pustit v klidnějších časech. Pokud by legislativa začala mít první praktické výsledky někdy na přelomu této a příští dekády, bude důvod ke spokojenosti.

Příroda v každé firmě

Jenomže obnova si také vyžádá, abychom o přírodě začali přemýšlet jinak než dosud. Dokud jsme vyčleňovali poslední zbytky pralesů či rašelinišť do rezervací nebo pomáhali vymírajícím medvědům, orlům a orchidejím, mohly se o všechno postarat speciální úřady nebo neziskové organizace. Ovšem má-li se příroda ve velkém vracet do běžné krajiny, musí se také stát součástí toho, co o běžné krajině rozhoduje - ekonomiky.

Koneckonců asi 85 procent Česka slouží k produkci komodit. Nezbývá proto než vytvořit podmínky, aby se vyplatilo přírodu obnovovat. Podobné řešení už dobře posloužilo u jiného problému, který prostupuje napříč hospodářstvím: naší závislosti na fosilních palivech. Teď potřebujeme stejný recept zopakovat.

Péče o divoký život, vodu nebo půdu se musí ocitat v kladném sloupečku firemního účetnictví. Příroda se začne stávat rentabilní investicí. Reforma zemědělských dotací je dobrý, ovšem zdaleka ne jediný tip. Ke správě krajiny by stát měl zaměstnávat nejen přírodovědce nebo lesníky, ale více a více také ekonomy.

Firmy se v minulých několika letech naučily sledovat svoji uhlíkovou stopu. Během nadcházejících roků se součástí podnikové udržitelnosti stane také starost o domácí přírodu. Ledaskoho možná překvapí, kde všude k ní můžeme přispět. Krajina se skrývá v provozu každé firmy, která vyrábí nebo nakupuje potraviny, používá papír, dřevo či vodu, staví a provozuje budovy.

Porozumění každodenním souvislostem je koneckonců nejspíš důležitější než oficiální paragrafy. Protože v posledku nejde jenom o to, abychom se naučili obnovovat přírodní svět. Jde také o to, abychom se naučili obnovovat náš vlastní každodenní kontakt s ním - s přírodním světem, který spoluutváří náš domov.

Autor je biolog, pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Video: Jak se posledních 36 let měnila česká krajina

Jak se posledních 36 let měnila česká krajina | Video: Google Earth, Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy