Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
18. 1. 2021 7:00

Nástupce Merkelové se rád dohodne s Čínou, Ruskem i USA. Budoucnost vidí černozeleně

Bodrý katolík z Cách předepisuje na nové rány staré léky. Jsou osvědčené, dnes už ale stačit nemusí.
Armin Laschet coby premiér Severního Porýní-Vestfálska během návštěvy dolu Prosper Haniel (prosinec 2018).
Armin Laschet coby premiér Severního Porýní-Vestfálska během návštěvy dolu Prosper Haniel (prosinec 2018). | Foto: Reuters

Němečtí křesťanští demokraté (CDU), nejsilnější strana v zemi, mají po covidových odkladech volby konečně nového šéfa, který je povede do zářijových parlamentních voleb. Devětapadesátiletý Armin Laschet, premiér nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, je mužem, jehož si do čela vlastně zvolila Angela Merkelová. Chtěla ho - podobně jako předtím rezignující Annegret Krampovou-Karrenbauerovou - a jejímu přání partaj vyšla vstříc. I když tentokrát poměrně těsně, Laschet zvítězil o pouhých pár procent.

Ta nejdůležitější bitva ale Merkelovou i Lascheta teprve čeká: musejí přesvědčit spolustraníky i partnerské křesťanské sociály (CSU), že Laschet je vhodným kandidátem také na úřad příštího spolkového kancléře.

Radikální střed

Dosluhující Merkelová si Lascheta vybrala, protože více méně kopíruje její pozici. Vždy byl vůči ní loajální, a to i době migrační krize, kdy čelila tvrdým útokům v médiích i ve vlastní straně. Laschet Merkelovou replikuje jen s malými mutačními odchylkami, proto také na prvním digitálním sjezdu CDU v historii zopakoval, že strana musí zůstat v širokém středu. A nejen proto, aby vyhrála volby a vládla, ale i kvůli tomu, aby mohla dál plnit roli společenského svorníku.

Laschet je pragmatik, "bodrý katolík z Cách", který skoro za vším vidí byznys a jeho společenské přínosy. Preferuje obchodní propojení před ideologickou politikou, takže by se rád dohodl s Čínou, Rusy i Američany.

Proti rozdělení společnosti, s nímž se dnes potýkají všechny moderní evropské státy, nabízí Laschet starý recept: sociálně-tržní hospodářství. Spolu s tím ale ubezpečuje, že za podobně důležitou považuje také digitalizaci i ekologickou politiku a stranou nenechává ani úsilí o dosažení genderové rovnováhy.

Ekonomika a ekologie nejsou a nesmí být protiklady, nýbrž dvě strany jedné mince, které je třeba smířit, zopakoval na sjezdu Laschet. Jako by citoval z dávných vystoupení bývalého předsedy českých zelených a ministra životního prostředí Martina Bursíka. Jenže usmiřování neoliberální ekonomické strategie se zelenou politikou je už patnáct let starou agendou - tedy něčím jako samozřejmostí. V ekologicky silně založeném Německu proto dnes nemusí stačit.

I z toho důvodu se Zelení, momentálně největší političtí soupeři CDU/CSU, nechali po Laschetově zvolení slyšet, že doufají v koalici se sociální demokracií a Levicí. Samozřejmě dobře vědí, jak je to vzhledem k dlouhodobě nízkým volebním preferencím těchto stran nerealistické. Ale jinou možnost, jak před volbami získat ještě pár procent navíc, aby měli v budoucí vládě lepší pozici, momentálně nemají.

Nejpravděpodobnější černo-zelenou koalici (tedy jejich vládu s CDU/CSU) to nijak neohrožuje. Podobně jako ji neohrožuje Laschetovo povinné tvrzení, že by chtěl koalici s liberály z FDP, kteří už dva roky setrvale tančí na hranici nutné pro vstup do parlamentu.

Vizionář na prahu šedesátky

Leccos ale ještě může změnit Marcus Söder, předseda bavorské vlády a šéf CSU, který by rád na podzim nahradil v berlínském kancléřství Merkelovou místo Lascheta. I díky ráznému vystupování během koronakrize je nepoměrně populárnější, a to nejen mezi voliči jiných stran, ale především mezi voliči CDU/CSU. Kdyby o kandidátovi na kancléře měli rozhodovat oni, stal by se jím nejspíše právě Söder.

Jenže, jak se říká, Bavorsko je stát ve státě. Bavorsko není Německo, a bavorského kancléře v CDU až příliš mnoho vlivných lidí nechce. Včetně Angely Merkelové. Rozhodnutí by mělo padnout do Velikonoc. Pokud do té doby Laschet zvládne vyhrát dvoje zemské volby, kancléřské nominace se asi dočká. Větší ztráty CDU by ale přihrály plusové body Söderovi.

Česku i Evropě může být nakonec asi jedno, jak tento souboj o nástupnictví po kancléřce dopadne. Ať už bude Německu vládnout Laschet, nebo Söder, zůstane Berlín podobně pragmatický jako dosud - revoluce není na obzoru. A tu zelenou, která se teď v umírněné verzi připravuje na vstup do vlády, jsou připraveni velmi podobným způsobem tlumit oba.

Blok CDU/CSU je asi poslední klasickou konzervativní platformou z minulého století, která doufá, že se jí podaří i v době globálních krizí udržet výhody starého řádu. A to navzdory posunům, které je působením okolností nucena nabízet. Jsou to totiž spíše posuny vnější, jež proměňují především formu, nikoli obsah prosazované politiky.

Armin Laschet ve svém nominačním projevu mimo jiné prohlásil, že němečtí křesťanští demokraté musí být stranou, která pomáhá překonávat rozdíly mezi názory i generacemi. A spolu s tím také "továrnou na ideje" (Ideenschmiede) - institucí, která nabízí vize.

Příslib je to zajímavý, o tom, že ho Armin Laschet bude schopen naplnit, lze ale zatím spíše pochybovat. Když do boje o kancléřské křeslo dnes vstupuje hlavně s ambicí protáhnout úspěchy staré CDU co nejdál, nedá se očekávat, že by později chtěl vehementně prosazovat něco nového. Musel by se totiž nejdřív změnit sám. Což se už na prahu šedesátky, již oslaví v únoru, nestává úplně často.

Armin Laschet na karnevalu v Cáchách v únoru 2020

Video: Youtube - Peter Schmidt
 

Právě se děje

před 38 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 40 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

Další zprávy