Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
12. 2. 2016 13:00

NATO poslechlo Babiše! Aliance v Egejském moři zaskočí za neexistující euroarmádu

Severoatlantická aliance funguje tam, kde se země EU neumějí dohodnout. V NATO kooperuje i Řecko s Tureckem. Klobouk dolů.
Jens Stoltenberg oznámil zapojení NATO do monitorování pašeráků uprchlíků v Egejském moři.
Jens Stoltenberg oznámil zapojení NATO do monitorování pašeráků uprchlíků v Egejském moři. | Foto: Reuters

Zásadní obrat: Severoatlantická aliance se aktivně zapojí do evropské uprchlické krize. Rozhodla o tom na čtvrteční schůzce ministrů obrany NATO. Takže dojde na slova předsedy ANO Andreje Babiše, který několikrát zopakoval, že by se Aliance měla zapojit. A naopak nedostali za pravdu ti, kteří tvrdili, že NATO ze své podstaty nemá v takové humanitární operaci co pohledávat.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vysvětlil: "Evropa čelí největší uprchlické krizi od druhé světové války. Právě jsme se dohodli, že poskytneme podporu." Vojenské lodě Aliance pomohou tak, že budou hlídkovat, sledovat nelegální tranzity přes Egejské moře a spolupracovat s agenturou Frontex i s Turky. Ze vzduchu budou situaci monitorovat průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS.

Stoltenberg také dosti názorně popsal, jak se Aliance v této fázi zapojí: "Není to o zastavování nebo otáčení lodí s uprchlíky nazpět. NATO takto přispěje kriticky důležitými informacemi a dohledem k řešení obchodování s lidmi zločineckých sítí."

Takhle si to Babiš nepředstavoval. Myslel, že alianční lodě mají vytvořit hráz a hnát utečence zpět. V této fázi přitom nejde ani o to, že by bitevní lodě potápěly prázdné korábky pašeráků. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který se jednání zúčastnil, však tvrdí, že námořní síly NATO budou uprchlíky, kterým pomohou v případě potíží v Egejském moři, vracet do Turecka a že Ankara souhlasí. Jak je budou vracet? Není jasné.

Co se tedy vlastně stalo a k čemu zapojení NATO bude? Zapojilo se, avšak velmi "soft", velmi jemně. Sledujeme první fázi, po níž nastoupí druhá, tvrdší? Pravděpodobně ne. Aliance tady prostě Evropě, dosti bezradné Evropě, říká: Jsme s vámi. Jsme tu pro vás. Nechce stát úplně mimo velkou krizi, která sužuje řadu jejích členů. - A kam se vytratili evropští "psohlavci", ona avizovaná společná pohraniční stráž čítající směšnou sumu 1500 mužů a žen?

S europsohlavci mají země jako Řecko potíž. Bojí se, aby neztratily suverenitu. Nechme stranou, že do "suverénní" země neproudí nekontrolovaně statisíce lidí. Řecko je vojenská velmoc a pocit svrchovanosti je pro ni velmi důležitý: My sami! Navíc mezi Aténami a Ankarou (která by chtěla do EU) panuje dlouholeté napětí, animozita. S přítomností NATO, ve kterém je členem jak Řecko, tak Turecko, obě země souhlasily. Přítomnost aliančních lodí v jejich vodách jim, domnívají se, suverenitu neubírá. A o to asi také jde.

Dokonce jim suverenitu neomezuje ani fakt, že lodě budou spadat pod velení Německa, které ze všech zemí Evropské unie imigrační vlnu "odskákává" absolutně nejvíc. Takže mise NATO v Egejském moři je nyní částečně také misí diplomatickou.

Bez NATO jsme namydlení

Znovu, už po x-té, opakovaně se ukazuje, že EU katastrofálně chybí společná armáda. Bez NATO a Spojených států nedokáže Unie sama sebe ochránit. Dokonce se bez NATO a podpory USA nedokáže uvnitř společenství dohodnout. Kupříkladu na něčem tak nezbytném, jako je pohraniční stráž. To je velmi varovný moment, který musí být v budoucnosti vyřešen. Nebo zkrátka za pár let žádná Evropská unie nebude.

Aliance v Egejském moři vstupuje do velmi riskantní operace. Stoltenberg tvrdí, že lodě NATO nebudou obracet pašerácké lodě zpět. Že budou dávat jen informace Frontexu a Turkům. Jenomže Severoatlantická aliance je bojová organizace, která má bránit válce nebo pomáhat vojensky napadeným členům. Není to žádné mezinárodní humanitární seskupení. Ty dvě polohy se vylučují.

Přítomnost lodí a letadel NATO může být lehce zneužita. Nezapomeňme, příliv uprchlíků do Evropy vyhovuje Rusku, Moskva ho pravděpodobně podporuje (nálety v Sýrii), aby EU maximálně oslabila. Nebylo by tak těžké na moři vyprovokovat nějaký ozbrojený konflikt, do kterého by byly vtaženy lodě NATO. Jakmile se toto stane, Aliance bude čelit atakům, že jedná nehumánně (což už tady bylo).

Pro nás platí: pokud přítomnost válečných lodí a zpravodajských letadel pomůže, bude to skvělé. Nekontrolovaný, živelný příliv utečenců do EU je nebezpečný. Rozbíjí Unii, rozbíjí Schengen, staví země EU proti sobě. Oslabuje celé společenství. Živelnost také neumožňuje rozlišit mezi uprchlíky a ekonomickými imigranty.

Jakmile bude nekontrolovaný příchod imigrantů zbrzděn, bude větší šance provádět screening, kontrolu, vědět, kdo do Evropy přichází žádat o azyl či dočasnou ochranu. Což by mohlo alespoň částečně zmírnit silné antiuprchlické nálady v zemích Unie.

Znovu se však ukázalo, že bez společné armády (a bez společné zahraniční politiky samozřejmě) je Evropská unie bezbranná, rozhádaná, slabá, nejednotná. Pánbůh zaplať za NATO, kde se nakonec eurozemě dokážou dohodnout. Dokonce se tam dokáže dohodnout i Řecko s Tureckem, jež do EU zatím nepatří.

A přiznejme Andreji Babišovi, že měl taky jednou pravdu a že je v dané situaci dobré, když se Aliance zapojí. Sice trochu jinak, než si to zřejmě představoval, ale to nevadí.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy