Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 10. 2019 7:45

V Česku je denně znásilněno až 43 žen. Feminismus a #MeToo potřebujeme

To oni, ne my? – Realita ukazuje, že to my, především my tady, my v rodinách, my, Češi. My ve velkém, podle odhadů je u nás znásilněno 30 až 43 žen denně. Máme právo ukazovat prstem leda na sebe. To ale děláme strašně neradi.
Jsme země, kde feminismus zní jako sprosté slovo, ve veřejném prostoru běžně slyšíme výsměch ženskému hnutí, extendovány jsou chyby feministek a feministů.
Jsme země, kde feminismus zní jako sprosté slovo, ve veřejném prostoru běžně slyšíme výsměch ženskému hnutí, extendovány jsou chyby feministek a feministů. | Foto: Mihai Surdu / Shutterstock.com

Kdyby voliči věděli, že politik mlátí svoji ženu, milenku nebo jiné ženy, volili by ho? Logická, ve skutečnosti však spíš mravní, odpověď zní NE. Jenže realita může vypadat jinak. Fyzické či sexuální násilí u nás zažila asi třetina žen, obrovské číslo. Odtud plyne, že násilníků, znásilňovačů, u nás žije strašně moc. Ne snad třetina mužů, někteří své jednání opakují. Ale násilníci by zřejmě jiného "macha" v pohodě volili. Přesto by bylo dobré vědět, zda některý politik nemá tyto spády, nebije, neponižuje ženy.

Letošní čerstvé policejní statistiky ukázaly, že v Česku značně narůstá počet evidovaných (ohlášených) znásilnění, dokonce jich je nejvíc za posledních deset let. Policie do konce srpna 2019 evidovala již 525 znásilnění, přičemž za prvních osm měsíců v roce jde o nejvyšší číslo od roku 2009. Hned dodejme: je to jen nepatrný zlomek skutečně nahlášených znásilnění, jež ženy zažily.

Podle expertních odhadů je nahlášeno jen asi 5 procent (jiní odhadují 7 procent) znásilnění. Pokud by platil pětiprocentní odhad, pak by u nás bylo od ledna do srpna znásilněno zhruba 10,5 tisíce žen, což činí asi 43 znásilněných žen denně. Pokud by bylo nahlášeno 7 procent, pak by skutečný počet v Česku činil asi 30 znásilnění denně. Oboje jsou to zarážející, naprosto nepřijatelná, alarmující čísla.

Není jasné, proč počet nahlášených znásilnění vzrostl, nikdo to neví. Jestli sledujeme důsledek nové legislativy, jež posílila práva obětí, zrovnoprávnila jejich postavení s pachatelem (absurdní, že to trvalo tak dlouho, ale žijeme přece stále dál v patriarchátu). Znásilněné ženy se tedy možná cítí více chráněny zákonem. Jiné vysvětlení - dodávají si odvahu díky feministické kampani #MeToo, u nás ovšem napadané, srážené, odsuzované a posmívané. A další, zlá množnost: společnost zesurověla, zhrubla, je rozzmítaná, agresivnější. Případně ode všeho trochu. 

Přidejme několik dalších údajů. Před třemi lety (říjen 2016) proběhlo v Senátu veřejné slyšení k problematice sexuálního násilí. Zveřejněna byla data z čerstvého průzkumu: zkušenost se znásilněním měl každý jedenáctý Čech, mezi oběťmi se nacházeli ženy, muži i děti.

Agentura Focus pro organizaci Persefona, jež pomáhá obětem sexuálního a domácího násilí, nechala zpracovat sociologický průzkum. Dotázáno bylo 2088 respondentů, potvrdilo se, že více než polovina znásilněných dětí zažije totéž i v dospělosti. Persefona oznámila: "Alarmující je nejen to, že každý jedenáctý dospělý u nás má zkušenost se znásilněním. Podle průzkumu je násilníkem v Česku každý devátý člověk, až 64 procent obětí sexuálního násilí v dětství má další zkušenost i v dospělosti."

Zlí muslimové? Zlí my…

V říjnu 2016 zveřejnila vláda zprávu Muži a násilí v České republice: "Fyzické nebo sexuální násilí zažilo 32 % žen, nebezpečné pronásledování 9 % žen, sexuální zneužívání 12 % žen a znásilnění 5 % žen." Vláda tehdy také konstatovala známý fakt, že násilí bývá bagatelizováno a nahlášeno je jen zanedbatelné procento celkového počtu znásilnění.

Změnili jsme se? Zřejmě ne. Jak už řečeno, žijeme stále v dokonávajícím patriarchátu, v překonané představě, že muž má dominovat nad ženou, je jejím pánem. A že je taky pánem nad dětmi, protože právě děti bývají hodně znásilňovány. Matky to často vědí, ale mlčí, a tak oba rodiče ze svého potomka "vychovají" (o nějakém vy-chování nemůže být ani řeči) oběť, která se neumí bránit a může být znásilňována znovu.

Jsme země, kde feminismus zní jako sprosté slovo, ve veřejném prostoru běžně slyšíme výsměch ženskému hnutí, extendovány jsou chyby feministek a feministů. Začíná to nižším ohodnocením žen v práci, nižším počtem žen ve vedoucích funkcích, opakovaným tvrzením, že "kvóty jsou násilí a nemají žádný smysl", atd.

Základ problému však sedí v našich hlavách, ve výchově, v české zastaralosti, předpotopnosti našeho uvažování. V tom, že máme za prezidenta Miloše Zemana, že mnozí katolíci uznávají monsignora Piťhu jako autoritu, že se u nás pěstuje směšná, mylná představa konzervatismu, neměnnosti (neodstraňovat chyby, zlozvyky, špínu v mysli, naopak se k nim vracet jako k jakési ztracené svobodě dělat si, co chci).

Díky #MeToo veřejně promluvily ženy, třeba i po letech mlčení, kdy nemohou svá tvrzení doložit. Pravdou je, že každá žena, která zažila domácí násilí, má děti a neohlásila to, tak je učí žít v budoucnosti stejně, učí je, že být bita od partnera je normální, ne-li dokonce správné. I když to normální, natožpak správné samozřejmě není a být nemůže.

Se znásilněním se to má trochu jinak, ženy, snad, nejsou zdrcující většinou znásilňovány před dětmi, ale zároveň, jak víme, platí, že jsou velmi často znásilňovány nikoli cizími lidmi, ale lidmi ze svého okolí včetně příbuzných. Proto své ponížení a zneužití často tají, neohlásí, neodvažují se s ohledem na známé, na rodinu… Obří omyl.

Feminismus i #MeToo potřebujeme, i když se obě hnutí dopouštějí chyb. Pokoušejí se společnost změnit, i tu naši zastydlou, jež si tak ráda hoví v nepohybu a vzhlíží k vyznavačům starého, surového, machovského způsobu života.

Češi se rádi staví nad druhé, třeba nad muslimy, ukazují na ně, jak nutí ženy nosit šátky, zahalovat se, na sociálních sítích se radují z každého znásilnění, jehož se v jiných zemích dopustí uprchlík. Hraje nám to do noty: Vidíte? To oni, ne my, oni. Realita však ukazuje, že to my, především my tady, my doma, my v rodinách. My ve velkém, podle odhadů 30 až 43 znásilněných žen denně. Fakt nemáme právo na nikoho ukazovat prstem. Leda na sebe. To ale děláme strašně neradi.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy