Vše nasvědčuje tomu, že se v horkém předvolebním létě chystáme znovu vstoupit do loňské řeky - a podcenit koronavirus úplně stejně jako minulý rok. Tehdy Andrej Babiš potřeboval vyhrát krajské volby, které se konaly 2. a 3. října. Takže ač minimálně od konce srpna bylo jasné, že se situace dramaticky horší, premiér odmítal jakékoliv zpřísňování a ve sněmovně chtěl řešit jen zahrádkářský zákon. Když hazardně uklidnění lidé naházeli do uren své hlasy, nastoupila uzávěra a spolu s ní bohužel i urny úplně jiné.
Nyní to vypadá, jako bychom se vůbec nepoučili. Rozdílovým faktorem mělo být očkování, jenže to zdaleka nepostupuje tak rychle, jak bychom potřebovali. Přesto vláda směřuje k tomu, aby v září prohlásila pandemii za zvládnutou a těšila se 8. a 9. října na hlasy vděčných voličů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už láká k očkování jen mladé, pro něž připravil loterii, díky které mohou vyhrát tenisky či iPhony. A od září chce ukončit plošné testování zdarma, protože "kdo se mohl naočkovat, ten se naočkoval".
Není to pravda. Vakcínu stále nemá ani dostatečný počet těch nejzranitelnějších - seniorů a chroniků. Těžko se tak vyhnout dojmu, že tady politici zase chtějí nechat až do voleb svítit slunce nad spokojenou zemí. A pak, až dostanou hlasy, prudce zatáhnout oblohu. Zatímco minulý rok to kvůli absenci vakcíny znamenalo uzávěru, nyní bude podle všeho na řadě buď povinné očkování, nebo opravdu výrazné omezení neočkovaných v pracovním i osobním životě.
Ti, kteří vakcínu odmítají, si zaslouží vědět, co na ně stát chystá, aby měli dost času se podle toho zařídit. Premiér jim ale zjevně hodlá naordinovat blaženou nevědomost, aby nepřišel ani o jeden jediný hlas.
Senioři v zapomnění
V Česku přitom opravdu není proočkovaný každý, kdo už být mohl. Pětina osmdesátníků, tedy těch nejohroženějších, zatím nemá ani jednu dávku. Sedmdesátníků je očkováno jen 85 procent. A šedesátníků 72 procent. Ta čísla nestačí.
Dánsko proočkovalo rovných sto procent osmdesátníků a sedmdesátníků, k tomu navrch i více než 90 procent šedesátníků a padesátníků. Od Belgie po Portugalsko jsou na tom podobně i další země, pro něž se stala ochrana nejzranitelnějších prioritou.
U nás se ale stát zjevně chystá postarat jen o ty, kdo byli schopni dorazit do velkokapacitních center. To ovšem není kategorie, do níž spadají statisíce často hůře pohyblivých, osaměle žijících či podezřívavých a nedůvěřivých seniorů - lidí, k nimž by se snad mohli dostat praktičtí lékaři, promluvit s nimi o jejich pochybnostech, případně jim zajistit očkování doma. Spolupráce státu s praktiky je ale v této věci zatím ostudně tristní a vystavuje nám velmi nelichotivou vizitku.
Pravda a iPhone
Místo toho kabinet nyní cílí na mladší ročníky. Slibuje iPhony, vymýšlí soutěže a otevírá očkovací centra v obchodních domech. K cukru přitom opatrně přibaluje i bič - zatím jsme se dozvěděli, že stát už od září nebude proplácet testy, nejrůznějších omezení se ale zjevně chystá mnohem víc.
Dokud bylo Čechů očkovaných jen málo, platila pro většinu národa celkem přirozeně podobná pravidla. Situace se ale rapidně mění. Alespoň jednu dávku už dostala víc než polovina obyvatel a z kdysi nedostatkových vakcín se stává odmítané zboží.
Stát by měl proto neočkovaným jasně říci, co přesně je od podzimu čeká. Pravděpodobně pro ně bude velmi drahé pracovat, protože testy budou zaměstnavatelé stále vyžadovat, nikdo už je ale nebude proplácet. Podobné to bude při návštěvě kulturních akcí či restaurací: Odmítači očkování ponesou náklady na bezpečný vstup do společenského prostoru na svých bedrech.
Specifickou kategorii pak představují děti, které vůbec netuší, za jakých podmínek budou smět do škol, jakou roli v tom bude hrát právě očkování a od jakého věku.
Rozmarné léto
Stejně jako před rokem tak stát promarňuje léto, během něhož se mohl lépe připravit na podzimní měsíce. Mobilních očkovacích týmů jezdí po republice minimum, praktici skoro vůbec nežhaví drát, aby se dovolali neočkovaným seniorům. A mladší si naivně myslí, že i v říjnu zůstanou všem bez rozdílu stejná práva.
Andrej Babiš možná díky zlehčování situace znovu vyhraje volby, už teď je ale jasné, co po nich bude muset následovat, pokud se situace zhorší. Zatímco v Dánsku, Belgii či Portugalsku případné opětovné šíření viru seniory příliš neohrozí, u nás stále zůstanou stovky tisíc lidí, kteří mohou snadno přetížit jednotky intenzivní péče.
Pokud něco takového nastane a zároveň stát bude mít ve skladech nepoptávanou vakcínu, je nasnadě, že se ocitneme jen krok od povinného očkování vybraných skupin. Což si nikdo nepřeje a mnohé unijní státy budou chytrou očkovací strategií schopné se takovému autoritářskému kroku vyhnout.
Ale my v Česku si to děláme vždy po svém.
