reklama
 
 

Německo chce propíchnout sociální bublinu "národ". Bundeswehr by bral i cizince z EU

2. 12. 2016 12:25
Pokud německá ministryně obrany za CDU Ursula von der Leyenová uspěje, pro české mladé muže a ženy může být Bundeswehr silné lákadlo.

O převratnou změnu se snaží německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová: chce do Bundeswehru pouštět i cizince ze zemí Evropské unie. Německá armáda trpí nedostatkem lidí a v následujících sedmi letech potřebuje získat dalších 14 300 vojáků. Záměr von der Leyenové vyplývá z nové koncepce německých ozbrojených sil.

V dokumentu stojí: "Bundeswehr zváží možnosti otevřít se občankám a občanům států Evropské unie jako vojačkám a vojákům." Dnes mohou v německé armádě sloužit pouze němečtí státní příslušníci. Stejné je to u nás; mezi podmínky vstupu do české armády patří plnoletost, české státní občanství, trestní bezúhonnost atd.

Smysl změny? Bundeswehr má léta potíže s náborem vojáků (ti dnes podle tabulek dostávají služné od 1974 eur do 6986 eur). Von der Leyenová také zamýšlí více provázat evropské ozbrojené síly. Aby záměr, který se v Německu setkává s nemalým odporem, prosadila, museli by poslanci změnit zákon o službě v armádě, ne však ústavu.

Hodně se dnes mluví o "sociálních bublinách"; jak rozličné skupiny lidí, profese, politicky různě naladění občané a další a další žijí v "uzavřeném prostoru", kde si potvrzují svoje postoje, představy o životě, nálady, pocity, lásky, nenávisti. V makroměřítku tvoří základní sociálně-kulturní bublinu zjevně národ, a nic na tom nemění fakt, že v národní sociální bublině najdeme řadu "podbublin", menších bublin, v nichž se občané od sebe značně liší, dokonce jdou proti sobě.

Nápad ministryně von der Leyenové, političky za Křesťanskodemokratickou unii (CDU), je v tomto smyslu, zvlášť v dnešní situaci, vizionářský. Jednak tvrdohlavě počítá se silně propojenou, silně kooperující EU. Taková představa u části obyvatel nejen u nás, ale i v Německu, vyvolává vášně.

Bundeswehr chce Ursula von der Leyenová otevřít v době, kdy se v jednotlivých státech Unie, nejen v těch postkomunistických, mnohem spíš uvažuje o zacouvání zpátky do národní bubliny, případně o zavírání hranic. Němci kancléřce Angele Merkelové vyčítají mimo jiné to, že jejich vlast až příliš otevřela přicházejícím uprchlíkům, že je bez kontroly pustila dovnitř, do bubliny Německo.

Armáda je tradičně vnímána jako strážce, obhájce národa, státu, hranicemi a společným jazykem omezeného společenství. (Něco jiného, speciálního, je cizinecká legie.) Proto se v mnoha zemích světa vyžaduje, aby voják měl státní občanství země, v jejíž armádě slouží. Von der Leyenová ale německou bublinu bez váhání propichuje, Bundeswehr vnímá šířeji, v unijních intencích.

Jde proti proudu, proti jedné z nejtradičnějších a nejsilnějších bublin. Žádné "národ, nic než národ", ale spíš služba, nic než služba. A služba zřejmě nejen Německu, to na prvním místě zcela jistě, ale taky společenství zemí, ve kterém Německo existuje a pracuje. A služba v NATO.

Ursula von der Leyenová sloužila v letech 2005–2009 coby spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež (v první vládě Merkelové) a v letech 2009–2013 coby spolková ministryně práce a sociálních věcí (v druhé vládě Merkelové). Zkušená politička. A jak teď vidíme, taky dost odvážná.

Pokud německá ministryně obrany von der Leyenová uspěje, pro české mladé muže a ženy může být Bundeswehr silné lákadlo. U nás dnes vojín začíná na necelých deseti tisících korun, kapitán si přijde na necelých čtyřicet. Navíc služba v armádě libovolného státu NATO u nás není chápána jako trestný čin. Pravdou je, že česká armáda asi nebude nápadem von der Leyenové nadšena. Ale, nakonec, taky by se mohla otevřít a brát euroobčany, ne?

autor: Martin Fendrych | 2. 12. 2016 12:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama