David Klimeš David Klimeš | Komentáře
22. 4. 2022 8:46

Německo se za pochodu zbavuje letité lásky k Rusku. A jde mu to ztěžka

Na spolkového kancléře Olafa Scholze prší kritika za to, jak váhá podpořit Kyjev dodávkami těžkých zbraní. Dalo by se namítnout, že jen drží linie, které narýsovaly generace jeho předchůdců. Jenže Scholzovým úkolem teď není na ně navazovat, nýbrž zpřetrhat, co roky budovali. Čím rychleji to dokáže, tím lépe pro něj i celou Evropu. A hlavně pro bránící se Ukrajinu.
Příliš rychlá válka na změnu dlouholeté německé politiky...
Příliš rychlá válka na změnu dlouholeté německé politiky... | Foto: Reuters

Sociální sítě v Německu zaplavil hashtag #ScholzMussWeg - Scholz musí pryč. Zánovní kancléř, ještě před dvěma měsíci značně populární, si volání po odchodu přivodil svou nijakou politikou vůči Ukrajině. Němce rozzuřilo zejména zjištění bulvárního deníku Bild, že se Scholzův úřad postaral o to, aby z nabídky německých zbrojovek pro napadenou Ukrajinu zmizely těžké zbraně. Tedy právě ty, které teď země zoufale potřebuje před rozhodující fází bojů o Donbas. 

Poněkud kožený Scholz prakticky nikdy nedává najevo emoce, tentokrát by ale asi neprohrál člověk, který by vsadil na to, že kancléř cítí rozhořčení a trpkost. Copak Berlín Kyjevu nepomáhá? Copak nestopl plynovod Nord Stream 2? Copak neuvalil na kremelský režim přísné sankce?

Málo platné, od nejdůležitější země Evropské unie se v extrémních časech čekají extrémně nadstandardní výkony - kroky odvážnější i sebevědomější. A také rozhodnutí hodná lídra. Lze pochopit, že se do nich Scholzovi z celé plejády důvodů nechce. Nakonec se jim ale stejně nebude moci vyhnout, jen pro něj bude s narůstajícím časem všechno těžší a těžší.

Putin je zjevně odhodlaný zajistit si do květnových oslav konce druhé světové války na Ukrajině stůj co stůj alespoň nějaký vojenský úspěch. Výsledek, který by mohl vydávat za své vítězství. Proto potřebují napadení Ukrajinci maximální možnou zbrojní podporu právě nyní, na rozvažování není čas.

Kletba novodobé Ostpolitiky

Skandál s blokací těžkých zbraní se Scholzovi nakonec nejspíše podaří nějak překonat díky spolupráci se Slovinskem. Tanky T-72 dodá Ukrajincům Lublaň a Němci jí za to na oplátku poskytnou své obrněné transportéry Mader a Fuchs. Jen ty zbytečné šachy kolem celé věci mezitím připravily Ukrajince o spoustu drahocenného času.

Polsko, pobaltské země i Česko dodávají Kyjevu těžké zbraně už dávno. Západní státy bez komunistické zkušenosti - a dále od hranic s Ruskem - to zatím vidí jinak. Marně jim Ukrajinci vysvětlují, že po slavnostní vojenské přehlídce, která se uskuteční 9. května na moskevském Rudém náměstí, už také na jakékoliv další dodávky může být pozdě.

Německo představuje v tomto ohledu zcela specifický případ. Jednak kvůli své ekonomické nepostradatelnosti a pak kvůli pohitlerovské preventivní vojenské zdrženlivosti. Ač už žijeme ve dvacátých letech 21. století, nejčastěji se u našich západních sousedů rozebírají plány ze 70. let toho minulého - totiž politika dobového kancléře Willyho Brandta, který usiloval o sbližování s komunistickým táborem.

Podle některých znalců tehdejší blahosklonnost k východním autoritářům neopustila část německé politické scény dodnes. Ne náhodou hlavní architekt Brandtovy "Ostpolitiky" Egon Bahr ještě dlouho po sjednocení země plédoval za co největší vtažení autoritativního Ruska do evropských struktur. Proponentům promoskevské politiky se brzo začalo říkat "Russland-Versteher" ("chápač Ruska"), na politickém spektru ovládli především sociální demokracii a jejich symbolem se stal exkancléř Gerhard Schröder, který z úřadu přešel přímo do služeb Kremlu.

Nejistý bod obratu

Nynější sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz sice také patřil k těm, kdo podporovali kontroverzní plynovod Nord Stream 2 a podíleli se tak na stále těsnějším připoutávání Berlína k Rusku. V tomto ohledu byl ale jen jedním z mnoha špičkových německých politiků a ani ne tím nejdůležitějším. Křesťanská demokratka Angela Merkelová by mohla vyprávět. V poslední předvolební kampani byli proti Nord Streamu 2 všeho všudy Zelení, a to spíše z ekologických než zahraničněpolitických důvodů. I oni to ale nakonec přestali říkat, jakmile jim začaly padat preference.

Scholz sice hned třetí den po zahájení ruské invaze oznámil v Bundestagu "bod obratu" dosavadní německé politiky: konec Nord Streamu 2, masivní investice do armády i pomoc bojující Ukrajině. Jenže to už nestačí. Během následujících dní se bude muset vypořádat s dalšími výzvami a požadavky v závislosti na tom, jakých hrůz se zrovna bude Putin na východě Ukrajiny dopouštět.

Tlak, kterému kancléř čelí, je mimořádný. I seriózní, tradičně opatrná německá média už spekulují, zda mu Putin za zbrojní dodávky nevyhrožoval jadernými útoky. Mamutí německý byznys se pak ptá, čím má ze dne na den nahradit případnou odstávku ruského plynu. A do toho všeho musí ještě těžce manévrovat mezi zbytky "Russland-Versteher" ve své straně a naštvanými obyvateli, kteří začínají žádat jeho odchod.

Bez Německa to nepůjde

Lídrem dosavadní pomoci Ukrajině se staly Polsko a pobaltské země, vydatně podporované Spojenými státy a Velkou Británií. Německo zatím stále postává spíš bokem. Takhle ale evropská odpověď Putinovi nemůže vypadat.

V roce 2011 polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v Berlíně prohlásil: "Začínám se méně bát německé moci než německé nečinnosti". Nyní se jeho slova hodí připomenout.

Poláci mohou odvést maximum práce v roli lídrů východních států sedmadvacítky. Francouzský prezident po znovuzvolení může od příštího týdne koordinovat unijní plány. Ale bez německé aktivity to prostě nedopadne dobře. Má-li si Ukrajina - která nyní těžce bojuje na svém území, aby se nemuselo za čas bojovat na tom našem -, zachovat naději na úspěch, potřebuje ve svých zádech odhodlanou podporu ekonomicky i politicky nejsilnější evropské země.

Sikorski svůj zmiňovaný projev před německým obecenstvem zakončil čtyřmi slovy "je třeba jednat teď". Víc jich není třeba, na řadě jsou činy.

Video: Ukrajinista analyzuje vystupování prezidenta Zelenského

Útok na Ukrajinu: ukrajinista Petr Kalina analyzuje vystupování prezidenta Volodymyra Zelenského | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy