Válka je strašná. To, co rozpoutal Putin na Ukrajině, budí ve 21. století hrůzu. Na člověka padá děs a úzkost z rozmlácených měst a mrtvých těl válejících se se svázanýma rukama za zády v ulicích. Děs z toho, že Rusové nepouštějí civilisty z pastí, drží je tam, jak krysy. Děs z těch ruin lidskosti, na které se dnes díváme doslova v přímém přenosu. Nebo to nejsou "ruiny lidskosti", ale lidskost ve své pravé podstatě, jíž se civilizovaný člověk učí od dětství bránit? Kdo na to umí odpovědět?
S jedním aspektem zločinné ruské války se však neumím srovnat, vrací se mi stále znovu na mysl, nedokážu se před ním schovat. Mluvím o bestialitě, kterou ruští vojáci předvádějí, o mučení vojenských zajatců i civilistů, o zjevně plánovaném a veliteli a zřejmě i rodinami vojáků (!) podporovaném znásilňování žen, mužů a dětí. Mluvím o unášení dětí i dospělých do Ruska. Tohle mi nedává spát, nerozumím tomu, nechci rozumět, nemohu rozumět. Považuju za velikou vinu Západu i sebe, za naše selhání, že to dopouštíme, neumíme udělat nic pro to, aby se ty ruské hrůzy zastavily a potrestaly. Dokonce od nich dál bereme ropu a plyn. Platíme jim to vraždění.
Otřesné činy Rusů přesně zapadají do článku ruské státní agentury RIA Novosti ze 3. dubna "Co by mělo Rusko provést s Ukrajinou?". Ten odporný text je ruský návod ke genocidě na Ukrajině, k systematickému vyhlazení, anulování, předělání celého národa. - A ono se to děje přímo před našima očima. Navíc je to některými západním institucemi, kupříkladu OSN, uměle umenšováno, jako by si před tím Organizace spojených národů raději zakrývala oči. Jistě, nevidět umožňuje neřešit, nezvedat to, nekřičet, nebojovat, mlčet.
Množí se svědectví o tom, co Rusové na Ukrajině páchají. Ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková mapuje ruské válečné zločiny. Říká: "V podstatě každý den procházím nové případy znásilnění, které na Ukrajině ruští vojáci používají jako válečnou zbraň. Shromažďuje je výhradně úřad ombudsmanky Ljudmyly Denisovové a pak samozřejmě generální prokuratura." Na shromažďování důkazů o těchto zločinech se podílejí i další země včetně Česka. Shromažďujeme důkazy. Až bude po všem, tak je vytasíme. Zůstává z toho pocit hořkosti a slabosti.
Poslankyně Vasylenková popisuje, co se děje. Ruští vojáci "sexuálně napadají jak ženy a muže, tak malé chlapce a dívky. A dokonce i batolata a kojence". Chápete to? Tu míru zběsilosti a nelidskosti? Co může Vasylenková doložit: "K 1. květnu jsme společně s mým týmem, který čísla neustále aktualizuje, evidovali 9158 válečných zločinů, což je téměř dvojnásobek jejich počtu na začátku dubna." Uvědomme si, že lidé okolo ní zaznamenají jen malou část zločinů.
OSN si zakrývá oči a zacpává uši
Jde o znásilnění, únosy dětí, které se podařilo zaznamenat, o mučení, zajetí civilistů jako rukojmí, o filtrační tábory, násilné vystěhování Ukrajinců na ruské území, o civilisty, kteří jsou nuceni k přechodu do ruské armády a boji proti své vlastní zemi. O masové vraždění civilistů a o genocidium. Poslankyně popisuje: "V obydlených oblastech byla nalezena spousta mrtvých těl nejen žen, ale i mužů se známkami znásilnění. Protože tyto lidi ruští vojáci zabili, už nikdy nemohou promluvit a už nikdy se nedočkají žádné spravedlnosti. Jsou to tiché oběti…"
Mluví o podivném postoji nejen OSN k válečným zločinům páchaným Rusy na Ukrajině: "Je velmi těžké říct přesné číslo. A čísla OSN, která používá většina mezinárodních médií, jsou mnohem nižší, než jaká má ukrajinská vláda. Pro nás Ukrajince je to záhadou, nechápeme, proč OSN zmenšuje rozsah škod a lidského utrpení." - Umenšovat je výmluva, je pohodlné zavírat oči, zacpávat si uši a dělat, že nevidím, nevím, případně nevěřím.
Podle Vasylenkové bylo do Ruska podle shromážděných údajů násilně, nezákonně převezeno 196 356 dětí. To číslo neustále roste. Poslankyně popisuje, co se děje s unesenými dětmi: "To stejné jako s Ukrajinci, které ruští vojáci nuceně deportují do Ruska. Rusové neunášejí jen děti. Lidem uvězněným ve městech, jako je Mariupol a další, na která se útočí, nabízí, že je odvezou do bezpečí do Ruska. To samozřejmě většina Ukrajinců odmítne, a tak mají i jiné taktiky. Například pokud se lidé rozhodnou z města evakuovat a jedou autem, musí projet asi 20 kontrolními stanovišti. Na těch se často stává, že ruští vojáci transport odkloní do Ruska. S namířenou zbraní na auto tam prchající Ukrajince donutí přejet."
V Rusku je umístí do "filtračních táborů" podobně, jako to dělali za druhé světové války Hitler nebo Stalin. Speciální jednotky ruských úřadů pak prohledávají jejich osobní věci, hledají tetování, prohlížejí si jejich telefony a snaží se najít známky válečného odporu. "Pokud zjistí, že dotyčný pochází z rodiny vojáka nebo sám sloužil v ukrajinské armádě od roku 2014, pak ho převezou do izolačních věznic, mučíren nebo prostě jednoduše zmizí z povrchu zemského. Těm ostatním lidem pak naslibují, že se o ně postarají, poskytnou jim práci a vzdělání pro děti, ale místo toho je odvezou na dalekou Sibiř. Tohle se skutečně děje, nucená deportace." - Přesně podle scénáře, který nastínila RIA Novosti a který zjevně představuje ruskou vládní doktrínu.
Představuju si, že unesou moje dítě
Představuju si, že unesou moje dítě, moje vnoučata. Že je budou znásilňovat nehledě na věk či pohlaví, že je budou držet jako kus masa, že je strčí do nějaké ruské díry a tam z nich začnou vyrábět Rusy. A my teď víme s dokonalou přesností, jaké Rusy chce Putin z dětí vyrábět - stejnou sběř, jakou poslal na Ukrajinu, násilníky, vrahy, zločince, kteří se děsí jeho režimu a, vypuštěni ze řetězu, změní se ve zvířata. Ne, omlouvám se, zvířata by nic takového nikdy nedělala.
Unesli už 200 tisíc dětí a neznámý počet dospělých. Co je to za stát? Co je to za "civilizaci"? Jak se ještě někdo může stavět na jejich stranu? A hlavně: co můžeme dělat, abychom to zastavili, aby to nepokračovalo? Protože ono to pokračuje.
Jednu rovinu představuje válka. Jsem znovu a znovu zklamán, že Západ Ukrajině nepomáhá víc, že nezařídil alespoň bezletové zóny nad humanitárními koridory. Protože i to Rusům umožnilo unášet děti i dospělé, páchat válečné zločiny. Jsem zklamán, že se bojíme Putinova štěkání o jaderných zbraních. Ale nemůžu a nemůžeme s tím nic dělat.
Co můžeme? Můžeme umlčovat lidi, jako je Okamura, v každé debatě s nimi jsme povinni zmínit přesně tyto zločiny. Ale nejde jen o opozici, která války a jejích důsledků začala sprostě využívat ve svůj prospěch a ke stavění tuzemců proti uprchlíkům, což se samozřejmě týká i Babiše.
Měli bychom tyto zločiny v médiích neúnavně popisovat, nenechat se odradit faktem, že i "válka začne unavovat a přestane bavit, zajímat, přitahovat". Ve školách by měli kantoři od prvního stupně až po poslední ročník středních škol pravidelně učit o tom, co Rusko na Ukrajině páchá. Je to dnes důležitější než matematika, důležitější než angličtina a přírodověda.
Děti se musí učit o tom, co jim hrozí, potřebujeme v nich probudit soucit s unesenými kluky, holkami a dospělými na Ukrajině. Veřejnoprávní média by měla denně o těchto zločinech informovat, vládní politici o nich mají znovu a znovu veřejně mluvit a dokládat je. Aspoň to snad můžeme - vedle shromažďování důkazů pro dobu "po válce" - udělat.
A myslet na Ukrajinu, myslet na ty unesené, znásilněné děti, na znásilněné ženy a muže a děti, nesmířit se s tím, nenechat zvítězit svou lhostejnost, dokud Rusko a Putin neprohrají a nebudou souzeni.
