Petr Vizina Petr Vizina | Komentáře
9. 9. 2019 7:30

Nevyžádaná rada ministrovi kultury: Vraťte Fajtovi funkci. Nebo alespoň čest

Není-li z politických důvodů možné vrátit Jiřího Fajta do vedení Národní galerie, prospělo by úplně všem, kdyby se mu Lubomír Zaorálek za svého předchůdce alespoň omluvil.
Odvolaný ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
Odvolaný ředitel Národní galerie Jiří Fajt. | Foto: Lukáš Bíba

Lubomír Zaorálek v pátek gentlemansky zahladil stopy po řádění svého ministerského předchůdce Antonína Staňka v Olomouci. Slíbil, že zruší výběrové řízení na nového šéfa tamního Muzea umění a do funkce jmenuje Ondřeje Zatloukala, který byl dosud vedením instituce jen pověřený. Bývalého ředitele muzea Michala Soukupa, kolem něhož se staňkovské furore strhlo (a jehož odvolání dodnes internetové stránky ministerstva kultury obhajují jako zásah proti "fatálnímu selhání" a "protiprávnímu jednání"), pak Zaorálek jmenuje Zatloukalovým zástupcem. 

Foto: Jan Kačer

Podobně se nový ministr kultury pustil do úklidu i v Ústřední knihovnické radě. Zpochybnil odvolání jejího předsedy Víta Richtera, které Staněk diktoval své sekretářce nejspíš ještě ve chvíli, kdy už pod okny svého bývalého úřadu na Maltézském náměstí čekal na odvoz. 

Můžeme se tedy jen dohadovat, jaká antipatie nebo zájem stály za Richterovým odvoláním, proti němuž se v petici ohradilo 2676 obvykle tichých knihovníků. Ti sice tři dekády stoicky nesou své nedůstojně nízké platy, ale v tomto případě už zjevně přetekl i jinak bezedný pohár jejich trpělivosti.

Prezidentův kat

Lubomír Zaorálek nezapře, že v minulosti čtyři roky vedl ministerstvo plné diplomatů, jejichž řemeslem je "lhaní ve prospěch vlastní země" - jak s nadsázkou poznamenal satirik Ambrose Bierce v Ďáblově slovníku. Nyní si totiž coby ministr kultury počíná v uhlazování stop po svém předchůdci Staňkovi přesně jako jeho dávní podřízení - zkrátka jako diplomat. "Zemí", kterou zastupuje (a v jejíž prospěch lže), je tentokrát ČSSD. De facto ruší spektakulární kroky svého předchůdce, aniž by úklid zbytečně propagoval, a přiživoval tak roztržky v rozštěpené domovské straně. Šlo o kauzy, během nichž nám, přihlížejícím, až hvízdalo v uších z tempa, v jakém kolem létala trestní oznámení.

"Vyšetřování skončilo, zapomeňte," dalo by se říci, kdyby… Kdyby neexistoval případ Jiřího Fajta, na který by se naopak zapomenout nemělo.

Zaorálek si samozřejmě nemůže počínat svévolně a furiantsky, jako kdyby byl prezidentem této země. Jakkoliv neprůhledné bylo rozhodování ministra Staňka v Olomouci či ve věci šéfa knihoven, je zřejmé, že Fajt byl Zemanův "člověk na odstřel" a Staněk vykonavatelem popravy. Nezdržujme se detailním výčtem Fajtových černých puntíků. Pro ilustraci zmiňme jen prezidentovo trucovité odmítnutí jmenovat jej profesorem a následnou kunsthistorikovu žalobu na hlavu státu. A ještě hostování čínského disidenta Aj Wej-weje v Národní galerii. V době, kdy měla protiuprchlická rétorika dohazovat hlasy stranám, které brnkaly na citlivou strunku voličů, byla výtvarníkova emotivní instalace připomínkou, že uprchlictví není nájezdem kobylek, ale lidskou tragédií. Což prezidenta dráždilo tím spíše, že byla dílem umělce, kterého nenávidí úřady v domovské zemi, již on naopak považuje za příklad konsolidace společnosti.

Tolik povyku pro instituci, která má společnosti poskytovat jednoduše definovanou veřejnou službu. "Národní galerie v Praze je státní ústav, jehož úkolem je odborně shromažďovati a spravovati malířská, sochařská a grafická díla domácího i cizího umění, o nich vědecky bádati a činiti je přístupnými veřejnosti." Tak prostě to v ustavujícím zákonu, který v roce 1949 podepsal i tehdejší ministr kultury Zdeněk Nejedlý, stojí napsáno…

Rukáv a sopel

Ve světle kauzy Fajt je dobré připomenout tři věci.

Tou první je stále chybějící zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který by zamezil lidem, již se vynoří a pak zase zmizí jako ministr Staněk, činit neprůhledná či naopak až příliš okatá mocenská rozhodnutí, která ani další politik z téže strany nemá sílu vyžehlit.

Dále je vartování dobrého vojáka Staňka před Národní galerií v Praze připomenutím, v jak absurdní situaci se nacházíme, může-li si prezident brát přední kulturní instituci země za rukojmí ve své škodoradostné válce s těmi, kdo svět vidí jinýma očima než on. 

A za třetí: cit pro elementární spravedlnost velí, aby Lubomír Zaorálek vrátil Jiřího Fajta do vedení Národní galerie alespoň do doby, než se prokáže jeho vina před zákonem (v niž tak doufal a toužebně věřil Antonín Staněk). Trestní oznámení jinak na Fajtovi ulpí jako sopel na rukávu. Jak "vážně" bychom jej měli brát, přitom naznačuje smířlivé jednání Lubomíra Zaorálka v případech, na které není tak vidět a které jsme si připomněli zkraje tohoto textu. V nejkřiklavější kauze, která se týká Národní galerie v Praze, si Zaorálek podobnou nenápadnost nejspíš dovolit nemůže, aniž by vyvolal další kuriózní vládní krizi. Nemůže-li tedy vrátit Jiřího Fajta na jeho místo, prospělo by úplně všem aktérům, kdyby se mu za svého předchůdce alespoň omluvil.

Zejména proto, že vynoří-li se odkudsi nečekaně služební politici Staňkova typu, obvykle si oddechneme, zmizí-li zase v propadlištích jako Punkva. S lidmi, kteří umějí dát institucím smysl (ano, tuto roli v našem příběhu hraje teatrálně nejmenovaný profesor), je to přesně naopak.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vatikán chce prodloužit kritizovanou smlouvu s Čínou o jmenování biskupů

Vatikán usiluje o další prodloužení smlouvy s Čínou o jmenování biskupů, řekl agentuře Reuters papež František. Smlouva, jejíž znění není veřejné, podle něj funguje dobře. Kritici ale poukazují na to, že od jejího vzniku v roce 2018 bylo jmenováno jen šest biskupů. Domnívají se, že Vatikán udělal Pekingu příliš velké ústupky.

Smlouva mezi Vatikánem a Pekingem, které neudržují oficiální diplomatické vztahy, je dočasná a trvá dva roky. Poprvé ji Čína s Vatikánem uzavřely v roce 2018 a v roce 2020 ji prodloužily. Její platnost, pokud se obě země nedohodnou na prodloužení, končí letos v říjnu.

"Smlouva funguje dobře a já doufám, že bude v říjnu obnovena," řekl papež František v sobotním rozhovoru, jehož část agentura Reuters zveřejnila v úterý. Dohodu papež přirovnal ke snahám svých předchůdců, kteří se snažili vytvořit vztahy se zeměmi sovětského bloku.

"Diplomacie je umění možného a schopnost proměnit v realitu věci, které jsou možné," uvedl papež. Dodal, že smlouva není ideální a že jmenování biskupů pokračuje pomalu.

Smlouva však mezi částí hodnostářů a věřících vzbudila kritiku. Poukazují na to, že se souhlasem papeže bylo v Číně od roku 2018 jmenováno pouze šest biskupů. Mezi nejviditelnějšími kritiky je hongkongský kardinál Joseph Zen. "Vatikán snad jednal i v dobré vůli, ale udělal nerozumné rozhodnutí," uvedl v červnu Zen. Situace katolíků v Číně po podepsání dohody se podle něj nezlepšila.

Dohoda ukončila mnoho desetiletí trvající spor o jmenování biskupů. Čína přerušila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a v roce 1957 Peking založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, jejíž členové jsou ale často vystaveni útlaku ze strany úřadů. Čína má zhruba 1,4 miliardy obyvatel. Ke katolické víře se tam hlásí přes 12 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Europoslanci schválili regulaci velkých digitálních firem, nezákonného obsahu a dezinformací

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách a digitálních trzích, kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace a obchodování na síti.

Podle aktu  o digitálních službách budou muset platformy zavést opatření proti šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Velkým firmám, které tak neučiní, budou hrozit pokuty až do výše šesti procent jejich ročního globálního obratu. Sociální média a internetová tržiště pak budou muset chránit uživatele před nabídkami nelegálního zboží a služeb.

Akt o digitálních trzích zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty jsou vyšší a mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu.

Europoslanci po předchozí dohodě se zástupci členských zemí schválili obě normy jasnou většinou hlasů. Definitivně je potvrdí ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.

Další zprávy