David Klimeš David Klimeš | Komentáře
26. 2. 2020 12:05

Nezávislost centrální banky je svatá. Nech si to všichni zapamatují

O politice ČNB si můžeme myslet cokoliv, ale pokud si premiér předvolává guvernéra a chce úrokové sazby skoro o dvě procenta níže, je čas bránit další ohroženou nezávislou instituci.
A teď se spolu pustíme do těch zpropadených centrálních bank.
A teď se spolu pustíme do těch zpropadených centrálních bank. | Foto: Reuters

Doufejme, že se jedná jen o jeden velký omyl. Protože kdyby to byl úmysl, s Českem by bylo zle. Premiér Andrej Babiš nejprve v rozhovoru pro Blesk zaútočil na Českou národní banku kvůli přísnějším pravidlům pro hypotéky. A nebyl to zjevně jen náhodný výstřel uprostřed rozhovoru. V nedělní svodce na sociálních sítích se premiér do ČNB opřel ještě ostřeji, dokonce zpochybnil měnovou politiku stylem, jakým americké bankéře už roky odstřeluje Donald Trump.

Centrální banka je přitom jednou z nejdůležitějších institucí v zemi a garance její nezávislosti na ministerstvu financí a vládě je jedním ze základních stavebních kamenů polistopadového režimu. Když tedy premiér začne vykládat "ČNB je nezávislá, ale…", je třeba hodně zbystřit.

Donald Babiš versus bankéři

Andrej Babiš už od amerického prezidenta nekopíruje jen červenou kšiltovku, na které místo skvělé Ameriky slibuje silné Česko. Tým okolo premiéra zjevně zjistil i to, jak dobře americkému prezidentovi funguje házení viny za jakékoliv problémy ekonomiky na tamní Federální rezervní systém (Fed), obdobu naší České národní banky.

Jeho zájem je jasný: chtít od Fedu co nejnižší sazby, aby se ekonomika točila a on hladce doplul pro znovuzvolení. Zájem centrálních bankéřů je také jasný: pokud se stabilizuje ekonomika po krizi a projeví se inflační tlaky, sazby musí nahoru. Právě proto jsou centrální banky v rozvinutých zemích nezávislé, aby měnová politika nebyla na vodítku politického cyklu.

A protože už zase jednou Fed politiky neposlouchá, Trump je rozzlobený a pálí do nich stovky více či méně smysluplných tweetů. Pointa ataků je vždy stejná: snižte úroky, Američané vás nesnášejí, škodíte ekonomice, nerozumíte ekonomii. A na voliče Trumpa to působí: prezident za nic nemůže, to ti zpropadení bankéři.

Tak a teď střih do Česka. ČNB za ta léta už kritizoval kdekdo, stačí vzpomenout na menší občanskou válku o kurzový závazek či pozici centrálních bankéřů k přijetí eura. Ale to, co předvádí nyní premiér, je zatím mimo veškeré meze a připomíná to nejvíce veřejné kamenování. "ČNB totiž naprosto nelogicky ten úrok zvýšila na 2,25 procenta," poskytl premiér expertní rozbor únorového zvýšení sazeb a dál se rozjel pěkně po trumpovsku: "Nechápu ani to, jak je možné, že v čase ochlazování ekonomiky chce ČNB zvyšovat úroky pro komerční banky. Vždyť tím jde nejen proti lidem, ale i průmyslu a celému hospodářství."

Novinkou pak je, že Babiš přímo předepisuje ČNB, jaké sazby by jeho vláda chtěla: "Bohatě by podle mě stačilo, aby banky za depozita u ČNB dostávaly ne 2,25, ale třeba jen 0,5 procenta."

A už po několikáté se ozývá ono hrozivé "ale", že ČNB je nezávislá, ale jen ocamcaď pocamcaď: "Samozřejmě, ČNB je nezávislá a nikdy jsem ji nekomentoval, ale teď musím." A zcela nezávislý guvernér tak musí jít k premiérovi na kobereček.

ČNB nesvědčí holdingovým úvěrům

Je asi zbytečné vyvracet některé premiérovy ekonomické nesmysly. ČNB opravdu nemá v zákonných povinnostech se starat o to, aby země nevymírala a aby se stavělo, má hlavně udržet cenovou stabilitu. Takže když inflace míří přes tři procenta, zvyšuje celkem logicky sazby. Určitě se najde nemálo ekonomů, kteří poslední zvýšení sazeb zkritizují, protože asi velmi brzo kvůli ochlazení ekonomiky bankéři zase budou z úrokového žebříku sestupovat dolů. Ale nikdo to nedělá tak dryáčnicky a demagogicky jako Babiš.

Možná mnohem zajímavější otázka je, proč nyní Babiš tak moc po ČNB vystartoval. Jistě, může to být jen trumpovské vytváření fackovacího panáka před blížícími se sněmovními volbami. Ale Babiš do posledního zvýšení sazeb centrální bankéře vždy respektoval. K intervencím nic moc neříkal, zpřísňování hypoték až dosud podporoval, do rady si přes prezidenta protlačil svého poradce Aleše Michla a s guvernérem - někdejším premiérským předchůdcem Jiřím Rusnokem se taky vždy zatím dohodl.

Co tedy tak náhle a tak zostra?

Jedno z možných vysvětlení lze najít ve výroční zprávě holdingu Agrofert - to je ta firma, kterou premiér neovládá, vůbec o ní nic neví a ta částka vrácených dotací kvůli premiérovu střetu zájmů také nesouhlasí.

Agrofert dle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2018 razantně navýšil úvěrování - z 35,7 miliardy poskočil na 43,8 miliardy. Velkou část má v českých bankách a úvěry v tak obřím objemu samozřejmě něco stojí. A když ČNB jde se základní sazbou stále výše, tak rostou i náklady na úrok od komerčních bank, kde si Agrofert půjčuje.

Dle vlastních propočtů Agrofertu pro rok 2018 snížení úrokové míry o čtvrt procentního bodu přihodí firmě na zisku 74 milionů. Naopak zvýšení úroků o půl procentního bodu znamená snížení zisku o 149 milionů korun. A ČNB za tři roky vystoupala z 0,25 na 2,25 procenta. To se málokteré proúvěrované firmě líbí.

Takže když Babiš pléduje za "úvěry, půjčky a hypotéky na nízké úrovni", tak možná mu ani tak v onom výčtu nejde o hypotéky pro lidi, ale spíše o úvěry pro firmy. Či spíše jednu firmu.

Bez nezávislé ČNB to nejde

Psát stále dokolečka o střetu zájmů Andreje Babiše je jistě už otravné. Ale bohužel ten střet zájmů je nekonečný a stále se vyjevuje v nových souvislostech. Babiš vybudoval tak obří a úspěšnou firmu, že při prakticky jakémkoliv politickém rozhodnutí od zemědělských dotací přes vyjednávání eurorozpočtu až po kritiku měnové politiky z toho prostě vyplývají nezanedbatelné důsledky pro jeho byznysové dítě. A jak je vidět na nynějším ataku na ČNB, nejsou to důsledky za halíře, ale za stamiliony.

Kdy se Babišova politická kariéra završí, nevíme. Ale je důležité, aby jeho vládu přečkaly nezávislé instituce - od Ústavního soudu přes veřejného ochránce práv, média veřejné služby až třeba právě po Českou národní banku. Někde se nezávislost daří udržovat lépe, někde už to hodně skřípe. Centrální bankéři mají navíc tu nevýhodu, že na rozdíl od televize, ombudsmana či soudců mnoho sympatií nevzbuzují. Jen těžko se dá představit, že by za ně někdo šel demonstrovat na náměstí. Ale přitom je to jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů státu a demokratického rozdělení moci v zemi.

Takže ať už se nám eskapády ČNB s intervencemi líbily, či ne, ať už chceme euro, či korunu a ať už úrokové sazby chceme o kousek níže, či výše, tak všichni bychom především nyní roztahovačnému premiérovi měli vzkázat to, čemu jedinému porozumí: "Nikdy se centrální banka nesmí podvolit premiérovi, nikdy! Nech si to všichni zapamatují!

 

Právě se děje

Další zprávy