Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
9. 10. 2016 13:55

Nezdá se to, ale Babiše může zastavit ODS. Ale musí chtít víc než jen jedničku z pravicovosti

Strana se utápí ve snaze jednat v souladu s chimérou „pravicové“ politiky a ideologie. Komentář Jana Moláčka.
Pokud ODS usiluje o voliče, pro které je zásadní "pravicovost", může se rovnou zeptat kolegů ze Svobodných, kolik jich zhruba je. (Na snímku místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.)
Pokud ODS usiluje o voliče, pro které je zásadní "pravicovost", může se rovnou zeptat kolegů ze Svobodných, kolik jich zhruba je. (Na snímku místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.) | Foto: Jiří Zerzoň

V reálu nám Andrej Babiš přebarvil republiku na žluto, alespoň v sezóně květu řepky olejky. V povolebních mapách Česka ale dominuje jiná jeho barva – tmavě modrá.

„Tmavě modrá tsunami“ určitě neudělala radost hlavnímu rivalovi – sociální demokracii, která se zřejmě bude muset rozloučit s řadou hejtmanských postů.

Hořkost úplně jiného typu ale musel pohled na modré mapy vyvolat v jiném volebním štábu. Lídři a kandidáti Občanské demokratické strany nejspíš smutně vzpomínali na dobu, kdy byli těmi hlavními „modrými“ oni.

To bylo v dobách, kdy se zdálo, že se v Česku definitivně zakotvil standardní evropský systém pravo-levého soupeření dvou velkých stran, doplněných reprezentanty dalších politických směrů. Jako neměnnou jistotu ho brali i ti, kdo v něm hráli hlavní roli - strany samotné. A chovaly se podle toho. Z jejich přístupu k politice čišelo přesvědčení, že jim to voliči nakonec přece jenom zase hodí, protože tu nikdo jiný není.

No, tak dneska je. Andrej Babiš nenechal červený koberec, který mu tradiční strany ochotně rozvinuly, bez povšimnutí, a s potěšením po něm kráčí dál. Po parlamentu, vládě a radnicích i do krajských úřadů.

V Česku je dnes jediná politická strana, která může Babišovi jeho kouzlo odejmout, upozadit ho a sama se vrátit na výsluní. Jakkoliv to jejich výsledky nenaznačují – jsou to právě někdejší modří, občanští demokraté. Že je to nemožné? Že ODS paběrkuje? Ano, ale jen proto, že se tak rozhodla. Paběrkuje, protože tvrdošíjně odmítá jít cestou, která vede k úspěchu.

Andreje Babiše nelze z politiky vytlačit zleva. Tam jsou vcelku stabilní a čitelní sociální demokraté. Ti svou roli dominantní levicové strany evropského typu hrají jakžtakž dobře (ano, Michal Hašek a Zdeněk Škromach k ní také patří). Jistě – mohou nad Andrejem Babišem vyhrát. Mohou mu odebrat pár procent potřebných k tomu, aby byli první a on druhý. Ale nemohou ho sesadit z pozice svého hlavního rivala. To musí udělat někdo jiný – tím, že se jím sám (opět) stane.

Zprava může na Andreje Babiše zaútočit (a útočí) ODS a TOP 09. Strana Miroslava Kalouska ale svůj potenciál už zřejmě vyčerpala. Přišla o svou knížecí ikonu, a včerejší volby ukázaly, že mimo Prahu bez spolupráce se Starosty nemá moc šancí. Třeba se to změní, ale zatím tomu nic nenasvědčuje.

ODS na tom sice také není slavně a řeči o „hegemonu pravice“ připomínají chvástání jednookého mezi slepými, ale na rozdíl od TOP 09 jsou její výsledky stabilní. Je to pořád silná marketingová značka a oslovuje voliče v celé republice. Jenže málo.

Ne že by se ODS z pádu na dno nepoučila. Ty nejodpudivější představitele zlaté éry ždímání veřejných zakázek už na čelných místech nemá. Ale to nestačí. ODS potřebuje ještě jednu změnu. Potřebuje to, kvůli čemu my potřebujeme politické strany. Musí nabízet řešení problémů, které vnímáme jako palčivé.

Zapátrejte v paměti, jakými návrhy a tématy strana v posledních měsících přispěla do veřejné debaty. Mnohé, ne-li všechny, na které si vzpomenete, mají jedno společné – 100 % ideologie, 0 % řešení.

Odpor proti EET? Andreji Babišovi se daří projekt prezentovat jako pomoc poctivým živnostníkům proti těm, kteří okrádají vlastní personál a stát. Proti „zlodějům daní“. Že takoví existují, o tom asi nepochybuje nikdo. Co navrhuje ODS? Nechce EET. O.K., a dál? Pokud je pravda, že hospoda dnes nemůže přežít, když její majitel nepodvádí, měla by přijít ODS s řešením – třeba nižšími daněmi pro hospody v malých obcích. Pokud to pravda není, měla by mlčet, nebo EET podporovat.

Jiný příklad – ODS se obrátila na Ústavní soud kvůli zákonu umožňujícímu úředníkům kontrolu v případech, kdy někdo zamořuje ovzduší obce zplodinami z odpadků, které pálí v kotli nebo kamnech. Rádi věříme, že jde ODS o princip domovní svobody. Jenže jsme se nedozvěděli, jak chce strana řešit reálný problém dusících se vesnic (pokud tedy nebereme v úvahu fantazírování o analýzách dýmu pomocí dronů).

ODS se jistě bude bránit, že alternativní řešení navrhuje, a nejspíš bude schopná doložit to nějakým svým tiskovým prohlášením nebo něčím podobným. To je ale úplně jedno. Nic to nemění na skutečnosti, že její odpor proti oběma výše zmíněným opatřením je v prvé řadě motivován ideologicky – neodmítá je proto, že ví o něčem lepším, ale proto, že jde o „ukrajování svobody“, „špiclování“, atd.

Jako třešničku na dortu nelze vynechat návrh ODS na zvýšení povolené rychlosti na vybraných dálničních úsecích ze 130 na 150 km/h. Ty úseky jsou čtyři, jeden je u Hradce Králové, druhý kolem Tábora, třetí u Přerova a čtvrtý směrem na Ostravu. Kdyby někdo hypoteticky vyrazil ráno z Ostravy, jel přes Brno do Českých Budějovic, odtud do Prahy a skončil by ve východních Čechách, tak by na zhruba 600 kilometrech ušetřil přesně dvanáct minut.

Nic neilustruje aktuální zoufalství ODS lépe než zmíněný příklad. Strana se utápí ve snaze jednat v souladu s jakousi podivnou chimérou „pravicové“ politiky a ideologie. Rušit „zbytečné regulace“. Jenže volič má problémů nad hlavu a ideologie ho nezajímá, chce řešení. A řešení jsou nové dálnice, nikoliv dvanáctiminutová úspora na šesti stech kilometrech. Když nikdo řešení nenabízí, vezme volič zavděk i iluzí. Andrej Babiš to dobře ví. Kdože to sliboval na billboardech dálnice, dálnice, dálnice?

ODS bývala první volbou sebevědomých, spokojených voličů s důvěrou v sebe sama i budoucnost. Koho mají dnes volit pravicově orientovaní, inteligentní podnikatelé, šéfové firem, inženýři, lékaři? Tito lidé nevyžadují charismatického vůdce; umírněný a vzdělaný Petr Fiala by jim bez problémů vyhovoval. Jenže oni netopí PET lahvemi. Proč ODS nemíří na ně, ale na spalovače odpadků? Tedy většinou sociálně nejslabší obyvatele vesnic, kteří tak jako tak ODS volit nebudou?

Někdejší voliči ODS nemají na výběr – ANO se nabízí samo. Že není ideologicky ukotvené, nevíme, jestli je levicové nebo pravicové? No a? Potenciální voliči ODS jsou zvyklí denně ve svých firmách, nemocnicích a na univerzitách hledat praktická řešení konkrétních problémů, projektují stavby, navrhují softwarové aplikace. Nepřemýšlejí v kategoriích pravice-levice, ale funguje-nefunguje.

Nejspíš většina z nich uznává, že ideový základ politiky má svůj smysl, a dost možná by raději než nevypočitatelné ANO podpořili jasně vyprofilovanou politickou stranu, ale na prvním místě žádají řešení.

ANO navíc láká na kandidáty, s nimiž se tito voliči mohou identifikovat. Lidé jako oni, praktici, v regionu známí. Mnozí zřejmě na kandidaturu za Babiše kývli nikoliv z přesvědčení, ale z pragmatismu. Vědí, že na straně vítěze budou mít větší šanci uspět i v politice. To je v pořádku. I tato výhoda byla kdysi na straně ODS.

ODS svým lpěním na dogmatech a ideologii dělá stejnou chybu jako mnoho jiných stran (například zelení volbou Matěje Stropnického do čela strany). Cílí na tvrdé jádro svých příznivců. To je nesmysl. Pokud chce být znovu dominantní stranou, musí cílit na – řečeno s Mirkem Topolánkem – měkký obal.

Symptomatická je potřeba ODS při každé příležitosti zdůrazňovat svou pravicovost. Jakoby představovala nějakou hodnotu sama o sobě. Pro někoho asi představuje, ale pokud usiluje ODS o takové voliče, může se rovnou zeptat kolegů ze Svobodných, kolik jich zhruba je.

ODS se neváhala u ANO tak trochu inspirovat a na Babišovo „Prostě to zařídíme!“ odpověděla podobným „Zjednodušme to!“. Jako slogan dobré, ale strana musí ukázat, že ho myslí vážně.

Každý, komu záleží na demokratickém vývoji v Česku, by měl mít zájem na návratu ke klasickému politickému uspořádání. Je jedno, jestli uvolněnou roli dominantní strany napravo od středu bude hrát ODS, TOP 09, spojení obou, anebo se někdy v klasickou demokratickou politickou stranu transformuje ANO. Poslední tři možnosti ale zatím nevypadají příliš pravděpodobně.

ODS naopak má pro návrat na výsluní všechny předpoklady. Musí si ale vybrat, zda chce na každém volebním vysvědčení jedničku z „pravicovosti“, anebo pochvalu od voličů. Obojí najednou mít nikdy nebude.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy