Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
21. 3. 2019 7:30

Nezvolení Gerlocha ústavním soudcem je Zemanovou porážkou. A docela významnou

Aleš Gerloch, který má renomé opravdu pracovitého člověka, mohl být po odchodu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského za čtyři roky možným kandidátem na jeho funkci.
"Domnívám se, že se více hlasovalo o panu prezidentovi a jeho kancléři než o mně…"
"Domnívám se, že se více hlasovalo o panu prezidentovi a jeho kancléři než o mně…" | Foto: Lukáš Bíba

Senátoři ve středu odmítli prezidentova kandidáta na soudce Ústavního soudu Aleše Gerlocha výrazně: dostal jen 19 z 64 hlasů. Pro známého právníka a prorektora Karlovy univerzity je to sice velká prohra, ale ještě větší pro prezidenta Miloše Zemana a jeho styl politiky.

Někdo řekne, že se to dalo čekat už ve chvíli, kdy přišel do Senátu "dohlížet" na Gerlochovu nominaci hradní kancléř Vratislav Mynář. Mohl by se asi snažit, jak chtěl, ale je to asi stejné, jako kdyby vás přemlouval k abstinenci notorický opilec.

Není pochyb o tom, že zásadními předpoklady pro výkon ústavního soudce jsou kromě profesní zdatnosti také morální integrita, nezávislost a jistá zásadovost; chcete-li odolnost vnějším vlivům. Takovým, jaké předvedl právě kancléř Mynář, když se scházel se soudci a soudními funkcionáři, mluvil s nimi o "živých" nerozhodnutých sporech a pak pochopitelně čelil podezřením, že se vměšoval do nezávislosti justice. A vyšlo to najevo jen proto, že příslušní soudci na to sami otevřeně upozornili; byla to obrovská blamáž pro Zemana i Mynáře, takže ta otázka se nabízela: vybral by si prezident typově stejné kandidáty, otevřené a nezávislé? A proč by je vybíral, když od nich v praxi evidentně očekává opak?

Nebo jinak: proč je navržen právě tento kandidát; není to jen proto, že umí být za tu funkci vděčný? Který třeba pochopil, že vděk je třeba projevit, až přijde čas? (O tom, že veřejně neztrapní prezidenta a jeho kancléře nemluvě.)

Skutečností je, že prezidenti Klaus i Zeman takto, mocensky, k Ústavnímu soudu přistupovali; ten první, když pochopil, že tato instituce s ním tuhle hru hrát nebude, o ni dokonce ztratil zájem, a tak řada soudcovských míst zůstala neobsazena až do příchodu nového prezidenta.

Otázka: nebude se Zeman po středeční lekci chovat podobně?

Faktem je, že před Alešem Gerlochem mnozí varovali: právník Tomáš Němeček připomněl, že neví o tom, že by bojoval proti nespravedlnosti, ani se nezastal nevinného. Profesor Jiří Přibáň přemýšlel, zda Aleš Gerloch nemůže být loajální nejen Zemanovi, ale obecně každému, kdo mu zajistí ten či onen post. Jsou to možná tvrdá slova, možná předbíhající současnost, ale takto byl kandidát možná opravdu vnímán: jako odborník, který ovšem nedokáže být zcela nezávislý a pevný v názorech: Přičemž stojí za to se na následnou volbu a rozdělení hlasů podívat právě s vědomím tohoto osobnostního hodnocení: senátoři ANO zdůrazňovali odbornost, kdežto třeba lidovecký senátor Zdeněk Papoušek zase připomínal osobnostní pohled a profesorovu spornou komunistickou minulost. Pěkně se nám to v té volbě vyprofilovalo, podívejme, není v tom ukryta vlastně celá filozofie, jedněch či druhých?

Nebo nemají vlastně pravdu všichni?

Určitě ne. Protože jsou tu otázky: 1. Kde jinde, než zde, by mělo platit, že čím větší odborník, tím větší odpovědnost? 2. Nemůže být odbornost bez osobnostních limitů spíš nebezpečím, než zárukou správné volby?

Tím víc, že Aleš Gerloch, který má renomé opravdu pracovitého člověka, mohl být po odchodu současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského za čtyři roky možným kandidátem na jeho funkci.

I proto vyniká současný výsledek hlasování v Senátu jako hlas odpovědnosti a obezřetnosti. Jako bezpochyby hlas rozumu. A vítězství nad podivnými manýry Miloše Zemana a jeho mocenskými čachry.

Sám Gerloch to bezděčně vyjádřil po hlasování: "Domnívám se, že se více hlasovalo o panu prezidentovi a jeho kancléři než o mně…" Má bezpochyby pravdu, nicméně jeho nominace jistou vnitřní logiku mít musela. Teď bude dobré sledovat, s jakým kandidátem přijde prezident příště.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Sluková s Hermannovou potvrdily v Litoměřicích roli favoritek

Plážové volejbalistky Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová potvrdily roli favoritek a vyhrály v Litoměřicích úvodní turnaj Beach Series, nového domácího seriálu tříhvězdičkových akcí. Elitní světová dvojice otočila finálový duel proti Michaele Kubíčkové a Michale Kvapilové a zvítězila 22:24, 21:12, 15:10.

Vítězky slavily úspěšný návrat po mnohaměsíční zápasové pauze a teprve po týdenní společné přípravě. Dohromady začaly trénovat teprve v pondělí po návratu Nausch Slukové s trenérem Simonem Nauschem z USA.

"Vlastně nějakých osm devět měsíců jsme vůbec nehrály. Naposledy jsme hrály koncem září 2019 a ten herní rytmus je prostě úplně jiný. A to je něco, co se nedá natrénovat. V tomhle to bylo náročné se zase chytnout, zažít si zápasový styl a rutinu," uvedla Nausch Sluková v nahrávce pro média.

Sluková s Hermannovou zvládly třísetový duel i v semifinále proti Martině Williamsové (za svobodna Bonnerové) a Sáře Olivové. Ty potom prohrály utkání o třetí místo s dvojicí Marie-Sara Štochlová, Martina Maixnerová.

"Jsem ráda, že zápasy jsou náročné, že nepřijedeme a nevyhrajeme všechno na osm. To by pro nás ztrácelo význam a jsem vděčná za každý dobrý zápas a za každý tie-break, protože to poslouží z dlouhodobého hlediska pro náš trénink," konstatovala Nausch Sluková. "To 'semíčko' a finále bylo náročné a myslím, že nás dost procvičily, takže ideální," zhodnotila turnaj.

Pětidílný seriál bude pokračovat v týdenních intervalech na Strahově, v Nymburce, Chodově u Karlových Varů a opět na pražském Strahově.

Další zprávy