Leona Šmelcová Leona Šmelcová | Komentáře
27. 11. 2021 17:41

Nejvíc to tady nenávidí lidé, kteří tu žijí

Ty "plíce" jsou pro život každého člověka extrémně důležité a právě dostávají pořádně zabrat. Nemůže za to ale covid - čerstvě zveřejněné satelitní snímky ukazují, že brazilský deštný prales mizí nejrychleji za posledních 15 let. 
"Plíce světa" v plamenech. Snímek ze září roku 2020, když v Brazílii hořel největší mokřad světa Pantanal.
"Plíce světa" v plamenech. Snímek ze září roku 2020, když v Brazílii hořel největší mokřad světa Pantanal. | Foto: Reuters

Svět trne, ale prezident největší latinskoamerické země Jair Bolsonaro trvá na tom, že bezdůvodně. "Je to hovadina jako vždycky," komentuje obavy způsobem sobě vlastním. Jedno se mu přitom musí nechat. Přezíravým postojem k Amazonii se nikdy netajil. Už když v roce 2018 kandidoval na nejvyšší úřad, sliboval, že "nejbohatší region planety" nenechá ležet jen tak ladem. "Proč netěžit z našeho pralesa, když skýtá tolik peněz a pracovních příležitostí?" ptal se tehdy řečnicky nerozhodnutých voličů - většinou chudých a znechucených korupčními skandály předchozích vlád.

Vyhrál a dnes Brazilci z pralesa vskutku těží. Tedy alespoň někteří. Tamní Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE) zveřejnil na sklonku minulého týdne záběry, z nichž je zřejmé, že za poslední rok se jeho kácení zvýšilo o víc než pětinu. Od srpna 2020 do července 2021 pod pilami těžařů skončilo 13 235 kilometrů čtverečních divočiny, což je zhruba území o rozloze Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje dohromady. Podle výzkumníků stoupá odlesňování v Brazílii už čtvrtý rok po sobě, což se naposledy dělo před více než dvaceti lety. Bolsonaro ale trvá na tom, že fotografie lžou. "Kdyby to dosahovalo takových proporcí, jak říkají, už by z Amazonie byla poušť," rozčiluje se.

Jenže mezi vědci po celém světě platí data brazilského INPE za spolehlivá a každoročně na ně netrpělivě čekají. Jsou pro ně jedním z hlavních ukazatelů stavu největšího tropického pralesa na světě, jenž ovlivňuje počasí na celé planetě. 

Jakási Evropa

Letos ovšem zpráva vyšla se značným zpožděním - jako na potvoru ji brazilské úřady publikovaly v naprosté tichosti až pár dní po klimatickém summitu ve skotském Glasgow, byť hotová byla už před zahájením konference. Těžko se tak divit kritikům, kteří teď Bolsonara obviňují, že ji zatajil schválně, aby se Brazílie mohla před světem prezentovat v mnohem přívětivějším světle.

Situace je o to peprnější, že největší jihoamerická země se ve Skotsku přidala ke stovce států, které slíbily, že se postarají o to, aby do konce dekády na planetě přestalo ubývat deštných pralesů, což pozorovatelé považovali za jeden z největších úspěchů celého summitu.

Co se správy planetárně důležitého pralesa týká, Bolsonaro si v několika posledních letech uvykl, že nemusí čelit žádným zvláštním výzvám. Na sever od něj totiž vládl Donald Trump, který měl na ekologické otázky vesměs podobný názor jako jeho brazilský obdivovatel, a "potíže" tak přicházely hlavně z dálky, přes oceán. Brusel například kvůli sporům o ochranu životního prostředí blokoval podpis ekonomických dohod mezi Evropskou unií a společenstvím jihoamerických států Mercosur. 

Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu ale bezprostřední tlak začíná sílit. A s novými restrikcemi přichází i Evropská komise. Nyní například navrhuje, aby se napříště na starý kontinent nesměla dovážet sója, kakao, palmový olej, hovězí maso či dřevo, pokud by pocházely z nelegálně vykácených oblastí. Což by Brazílii, kterou do velké míry živí vývoz zemědělských produktů, citelně zabolelo.

Slibem neurazíš

V praxi však zatím ochrana Amazonie stále slábne. Těžba dřeva začala mírně stoupat již před nástupem někdejšího armádního důstojníka k moci, s ním ale vystřelila raketově vzhůru. Bolsonaro navíc pravidelně snižuje rozpočet resortu životního prostředí, vyměnil řadu vysoce postavených expertů a na pozice těch, kteří mají dbát o prales, původní obyvatele a biodiverzitu, dosadil vojáky zvyklé poslouchat rozkazy. 

Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Prudce pokleslo ukládání pokut za ekologické trestné činy a kongres nyní dokonce pracuje na návrhu zákona, který by legalizoval těžbu v místech, jež jsou dosud nedotknutelná, třeba v indiánských rezervacích. Tropy mizí před očima, vyklučenou půdu si pak mezi sebe rozdělují těžaři, plantážníci a chovatelé dobytka. 

Na jakékoli námitky či pouhé nepříznivé zprávy reaguje prezident se značným podrážděním. "Zatímco my se snažíme ukázat Brazílii v zahraničí v dobrém světle, tihle příšerní Brazilci se ji rozhodli kritizovat a lhát o Amazonii," rozčiloval se, když ze zprávy již zmiňovaného Národního institut pro výzkum vesmíru vyplynulo, že v oblasti loni rekordně hořelo a letošek není jiný, dosud bylo zaznamenáno skoro 20 tisíc požárů.  

"Dosud jsem neslyšel, že by Kaliforňan křičel 'Kalifornie hoří' nebo že by Číňané kritizovali svou zemi za povinné karantény svých obyvatel. Nikdy jsem neviděl nikoho mluvit tak odporně o své zemi jako Brazilce," zuřil Bolsonaro po publikaci dat. A hned se také bránil připomínkou dohody, již Brazílie spolupodepsala v Glasgow.

Sluší se dodat, že to letos nebyl první takový slib. Už během jarní návštěvy Spojených států se Bolsonaro při jednání se svým americkým protějškem zavázal, že zdvojnásobí domácí rozpočet na ochranu pralesa. Pak se vrátil domů - a obratem seškrtal i ten stávající. Jak takovou politiku popsat? Brazilská organizace na ochranu životního prostředí Observatório do Clima má za to, že na to stačí jediné slovo: "ekocida".

Autorka je novinářka

Přírodní katastrofa v Brazílii. 1500 km pobřeží zaplavila ropa (video z 15. října 2019)

Přírodní katastrofa v Brazílii. 1500 km pobřeží zaplavila ropa | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy