Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 5. 2014 17:45

Noc kostelů. Pokus o duchovní vpád do konzumní rezervace

Komentář Martina Fendrycha: V nevěřících kostel vyvolává zvědavost. Co se to tam uvnitř odehrává? Co to tam ti křesťánci tropí? Při Noci kostelů jsou zváni: Nestyďte se, pojďte dovnitř, za zrcadlo.
Kněz, teolog, duchovní Tomáš Halík. Před pár dny dostal Templetonovu cenu, Obdobu Nobelovy ceny, ale za přínos v oblasti náboženství. I on patří do kostela.
Kněz, teolog, duchovní Tomáš Halík. Před pár dny dostal Templetonovu cenu, Obdobu Nobelovy ceny, ale za přínos v oblasti náboženství. I on patří do kostela. | Foto: Ludvík Hradilek

Podivuhodná akce, ta Noc kostelů. Z pátku na sobotu, večer a v noci můžete zajít do více než 1400 kostelů v celé republice. Nezávazně, „na kukačku“. Všude vás přivítají, zdrcující většinou pro návštěvníky chystají nějaký program, někde i pohoštění. Počítáme-li, že každou jednotlivou akci připravuje 5 až 10 žen a mužů z kostela, je to 7 až 14 tisíc lidí. Spíš ovšem ještě víc. Zadarmo a dobrovolně. Napečou, nacvičí píseň či skladbu, budou debatovat, číst z Bible. Někde chystají i ochutnávku vín.

Trochu se ta akce podobá Muzejní noci. A jiným propagačním podnikům. Noc kostelů je pokus o nabídnutí křesťanství, seznámení s křesťanstvím. Pokus prováděný v jedné z nejateističtějších zemí Evropy, kde občané obvykle na církve pohlížejí skrz prsty, s nedůvěrou a se stále větší závistí (viz „církevní restituce“).

Kostely byly a stále jsou sakrální, posvátné prostory. A je celkem jedno, jestli byly, nebo nebyly vysvěcené. Jsou to místa setkávání, nebo „stánky setkávání“. Obvykle tam chodí věřící, nebo lidé hledající, aby se setkali s Bohem. Kostel v podstatě nemá jiný smysl než setkat se s Bohem.

Kostel ve Vyšším Brodu. Co se to tam odehrává při mši?
Kostel ve Vyšším Brodu. Co se to tam odehrává při mši? | Foto: Jan Lipold

V některých zemích, namátkou třeba v Nizozemí či Irsku, byly kostely místem, kam se uprchlíci ještě nedávno utíkali schovat před státní mocí či zvůlí. Věřící je tam ukrývali a pečovali o ně. (U nás kostel pro státní moc znamená pouze stavbu. Právě tak jako mešita. Jsme prostě ateistická zem.)

Kostely nejsou kluby ani muzea plná exponátů. Neplatí se v nich vstupné a během bohoslužeb může vejít kdokoli. Jenomže nevěřící často cítí ostych, vnímají, že se během bohoslužeb odehrává něco těžko popsatelného (na Boha nevěří, ale nemohou necítit tu jinou atmosféru mše či jiné služby). Myslí si, že tam nepatří, že by nevěděli, co mají dělat. U katolíků kdy kleknout, kdy se pokřižovat, pokud by nechtěli vyčnívat, u protestantů zase kdy vstát a co a jak zpívat.

Během Noci kostelů se počítá s tím, že lidé nevědí, jak se v kostele chovat, že často nevědí, „co kostel je“. Popravdě to přesně nevědí ani věřící. Jak by vysvětlili ono „setkání s Bohem“? Jak by vysvětlili, co je „vysluhování svátostí“, třeba eucharistie, večeře Páně? Podle věřících na to „rozum nestačí“, je nutná víra.

Jednou přijde Noc řetězců

Při Noci kostelů tedy nevěřící mohou nahlédnout do cizího, obvykle nepřístupného prostoru víry. Mohou si popovídat s těmi divnými lidmi, co věří na hřích a jeho odpuštění, na vykoupení, s lidmi, kteří nevěří, že platí Prótagorásův výrok „anthrópos metron kosmos“, člověk je mírou všech věcí, protože ho obklopuje vyšší moc. Jak napsal německý evangelický teolog Dietrich Bonhoeffer v nacistickém kriminále na Silvestra 1944: „Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn...“ Lidé často hledají v kostele uklidnění, ztišení. Utíkají tam před rachotem.

Biskup František Radkovský: „Dnešní doba je dobou otevřenosti pro duchovní hodnoty. Před 25 lety si lidé mysleli, že budou šťastnější, když budou mít víc peněz. Dnes hledají duchovní hodnoty.“

V oficiálních cílech Noci kostelů najdeme třeba toto: „Nabízí možnost nezávazného přiblížení se a setkání s křesťanstvím. Je to noc plná lehkosti a nenucenosti a zároveň citlivosti a hloubky.“ Vytváří se prostor pro setkání. Minimální očekávaný výsledek: „Dyť oni nejsou ti křesťani zas až tak blbí.“ Věřící ale vždycky dělají i misii, tedy jakýsi tichý nábor křesťanů. Maximálním výsledkem pak tedy asi bude, aby náhodný návštěvník začal chodit do kostela.

Taková návštěva ale taky může nevěřícího utvrdit, že do kostela nepatří. Vejde, v chrámu se zpívá třeba „Mocný Bože při Kristovu/ zachovej nás spásy slovu/ ať tvé pravdy jasná svíce/ zmáhá bludy víc a více“. Je to srozumitelné? Už ta řeč se naprosto liší, co jsou bludy, co spása, co „jasná svíce pravdy“? Někoho to kostelní, natožpak biblické ptydepe odradí, jiného ale svojí tajemností láká. (Kraličtina, tedy řeč v Bibli kralické ze 16. století, pokud nemáte trénink, občas připomíná maďarštinu.)

Ta akce může být zajímavá i pro věřící. Způsobů, jak křesťané věří, je mnoho. Církví je taky mnoho. Jedna o druhé obvykle moc informací nemá. V pátek v noci se mohou i věřící vydat jinam, katolíci putovat k protestantům či adventistům a naopak. Proto je to noc ekumenická.

Plzeňský biskup František Radkovský veřejnosti vzkázal: „Dnešní doba je dobou otevřenosti pro duchovní hodnoty. Před 25 lety si lidé mysleli, že budou šťastnější, když budou mít víc peněz. Dnes hledají duchovní hodnoty.“

Zajímavý vzkaz. Je to skutečně tak? Opouštíme pomalu dobu konzumní a vracíme se do doby duchovní? Když se člověk rozhlédne, ten dojem nemá. (Samozřejmě pokud nestojí v ornátu uprostřed chrámu.) V dnešní době věřící organizují Noc kostelů, jednou se to třeba otočí a málo navštěvované řetězce (Tesco, Lidl, Kaufland...) budou muset pro hluboce duchovní český národ pořádat Noc obchodů. Zatím to je ale tak, že noc patří duši, v noci se duše zmítá ve tmě, den pak náleží konzumujícímu tělu. Noc kostelů je pokus o duchovní vpád do konzumní rezervace.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Bílý dům oznámil, že se nehodlá účastnit řízení v Kongresu, které se týká možné ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa

Trump čelí snaze demokratů zbavit ho funkce kvůli červencovému telefonátu, v němž vyzýval nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby spolupracoval na vyšetřování jeho demokratického politického rivala Joea Bidena. Demokraté to označují za nepřípustné zatahování cizího státu do kampaně před prezidentskými volbami, které Američany čekají příští rok v listopadu.

Právní poradce Bílého domu Pat Cipollone označil vyšetřování prezidenta Trumpa kvůli ukrajinské aféře za "naprosto neopodstatněné" a nespravedlivé. 

Podle stanice CNN by členové právního výboru měli o žalobě hlasovat v týdnu od 9. prosince. Celá Sněmovna reprezentantů by pak mohla o ústavní žalobě rozhodovat v předvánočním týdnu po 16. prosinci. Poté se obžaloba dostane k projednání Senátu, kde však Trumpovi republikáni mají většinu a je krajně nepravděpodobné, že by návrh zbavit prezidenta úřadu podpořili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy