Martin Hála Martin Hála | Komentáře
2. 2. 2023 15:55

Nový prezident a kouzelné sluchátko

Takový telefon dokáže divy. Jen musíme sami vědět, co vlastně chceme.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen si v pondělí telefonovala s Petrem Pavlem, budoucím prezidentem Česka.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen si v pondělí telefonovala s Petrem Pavlem, budoucím prezidentem Česka. | Foto: Taiwan Presidential Office/Handout via REUTERS

Andrej Babiš má, jak známo, telefonní čísla na všechny světové státníky, ale v telefonování se zahraničními politiky ho stejně jako ve volbách suverénně převálcoval jeho protikandidát a nově zvolený prezident České republiky Petr Pavel. Mezi prvními gratulanty volaly symbolicky dvě ústřední postavy současného geopolitického pnutí - prezidenti Ukrajiny a Tchaj-wanu Volodymyr Zelenskyj a Cchaj Jing-wen.

Neuralgické body současného světa

Foto: Aktuálně.cz

Na Ukrajině již válka probíhá, na Tchaj-wanu teprve hrozí. Na obou stranách Eurasie jde ale v zásadě o stejnou věc: snahu revizionistických velmocí, konkrétně Ruska a Číny, anektovat sousední země, které nepovažují za plně suverénní státy, a současně změnit stávající uspořádání i způsob mezinárodních vztahů. Tuto ambici obě velmoci sdílejí, jak to frapantně vyjádřil jejich "olympijský pakt", podepsaný Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem v Pekingu 4. února loňského roku, necelé tři týdny před invazí na Ukrajinu.

Oba telefonáty tak směřovaly do dvou neuralgických bodů současného světa. Zatímco Ukrajinu takto vnímá, snad s výjimkou profesora Druláka a Matěje Stropnického, velká část české veřejnosti, u Tchaj-wanu je obecné povědomí o jeho klíčové pozici nižší. O to více je třeba ocenit symbolickou volbu prvních gratulačních telefonátů nové hlavy státu.

Jedna Čína, mnoho výkladů

Krátký telefonický rozhovor s tchajwanskou prezidentkou vyvolal otázky po dodržování naší politiky jedné Číny. Dohadům příliš nepomohl ani sám Petr Pavel, když v rozhlasovém rozhovoru smíchal politiku "jedné Číny" s politikou "jedna země dva systémy". Zatímco první termín je třeba brát vážně, protože figuruje v řadě závazných dokumentů, druhý termín je dnes již v podstatě irelevantní, a hlavně krajně nepopulární mezi tchajwanskou veřejností i politickými představiteli. Naštěstí se renonc odehrál takříkajíc na domácí půdě ještě před telefonátem samotným, takže se dal celkem snadno korigovat.

A jak je to tedy s naší politikou jedné Číny? Nikomu nezakazuje, dokonce ani českému prezidentovi, aby si volal na Tchaj-wan, a třeba i mluvil s tamější prezidentkou. Tuto politiku si určujeme sami, abychom se jejím prostřednictvím vyrovnali s takzvaným "principem jedné Číny", což je konkrétní čínský výklad jinak vcelku vágní teze, že existuje pouze jedna Čína a tu reprezentuje Peking. Podle čínského výkladu ("principu") je Tchaj-wan nedílnou součástí této "jedné Číny".

Vaše principy, naše politika

Na takový konkrétní výklad ale většina okolního světa, včetně České republiky, odmítá přistoupit. Ano, dejme tomu, že existuje jen jedna Čína (proč také ne?), ale co je či není její součástí, už není náš problém. Peking zahrnuje do svého pojetí vedle Tchaj-wanu také některá sporná území na hranici s Indií a nově také své umělé ostrovy v Jihočínském moři, které prohlásil mezinárodní tribunál OSN již v roce 2016 za ilegální. S takovým výkladem "jedné Číny" asi nechceme nic mít.

Namísto toho máme svou vlastní politiku, jak se vyrovnat s čínskými nároky a současně neohrozit náš velmi produktivní vztah s Tchaj-wanem. Peking trvá na diplomatické exkluzivitě, a proto udržujeme s Tchaj-pejí jen neoficiální styky, které jsou ovšem zejména v současné době mnohem intenzivnější než oficiální styky s Pekingem. Jak praví starý vtip, je třeba přísně rozlišovat, s kým bude přátelství a s kým bude družba.

Koherentní vize

Pavlův telefonát tak naši politiku jedné Číny nenarušil, byť mohl dost možná čínským soudruhům narušit jejich pracně budovaný "princip" - to je však jejich problém, Česko se k takovému výkladu nikdy nenavázalo a ani nemohlo: není naším úkolem určovat, kam patří který ostrov na druhém konci světa. K tomu slouží specializované mezinárodní instituce, například zmíněný haagský tribunál, jehož závazný verdikt Čína vesele ignoruje.

Pokud se vznáší nad Pavlovým telefonátem nějaký otazník, týká se spíše rozpornosti našeho vlastního přístupu. Rozhovor s tchajwanskou prezidentkou je silným signálem a razantním gestem. Pokud však nemá vyznít do prázdna jako ojedinělý výkřik, musí zapadat do uceleného přístupu a širší strategie. Má prezidentův tým uspořádanou vizi dlouhodobého vývoje vztahů jak s Čínou, tak s Tchaj-wanem, nebo zatím jen improvizuje? Uvidíme v delší perspektivě. Leccos může naznačit již seznam pozvaných na březnovou inauguraci.

Udržitelná politika

Ještě důležitější bude po dekádě Zemanových improvizací formulovat českou zahraniční politiku, jež by přežila jeden či dva mandáty vrcholných představitelů státu. Směrem k Rusku se něco takového již rýsuje více méně spontánně, po dvou rychlých šocích v podobě výbuchů ve Vrběticích a útoku na Ukrajinu. Směrem k Číně, a potažmo k Tchaj-wanu, si na soudržnou politiku budeme muset asi ještě chvíli počkat, třebaže vláda ve svém programovém prohlášení avizovala revizi vzájemných vztahů.

Po parlamentních volbách v roce 2020 k tomu nastaly vhodné předpoklady, ale právě výrazná vstřícná gesta nového prezidenta vůči Tchaj-wanu zdůrazňují relativní liknavost vládního přístupu. Česká politika tak opět vysílá navzájem protichůdné signály: na jedné straně průlomový telefonát s tchajwanskou prezidentkou, na druhé přetrvávající členství ve scvrkávajícím se sdružení 16+1. (Nemluvě o dosluhujícím prezidentu Zemanovi, který si pro změnu telefonuje se Si Ťin-pchingem.)

Pavlův telefonát s Cchaj Jing-wen představoval důležitý signál navenek. Teď si ještě musíme ujasnit jeho význam sami mezi sebou.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Video: Čína situaci eskalovat může. Bezprostřední riziko války ale nevidím, říká senátor Pavel Fischer (2. 8. 2022)

Komunisté z Číny rozumí jenom armádě. Poměr sil pro ně ale z daleka není tak výhodný, jak by se mohlo zdát a náklady na válku by byly obrovské. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy