Milan Slezák Milan Slezák | Komentáře
26. 10. 2022 9:13

O co jde Íráncům na Ukrajině

Na Donbasu a v Záporoží se teď krom jiného hraje také o budoucnost Sýrie a Izraele.
Vladimir Putin a íránský prezident Hasan Rúhání na archivním snímku.
Vladimir Putin a íránský prezident Hasan Rúhání na archivním snímku. | Foto: Profimedia

Nápis na hrobce perského velekrále Dareia alias Dárajavauše v íránském Nakš-é rostamu příchozímu hrdě sděluje: "Bylo mnoho krajin, které král držel. Pohleď na obrazy postav, které nesou trůn. Tak to zvíš, pak se ti rozjasní, že kopí perského muže daleko dospělo!"

Za Dareia (žil na přelomu šestého a pátého století před Kristem) dospělo kopí perského muže až do stepí dnešní jižní Ukrajiny. Staří Peršané, na jejichž odkaz se Íránci, když se jim ho hodí, rádi odvolávají, si tu chtěli podmanit Skythy, mrštné jezdce a obratné lučištníky.

Íránské zbraně jsou na Ukrajině i dnes. Doby se samozřejmě změnily a zásilka kopí by Moskvu nepotěšila. Írán však nabízí jiné věci, a Rusko to dobře vědělo. Jeho armádě scházejí při "speciální vojenské operaci" kromě tanků, obrněných transportérů, raketometů a munice také drony - tedy zbraň, která zjara výrazně pomohla Ukrajincům a předtím Ázerům ve válce o Náhorní Karabach. Írán mohl tento ruský nedostatek kompenzovat. Vyrábí několik typů bezpilotních letounů a zjevně je do Ruska vyexpedoval - ačkoli to obě strany oficiálně popírají. Jenže lež mívá krátké nohy a nezávislí experti po ohledání torz dronů, které na podzim zaútočily na ukrajinské cíle, potvrzují, že útočné stroje vyrobili Íránci.

Čas oponou trhl

Ty tam jsou časy, kdy byla Moskva pro Teherán "malým Satanem". Pryč je doba, kdy bylo Rusko se Západem v jednotném protiíránském šiku a pomáhalo v Radě bezpečnosti schvalovat sankce, jimiž OSN reagovala na utajovaný a rozsáhlý íránský jaderný program. Rusko a Írán jsou dnes v podobné situaci. Nechaly se - vlastní vinou - zatlačit do diplomatické, politické a ekonomické izolace. Naléhavě potřebují přátele. Potřebují se navzájem. Posílením vzájemné spolupráce mohou hodně získat a málo ztratit.

Íránské drony nejsou nejspolehlivější a nejvýkonnější stroje svého druhu, ale na Ukrajině už svou cenu prokázaly. Íránci by kromě nich mohli Rusům prodat i rakety, alespoň by je prověřili ve skutečném boji. Sice by tím přispěli k další eskalaci války a přivolali by na sebe nové západní sankce, ale to by je nemuselo zas tolik trápit, s jejich obcházením mají letité zkušenosti. A to je další věc, o kterou se Rusko v Íránu velice zajímá: Moskva se nové sankce, které na ni Západ uvalil po vpádu na Ukrajinu, obcházet teprve učí . O íránské sankční know-how má velký zájem.

Írán může doufat v pevnou ruskou diplomatickou podporu. A ta má stále velkou váhu. Rusko je velmoc na sestupu, ale je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a má právo veta. Své spojence tak může účinně diplomaticky chránit. Vyhrotí se spor o íránský jaderný nebo raketový program? Moskva bude v Radě bezpečnosti k Íránu shovívavá - pokud se za něj rovnou nepostaví, případně pokud nepoužije práva veta, aby Írán alespoň na diplomatické úrovni ochránila. Uvalí Západ na Írán další sankce? Rusko mu pomůže je zvládat - a totéž bude čekat od něj.

V důsledku rusko-íránského sbližování se patrně vyhrotí situace v Sýrii. Říká se, že do tamní války se zapojil Kreml i proto, aby vyvážil sílící vliv Íránu v této zemi. Podle této verze začali mít z teheránské moci strach i ti, kteří z íránské vojenské pomoci profitovali - lidé kolem prezidenta Bašára Asada. Proto prý Asad Moskvu požádal o přímou intervenci. Role se pak podařilo rozdělit ke značné spokojenosti zúčastněných - Moskva napadala syrské povstalce (a civilisty) ze vzduchu, Íránci proti nim bojovali na zemi.

Íránci si jistě myslí, že v Sýrii pro ně Kreml mohl udělat více. Rusové tu (téměř nikdy) nestříleli po izraelských letadlech, když napadala místní íránské vojenské základny nebo místa spjatá s transferem íránských zbraní do Libanonu. Nikdy nevyřčenou, natožpak sepsanou dohodu, že Izrael na Íránce v Sýrii bez skutečně vážného důvodu nezaútočí, nebudou-li si vojenské objekty budovat v pásmu do padesáti kilometrů od izraelských hranic, garantovala Moskva.

Avšak, jak praví básník: Čas oponou trhl.

Rusové stahují vojáky ze Sýrie, protože je potřebují na Ukrajině. Průběh agrese proti ní sráží ruskou prestiž, a to se zákonitě odrazí i na situaci v Sýrii. Ruský vliv a ruská přitažlivost tu budou slábnout. Sílit bude vliv íránský. U hranic s Izraelem. Bez ruské korekce. K čemu to povede, je zřejmé - přičemž nejhorším scénářem je válka.

Mimochodem, v ukrajinských stepích se kopí perského muže příliš nevyznamenalo. Skythové velekrále Dareia přelstili a on mohl být ještě rád, že navzdory porážce zůstal naživu.

Autor je zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu.

Video: Íránské kamikadze drony Shahed 136

Rusko používá proti Ukrajině íránské kamikadze drony Shahed 136 | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy