Politický rok 2015 začal porcí nesnášenlivosti, kterou nám o víkendu na svých veřejně přístupných facebookových stránkách naservíroval poslanec Tomio Okamura, šéf hnutí Úsvit. Převzal silně antiislámský text Jiřího Kobzy, člena grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomata, který dříve pracoval na českém velvyslanectví v Teheránu.
Nepřekvapuje, že právě Okamura nabádá ke štvanici na muslimy, navádí, jak jim dávat najevo, že u nás nejsou vítáni a že by měli zmizet. Nové je, že nyní nabídl ucelený „soubor opatření“, celý systém, jak muslimy obtěžovat, vytáčet, šikanovat, štvát, bojkotovat. A má na Facebooku úspěch. V době psaní tohoto textu měl Okamurou nabídnutý návod už okolo pěti tisíc „lajků“.
Oproti jiným zemím Evropské unie, a je dobré to stále opakovat, u nás nemáme s muslimy problémy. Okamura rád štve taky proti Romům. I zde nabízel všelijaké nápady (ať se odstěhují do svého státu, který nemají). Romové jsou pevnou, tradiční součástí české společnosti. Mnoho jich žije ve vyloučených lokalitách v katastrofálních podmínkách. V okolí takových míst problémy jsou. Romové byli mimo jiné proto pravicovými extremisty vybráni jako skupina, na kterou se dá dobře ukázat a svalit na ni vinu skoro za všecko. Ale s muslimy u nás potíže nejsou.
Nevadí. Strach z islámu v Česku je neuchopitelný. Tím lépe. Dá se jím dokonale strašit právě proto, že s ním Češi nemají zkušenosti. Začátek Kobzova textu na Okamurově Facebooku vypadá takto: „Přemýšlel jsem nad radikálním islámem a nad tím, co tedy můžeme dělat konkrétně my sami, jako občané, v místě bydliště na ochranu svého demokratického způsobu života a na ochranu dědictví našich předků před islámem?“ Všímáte si? Radikální islám se v první větě proměnil v islám.
Každý zakoupený kebab je prý krokem k burkám
Klasická děsivá finta. Je to totéž jako říct, že všichni muslimové jsou islamisté, islámem se ohánějící teroristé. Co muslim, to terorista, který jde demokracii po chřtánu. Což je stejný nesmysl, jako když řeknete, že byli všichni Němci fašisti. Nebo že jsou všichni Rusové putinovci. Všichni Češi tuneláři či korupčníci. Je to globální odsudek. Jsi muslim, tak nás ohrožuješ a musíme tě prudit a prudit a prudit.
Hned druhý bod úsvitného návodu je podivný: „Můžeme se sjednotit ve stížnostech na jejich narušování našich demokratických práv pod jimi smyšlenými záminkami ohrožování jejich náboženských svobod.“ O čem to Okamura (Kobza) mluví? Že nějaké holky chtěly nosit na zdravotní škole šátky a bylo jim to zakazováno? Že zákaz česká ombudsmanka shledala jako nezákonný? – Nevím, kde a jak muslimové v Česku narušují naše demokratická práva.
Jiná rada zní „sledovat a zveřejňovat všude možně převzaté články o zvěrstvech islamistů v územích, která ovládají“. Proč ne. Ostatně média se fenoménu Islámský stát (IS) věnují hojně. IS považuje za zásadní riziko jak EU, tak NATO.
Dál už čteme návod na šikanu: „... chovat pejsky a prasátka jako domácí mazlíčky a chodit je venčit do okolí jejich center, mešit a oblíbených piknikovišť“ atd. Zkuste si to představit, jak lidé s prasetem na vodítku mašírují před islámským centrem. Představte si, že by to Okamura skutečně zorganizoval. Vžijte se do pocitu, že jste normální (tedy mírumilovný) muslim a tohle vám někdo dělá. Štvanice. Vyrábění nenávisti.
A dál po okamurovsku: „Můžeme svůj nesouhlas vyjádřit i obchodně, nekupovat si v jejich krámech kebaby ani mobily, prostě vůbec nic, a neměnit u nich peníze, je to vedlejší zdroj financování rozmachu islámu. Každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám. Jak bude chutnat vaší ženě, až jej bude jíst se šátkem na obličeji?“ Připomíná to nacistické štvaní proti Židům. Je to označení jedné skupiny, kterou spojuje náboženství, jako nepohodlné, nežádoucí, nebezpečné. Takový návod je doslova odporný a podle mne protiústavní.
Nové je, že Tomio Okamura nyní nabídl ucelený „soubor opatření“, celý systém, jak muslimy v Česku obtěžovat, vytáčet, šikanovat, štvát, bojkotovat. A má na Facebooku úspěch.
Oni nejsou tolerantní k nám? Kde? Kdy? Jak?
Následuje pokyn „ignorovat obchodní řetězce, prodejny a restaurace, které se jim podbízejí tím, že nabízí halal pokrmy“. I ony prý „nepřímo podporují, a tím i spolufinancují nástup islamistů u nás“. O čem to Okamura mluví? Jaký nástup islamistů? Veškeré státem poskytované informace popírají, že by u nás byli „islamisté“ aktivní.
Nejde jen o muslimy. Kebab mohou prodávat i arabští křesťané. Ale poznávací znamení je kebab. Nikoli terorismus (to by u nás nešlo). Muslimové, kteří žijí v Česku, zjevně nechtějí žít v Islámském státu. Klidně by se tam mohli odstěhovat. Je vysoce pravděpodobné, že u nás žijící muslimové s vražděním islamistických bojovníků nesouhlasí. Ale to je úplně jedno. Výzva je, aby i oni byli terorizováni.
Okamura na Facebooku vyzývá: „Můžeme jim neustále připomínat (jak to krásně definovala australská premiérka), že mohou kdykoliv svobodně využít práva, které jim demokracie dává, tedy odejít prudit někam jinam.“ Takže od nás vyhání nejen Romy, ale i muslimy. V návodu stojí, že „oni nemají žádnou toleranci k nám, a to jsou zde jako hosté. Nemáme tedy žádnou morální povinnost být tolerantní či velkorysí k nim!!“ Klasický model „my a oni“. Jak ale Kobza a Okamura přišli na to, že čeští muslimové nemají žádnou toleranci k nám? Kde se to projevuje? Jak?
Okamura poskytuje i návod, jak „je“ rozeznat: „Islamisty poznáme na ulici snadno podle jejich ostentativního zdůrazňování svého muslimství oblečením, délkou sukní u žen a délkou vousů u mužů. Někteří jsou dokonce placeni za to, aby tímto způsobem zdůrazňovali přítomnost islámu na ulicích.“
Skutečný hnus. Takové vymezení zcela pokojné skupiny obyvatel jako nepřátel, jako rizika, jako podporovatele terorismu, může klidně vyústit v drobné či větší pogromy. Návod pokračuje dál. Stoupenci Okamury mají kupříkladu poslance žádat o zákaz šátků. A mají „požadovat zpřísnění a rozšíření dozoru nad muslimskými skupinami“!
Nežijeme v Německu 1935, v době, kdy byly schváleny norimberské rasové zákony proti Židům. Ale k něčemu takovému Okamura zjevně směřuje. Zdá se to neuvěřitelné. A nepochopitelné je, že má dokonce jakousi podporu.
