V roce 2002 přitom "duhová koalice" současného prezidenta Mwaie Kibakiho porazila ve svobodných volbách čtvrtstoletí vládnoucího Daniela Moie právě příslibem boje proti klientelismu a nepotismu.
Ten dosáhl takové míry, že i Mezinárodní měnový fond přestal na konci 90. let Keni poskytovat půjčky. Následovala Světová banka, kohoutek pomoci utáhla i Evropská unie a další dárci. Tradičně to odnesli ti nejchudší.
Naděje přišla, když Kibaki jmenoval do čela protikorupční komise uznávaného Johna Githonga, bývalého vedoucího Transparency International v Nairobi. Ten nakonec pod pohrůžkami uprchl do Londýna a nepřestává poukazovat na aféry, kvůli kterým pod nátlakem veřejnosti podali demisi dva ministři.
Aféry Anglo Leasing a Goldenberg: černá díra v rozpočtu
Teď se ukázalo, jak korupce státní správou prorostla. Současný ministr školství Saitoti byl zapletený do šestnáct let starého případu firmy Goldenberg International, ve kterém stát přišel až o 600 milionů dolarů na základě fiktivních exportních dotací.
Ministr energetiky Kiraitu pro změnu žádal po Githongovi, aby "zpomalil" vyšetřování případu firmy Anglo Leasing & Finance. Ta v roce 2004 získala díky úplatkům desetimilionové zakázky na digitalizaci pasů a vybavení soudních laboratoří. Podle BBC někteří dárci uvedli, že i přes změnu vlády se za poslední tři roky rozkradla další miliarda dolarů. Další obvinění politici se moc neliší od českých: nic si nepamatují nebo si vymýšlejí.
Někteří Keňané vyčítají Githongovi, že vytahuje kostlivce ze skříně a v zahraničí propírá špinavé prádlo. Většina Keňanů si ale uvědomuje, že špatná správa země a korupce jsou největší bariéry rozvoje a mohou žádat vládu o odpovědnost i v ulicích. Arcibiskup Ndingy dokonce pořádá ekumenické modlitby za úspěch boje proti úplatkářství.
Na africké poměry se totiž v zemi daří svobodným novinám a rozhlasovým stanicím, občanská společnost posiluje, ale na soudy se nedá spolehnout. Podle Freedom House je na tom Keňa se svobodou a demokracií na úrovni Albánie nebo Turecka.
Sucha nekončí
I když teroristické útoky islamistů v Nairobi a Mombase odradily mnoho turistů, ekonomika roste. Těžko se však dohání propad z 90. let, kdy se počet očkovaných dětí snížil na polovinu, negramotnost se zvýšila a věk dožití klesl o deset let na 48. Dnes v Keni žije asi milion a čtvrt HIV pozitivních a jejich počet díky osvětě (a kvůli smrti nemocných AIDS) klesá. Bezplatná školní docházka přivedla do školy milion a půl dětí navíc.
Avšak ne všem regionům se daří. Na plantážích západní Keňi se pěstuje exportní čaj a káva, ale na hranicích se Somálskem a Etiopií od října pomalu nezapršelo. Nyní je jasné, že jde o nejhorší sucho od hladomoru ze začátku 80. let, který vyburcoval svět a dal vzniknout projektu Live Aid.
Historie se opakuje. V sousedním Somálsku chodí pastevci pěšky pro trochu vody i sedmdesát kilometrů, jejich děti pijí vlastní moč, aby nezemřely žízní. Dobytek bez potravy umírá jak mouchy a na vyprahlé zemi se válí kůží potáhlé kostry. Ceny krav klesly až na třetinu, na místním trhu je nikdo nechce, ani nejdou propašovat přes hranice a prodat výhodněji. Zvířata by cestu nezvládla.
Keňská vláda a OSN proto požádaly o pomoc za 220 milionů dolarů. Letadla s potravinami zachrání tisíce lidí před smrtí, ale většinou také znamenají, že rozvojová pomoc selhala.
"Success story" Lokori
Existují ale výjimky. Obyvatelé Lokori s velkou slávou darovali několik tun obilí svým zbídačeným sousedům z okolí řeky Kerio. Před deseti lety byli ve stejné situaci. Nomádi se nejdříve americkému projektu společné správy vodních zdrojů bránili, dnes však mohou sami darovat přebytky ze své úrody. Když umíte vrtat studny a máte dost cisteren, koryto řeky může klidně vyschnout.
Místní lidé si stěžují, že z miliard keňských šilinků určených suchým oblastem nedorazilo nic, jen se zde prohání víc jeepů. Je to už trochu otřepané srovnání, ale průměrná kráva v Evropské unii dostane každý den dotace za dva a půl dolaru. Kdyby unie dotace zrušila, mohla by Afrika podle londýnského Institute of Economic Affairs zdvojnásobit vývoz potravin a získat tak peníze na investice do zemědělství, vzdělání nebo na vakcíny.#reklama
I kdyby neexistovala korupce, měl by Keňan z rozvojové pomoci získat stejnou částku jako evropská kráva ne za den, ale za dva měsíce. Bývalá britská kolonie je sice jednou z nejméně zadlužených zemí Afriky, jenže když zaplatí roční splátku zahraničního dluhu, na každého stejně zbyde z pomoci jen dolar. Naštěstí 700 miliony dolarů pomáhají svým rodinám Keňané, kteří žijí a pracují v bohatších zemích.
A co dělá pro 34 milionů Keňanů česká vláda? Loni podpořila dobrovolníky, kteří pro děti ve slumech Nairobi organizovali fotbalový turnaj a instalaci solárních článků ve dvaceti keňských školách.
