Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
14. 3. 2015 17:15

Oranžový „king“ Sobotka absolutně ovládl ČSSD. Starou partaj

Komentář Martina Fendrycha: Bohuslav Sobotka si na sjezdu ČSSD všecko prosadil. Úplně všecko. Je teď megasilný šéf. Jak se to projeví ve vládě? Zkrotí Babiše ve střetu zájmů? Ale kdepak.
Hlasování šlo jako po másle, po Sobotkově másle.
Hlasování šlo jako po másle, po Sobotkově másle. | Foto: Ludvík Hradilek

Sjezd ČSSD se v jedné věci hodně podobal sněmu ANO: předseda Bohuslav Sobotka neměl soupeře. Což je škoda. Získal 85 procent hlasů, což je hodně. A prosadil si přesně takové vedení, jaké chtěl. Podobal se ANO zřejmě i v tom, že jistou roli hrála kuloární jednání, dohody krajů, obchod s hlasy. Nic na tom nezměnil fakt, že delegátů bylo okolo 750, skoro čtyřikrát víc než na sněmu babišovců.

Podobu najdeme i v tom, že většina řečníků na sjezdu ČSSD varovala před ANO a před Andrejem Babišem. Také majitel Agrofertu, jak víme, na sněmu ANO silně vandroval do sociálních demokratů a ostře kritizoval jejich tři resorty (sociální, zdravotní, školský).

Rozdíl ovšem najdeme v tom, že oranžoví sjezdaři ani tak nekritizovali resorty ANO (snad jen spravedlnost), ale varovali před gigantickým střetem zájmů, který představuje ministr financí. Nešlo o ANO, šlo o Babiše. Není divu, neboť je všeobecně známo, že ANO rovná se Babiš.

Tím podobnosti končí. Na oranžovém sjezdu v Praze se skutečně debatovalo. Na post statutárního místopředsedy kandidovali tři lidé, jeden byl delegován přímo na sjezdu. (V ANO všichni kandidáti na prvního místopředsedu stáhli ohon a nechali poslušně zvolit Babišovu pravou ruku Faltýnka.) Na sjezdu ČSSD zaznívaly velmi odlišné názory.

Všichni vědí: Sobotka brutálně vyhrál. Prosadil si svého prvního místopředsedu Milana Chovance. Ten prošel až v druhém kole, ale ČSSD za to zdržení mohla být vděčná; ukázalo se, že ji Sobotka až tak do hloubky neovládá. Předseda si prosadil také přesně ty řadové místopředsedy, jaké chtěl: Michaelu Marksovou, Lubomíra Zaorálka, Jana Hamáčka, Martina Starce a Lenku Tesku Arnoštovou.

Na statutárního ani řadového místopředsedu se neprodral Jeroným Tejc, předseda ústavněprávního výboru Sněmovny. Na „řaďáka“ neprošel ani Jaroslav Foldyna. Proč? Jen proto, že Sobotka sjezd „zválcoval“, jak se všude psalo? Nebo proto, že Tejc po sněmovních volbách podpořil snahu Miloše Zemana rozbít ČSSD a svrhnout vítěze Sobotku?

Tohle se nedozvíme. Do hlav delegátů nevidíme. Tejc získal ve volbě statutárního místopředsedy asi třetinu hlasů. Ale zjevně nebyl pro většinu důvěryhodný. Prostě udělal špínu, v podstatě jí ani nelituje. Sám o sobě řekl: „Nejsem prázdná nádoba, mám silné názory.“ No, alespoň pokud jde o policii a vnitro, tam Tejc nepřesvědčil, že by byl nádoba plná.

Foldyna a Zeman na sjezdu těžce prohráli

Zajímavé bylo, jak uspěje Foldyna. On představuje s několika dalšími (Škromach, Hašek atd.) křídlo silně zemanovské a tedy putinovské. Kdyby uspěl, byl by to varovný signál hlavně pro nás, občany této země. Ví se, že Sobotka není zrovna titán a často lavíruje, nadbíhá tomuto křídlu, aby měl pokoj. Foldyna prohrál.

Nepřesvědčil kandidáty ani touto myšlenkou: „Osud naší země, osud nás a našich dětí, musí vždycky a jedině zůstat v našich rukou. Nemůže to za nás nikdy vyřešit ani Brusel, ani Washington, ani Kreml. My musíme hájit naše české národní zájmy v rámci společenství, ve kterých jsme... Naším zájmem je členství v obranných paktech, ale to není žádná podřízenost. My v těchto paktech a v těchto společenstvích musíme hájit naše národní zájmy...“

Znělo to popleteně. Členství v NATO a EU samo o sobě je hájení českých národních zájmů, naší suverenity a svobody. Nebýt v NATO, můžeme se začít znovu učit rusky. Divně zněl opakovaný apel na hájení českých zájmů. Jako by nás neměly zajímat zájmy Ukrajiny, Polska, pobaltských zemí nebo třeba Čínou decimovaného Tibetu. Že Foldyna s tímto pohledem prohrál, je cenné. Sobotkovi to dává větší sílu v zahraniční politice.

Stejné je to s úspěchem Zaorálka a Hamáčka. Oba jsou pro Hrad, pro Zemana nepřijatelní, především pak ministr zahraničí Zaorálek. Ten získal 526 hlasů v souboji o řadového místopředsedu. Ze zhruba sedmi set je to pro zastánce kyjevského Majdanu hodně.

Sjezd tedy předvedl ČSSD jako stranu slušně stmelenou, nikoli trapně jednotnou. Zároveň ale pozorovatel nemohl nevidět jeden fakt: je to sice strana demokratická, avšak zároveň nemoderní, těžkopádná, stará v nedobrém slova smyslu. Svědčí o tom nulová šance Jiřího Dienstbiera juniora stát se statutárním místopředsedou. (Získal 75 ze 721 hlasů, přičemž 39 bylo neplatných.)

„Náfuka“ Dienstbier neměl šanci. Pro ČSSD zlé

Dinestbier na sjezdu otevřeně popsal vážné problémy strany. Její nebezpečnou mrtvolnost, nehybnost. Připomněl, že od voleb v roce 2006 ČSSD ztratila 700 až 800 tisíc voličů. Zbyli ti starší, ale „zcela jsme ztratili tu mladší část voličů, tam už jsme u pětiprocentní hranice, u střední generace je to o něco lepší, ale není to zázrak a zcela jsme ztratili podporu ve velkých městech“.

Varoval, že členové ČSSD mají velmi malý prostor podílet se na klíčových rozhodnutích strany. Přitom puč po sněmovních volbách zlikvidovali právě oni, takže není důvod jim nevěřit. Navrhl otevřít se občanským aktivistům. Mají zájem o věci veřejné, „měli bychom se s nimi naučit komunikovat“. (Mimochodem ANO tohle dělá s Rekonstrukcí státu.)

Dinestbier chce, aby oranžoví otevřeli nová témata. „Někdy působíme příliš konzervativně, příliš šedivě. Nemáme podporu u mladých lidí a ve velkých městech... Musíme působit úplně jinak, než na lidi působíme.“ (Mimochodem, mladí lidé často velmi ostře vnímají vztah českých politiků k Putinovi a válce na Ukrajině.) Jako nové téma pro ČSSD Dienstbier nabídl lidská práva. To ovšem znamená také pomoc lidem v ghettech. A na to velká strana neslyší.

Nešance Dienstbiera je pro ČSSD typická a varující. Socialisté nejsou moderní, otevření. Nechtějí slyšet nové věci. Nezajímá je mladá generace. Což je malér. Jeden delegát sjezdu mi napsal: „Dienstbier je náfuka.“ Nedokážu posoudit. Jen se bojím, že člověk se zásadně odlišnými názory v průměrném prostředí tu nálepku snadno vyfasuje.

Sobotka prosadil změnu, podle níž bude na kandidátkách ČSSD povinně minimálně 40 procent žen nebo mužů. Znamená to, že se počet žen bude muset krutě zvýšit. Změna prošla, ale podle mnoha signálů ji maskulinní oranžáda ve skutečnosti nevítá. Sobotka měl ovšem velkou výhodu – o stanovách se hlasuje veřejně...

Sociální demokraté v tom jedou s Babišem

Co sjezd znamená? Velmi silnou pozici Bohuslava Sobotky. Skoro by se chtělo říct až moc silnou. K čemu mu ta síla je? Může být mnohem smělejší vůči Zemanovi, protože Hrad na sjezdu ČSSD prohrál. Přitom smělost vůči hradnímu putinovci tahajícímu nás k Moskvě a Kremlu je dnes nutná.

Složitější bude vztah k ANO. Hnutí a ČSSD do sebe šijou o sto šest. To však moc neznamená. Zásadní bylo, že (pokud jsem byl s to sledovat všecky projevy) kupříkladu o kontrole Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ), tedy o kontrole výhradně Babišem kontrolované tajné finanční služby nepadlo ani slovo. Jen samé řeči, jak je nebezpečný Babišův střet zájmů. Bla bla bla.

Odváží se Sobotka vynutit si na Babišovi kontrolu FAÚ? Odpoutat tuto cifrzpravodajskou službu od financí a postavit ji pod kontrolu vlády a Sněmovny? Popravdě těžko. Na to nemá ramena.

Výhoda silného Sobotky: je premiér, chce vládnout celé období. Právě při vládnutí se ukáže, jestli je ČSSD kvalitnější nebo horší než ANO. Dá se to měřit. Sobotka jistě nechce shodit vládu. To by zřejmě chtěl Zeman a možná by si to přál i Babiš. Majitel Agrofertu by vládu mohl shodit, ale ví, že mu to voliči neodpustí. Dnes už ne.

Ve společném vládnutí s Babišem se pro ČSSD skrývá velké riziko: jedou v tom s ANO. Budou čtyři roky ve schizofrenní pozici. Budou na Babiše nadávat, ale neodmrští ho, nic s ním nezmůžou. I kdyby dělal cokoli? To se uvidí.

Zpět k sociální demokracii. Její slabina: nemá silné osobnosti. Když se díváte na projevy, nejednou je vám trapně z té úrovně. Například v Německu nepředstavitelné. A když se nějaká silnější postava objeví (zde Jiří Dienstbier), je z ní hned "náfuka" a nebezpečí a „bacha na něj“. Pak není divu, že mladí za ČSSD zrovna necválají.

Přitom nejde o věk. Pro TOP 09 mladé lidi přitáhl Karel Schwarzenberg. Proč? Protože je jiný. Má v sobě něco, o čem se Sobotkovi, Tejcovi, Chovancovi, Marksové ani nesní. Těžkopádná mašina sociální demokracie ty „jiné“ prostě nepřitahuje.

Přesto je dnes pro české občany tahle strana jedinou silou, která může čelit Agrofertu a jeho ochočenému ANO. Babiš bude ještě do krajských voleb „protestovat“. Nic jiného než protest nemá. Sobotka protestovat proti „politice“ nemůže. Ale má silnou podporu v partaji, aby dělal slušně normální věci. Dobré zákony. Slušné úřady. A aby nás držel co nejdál od autoritáře a velerizika Putina.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Britská zpěvačka Marianne Faithfullová má koronavirus, její stav je stabilizovaný

Britská zpěvačka Marianne Faithfullová byla po nákaze koronavirem převezena do londýnské nemocnice. Stav třiasedmdesátileté umělkyně je stabilizovaný, uvedla v neděli s odvoláním na jejího agenta Francoise Ravarda agentura PA. "Všichni si přejeme její brzké a plné uzdravení," řekl Revard.

Faithfullová se proslavila mimo jiné písní As Tears Go By, kterou v 60. letech napsali členové kapely Rolling Stones Mick Jagger a Keith Richards. S frontmanem skupiny Jaggerem Faithfullová jeden čas i chodila. Měla i úspěšnou sólovou kariéru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion eur věnoval nemocnici v Barceloně také Xavi

Bývalý záložník Barcelony Xavi následoval příklad svého někdejšího spoluhráče a později trenéra Pepa Guardioly a také on věnoval milion eur (27,7 milionu korun) nemocnici v Barceloně. Ta peníze využije na nákup pomůcek pro ošetřující personál i pro pacienty s nemocí Covid-19.

Čtyřicetiletý Xavi, jenž v současnosti trénuje katarský klub Al Sád, je barcelonským odchovancem a s klubem vyhrál osmkrát španělskou ligu a čtyřikrát Ligu mistrů.

Milion eur na boj s koronavirem už věnoval také bývalý Xaviho spoluhráč Lionel Messi, jenž částku rozdělil mezi barcelonskou nemocnici a lékařská zařízení v rodné Argentině.

Fotbalisté Barcelony se také po dobu krize vzdají 70 procent platu, aby přispěli na mzdy ostatních zaměstnanců. Španělská liga byla přerušena v polovině března a její restart je podobně jako u dalších evropských soutěží v nedohlednu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy