Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
30. 6. 2016 16:30

Otáčivé kolo vysoké jako Petřínská rozhledna – poslední šance pro oživení Prahy!

Masový turismus se stává soupeřem místních obyvatel. Město nepotřebuje samoúčelné atrakce. Kolotoče patří na Výstaviště.
Turistický ruch před Staroměstskou radnicí v roce 1931.
Turistický ruch před Staroměstskou radnicí v roce 1931. | Foto: ČTK

První milník civilizačního pokroku v ulicích Prahy se datuje do roku 1999. Tehdy bylo cestujícím po mnoha letech znovu dovoleno něco, co je dnes samozřejmé, ale tehdy bylo nepředstavitelné: nastupovat do autobusů MHD také předními dveřmi.

Druhý bod zlomu nastává právě teď – od 1. července se ruší parkoviště osobních automobilů na Malostranském náměstí.

Važme si, že můžeme být u toho. Město je k obyvatelům o fous přátelštější, kvalita života o dílek stoupá.

V obou případech bylo odvoláno něco, co se zdálo být zavedeno na věčné časy. Čemu se většina přizpůsobila, ačkoli ve skutečnosti šlo o její šikanu. Vyspělá společnost se pozná mimo jiné podle toho, že se v ní tohle neděje a že si na to nezvyká.

Konec malostranského parkoviště je změnou z privátního (podnikání, parkování) na veřejné. Veřejné prostranství, doufejme, nabude svého původního významu. To je postup, který by prospěl celému centru metropole. Příliš mnoho veřejného, společného tu bylo privatizováno, dokonce i výhled na Pražský hrad z nábřeží zakryla restaurační loď. Těžba starého města turistickým ruchem přesahuje vkus i míru. Vizuál Královské cesty a okolí = kýč kýčů.

Komerce (už předtím také neutěšený stav domů, které se musely opravit) od 90. let vytěsnila z historického jádra podstatnou část původního domorodého obyvatelstva. Od té doby se dokola mluví o „oživení“, které se ale zhusta zaměňuje s akusticky i vizuálně uřvanými atrakcemi, koncerty na Staroměstském náměstí, závody horských kol a podobně. To je jen druhá strana jedné a té samé mince – města duchů.

Skutečné oživení nespočívá v tom, že se do ulic narvou další a další „akce“. Město, kde to žije, se pozná jinak. Ne podle počtu stánků s trdelníkem a voskových figurín. Musí tam být místní lidé a jejich životní rytmus. Musí být autentické, ne nakašírované. Nechodí se na něj „podívat“, ale bydlí a žije se v něm.

Oživovat Prahu skrze nová placená turistická lákadla je absurdní. Poslední příklad:

Nápad Prahy 5, aby na Hořejším nábřeží investor vztyčil šedesátimetrové Prague Wheel, otáčivé kolo – jak říká starosta – londýnského typu, bohužel není apríl.

Chceme to tam oživit, zní z radnice. Kýžené „pozvednutí atraktivity“ se dá plánovat všelijak, ale vždycky je dobré říct, komu má příslušné místo atraktivní připadat. Jestli provozovatelům kola a jejich byznysplánu, podnikatelům v cestovním ruchu a turistům na okružní jízdě, anebo obyvatelům Prahy. Kdo to místo trochu znáte, určitě dáte radnici za pravdu – nic lepšího než postavit tam ruské kolo vysoké jako Petřínská rozhledna se s ním prostě udělat nedá…

O kus dál po proudu Vltavy už oživeno je. Praha 1 řeší dopravní zácpu lodí u Karlova mostu. Chce postavit nové zdymadlo, protože plavební komora Praha-Smíchov je kvůli intenzivní vyhlídkové plavbě nejvytíženější ve střední Evropě. Typické uvažování: místo toho, aby se radnice při pohledu na řeku zasekanou turistickými parníčky zamyslela, jestli toho není příliš a neměla by nastoupit restrikce, zamyslí se nad tím, že investuje peníze (zčásti evropské), aby turistický ruch a byznys pumpovala. (Za průjezd komorou se neplatí.)

Nic proti turistům. Ale přetížené centrum Prahy dospělo do nemilé situace, kdy se organizovaný, masový turismus stává soupeřem lidí, kteří tu žijí. Město s tím může něco dělat – měnit soukromé na veřejné, zvát k používání města jeho obyvatele, nepřibírat do něj samoúčelné atrakce. Praha je dávno atraktivní dost. Kolotoče patří na Výstaviště, kdo chce zažít lunapark, zajede si tam.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy