Daniel Prokop Daniel Prokop | Komentáře
6. 10. 2014 15:30

Otázky a odpovědi: Co čekat od komunálních voleb?

Sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN pro Aktuálně.cz rozebírá, na čem závisí výsledek letošních podzimních voleb. A jak ho ovlivní účast? Jak uvažují voliči?
Foto: Aktuálně.cz

Jak dopadnou komunální volby?

Volby do zastupitelstev často nemívají jednoznačné vítěze. Velkou část hlasů získávají nezávislí a lokální koalice a, jak poznamenává politolog Petr Jüptner, každá strana se chlubí jiným typem vítězství. Jedna celkovým ziskem zastupitelů, druhá výhrou v Praze, třetí celkovým postavením ve větších městech, čtvrtá největším posílením od minulých voleb, atd.  Lze ale na něco usuzovat alespoň ve velkých městech?

Pravděpodobné je, že do zastupitelstev se dostane více stran. Trend rozpadu podpory hlavních stran, který vede k navýšení počtu stran pohybujících se mezi 5 až 15 %, lze sledovat při srovnání výsledků všech typů voleb posledních let – obecních voleb (2006 a 2010), krajských voleb (2008 a 2012), sněmovních voleb (2010 a 2013) i Evropských voleb (2010 a 2014).

V Brně i v Ostravě si byla pár týdnů před volbami výběrem strany jistá jen necelá třetina voličů – to je ještě méně než v podobném období před evropskými a sněmovními volbami. Tekuté písky českých voleb jsou tedy ještě tekutější než obvykle.

Ještě v roce 2010 platilo, že 65-70 % hlasů v Praze, Brně i Ostravě získaly dohromady tři hlavní strany (ČSSD, ODS, TOP 09). Výzkumy MEDIANu pro Českou televizi v Ostravě, v Brně i Praze ukazují, že to se letos příliš čekat nedá. Volební potenciál hlavních stran často sotva dosahuje podpory, kterou nejsilnější partaje skutečně získaly v roce 2010. Je to přitom nejpozitivnější možný scénář, na který se reálně partaje většinou podívají z většího či menšího odstupu.

Výzkumy naopak ukazují, že šanci na vstup do zastupitelstva má celá řada subjektů – zhruba desítka v Praze a ještě více v Brně a v Ostravě. Od řady z nich se potenciální voliči v posledním týdnu odkloní, ale zastupitelstva zůstanou spíše barevná. A můžeme se dočkat i velkých překvapení. V Brně i v Ostravě si byla pár týdnů před volbami výběrem strany jistá jen necelá třetina voličů – to je ještě méně než v podobném období před evropskými a sněmovními volbami. Tekuté písky českých voleb jsou tedy ještě tekutější než obvykle.

Jaká bude volební účast?

Volební účast v komunálních volbách silně souvisí s velikostí obce (viz graf). V nejmenších obcích se voleb minule účastnilo přes 60 % obyvatel, pak účast s rostoucí velikostí obce klesá a mírně roste zase až v největších městech – to ale do velké míry díky vlivu Prahy.

Volební účast podle velikosti měst a obcí.
Volební účast podle velikosti měst a obcí. | Foto: Aktuálně.cz

Podobný trend se bude zřejmě opakovat i v těchto volbách. Podle výzkumů České televize v malých obcích účast s jistotou deklarovalo 50 % voličů a vylučovalo ji jen 18 %. Ve velkých městech si je účastí jisto jen 30-40 % voličů a velká část (39 % v Ostravě, 27 % v Brně) ji naopak vylučuje.

Zkušenosti však ukazují, že reálná účast voličů odpovídá deklaracím z výzkumů u velkých voleb (do Sněmovny, volba prezidenta), ale méně už u dalších typů voleb. U nich řada lidí kvůli menším kampaním, medializovanosti a často i těžšímu voličskému rozhodování nakonec k urnám nejde a účast klesne výrazně pod deklarace z výzkumů. 

To se hlavně ve městech nedá vyloučit ani letos. Varováním byly doplňovací senátní volby v Praze 10. V prvním kole přišlo hlasovat 15,8 % lidí, což patří, pokud jde o první kolo, mezi jednu ze tří nejmenších účastí v historii Senátu.  V doplňovacích senátních volbách, které se konají při odchodu některého ze senátorů, je pokles účasti běžný. Zejména pokud se konají brzo po předchozích. V Praze 10 byly ale volby před čtyřmi lety, pokles účasti v prvním kole ze 43,8 % v roce 2010 na 15,8 % je až nečekaně velký. Až příští víkend ukáže, zda to bylo poměrně slabou nabídkou kandidátů, nebo obecnou nechutí obyvatel metropole a větších měst jít ke třetím volbám v průběhu jednoho roku.

Jak účast ovlivní volby?

Volební účast bude mít klíčový vliv na výsledky některých stran – příkladem je hnutí ANO. To má poměrně velký volební potenciál, a to jak pro hypotetické volby do Sněmovny, tak v obecních volbách ve velkých městech. V Praze, v Brně i v Ostravě tak má reálnou šanci být mezi prvními dvěma stranami. Řada jeho voličů je však mezi těmi, kteří si účastí nejsou jisti.

Hnutí ANO má poměrně velký volební potenciál, a to celorepublikově i ve velkých městech. V Praze, v Brně i v Ostravě tak má reálnou šanci být mezi prvními dvěma stranami. Řada jeho voličů je však mezi těmi, kteří si účastí nejsou jisti.

Pokles účasti samozřejmě může mít různé podoby, ale je pravděpodobné, že půjde spíše na úkor stran jako ANO a dalších s méně přesvědčenými voliči. Ukázalo se to už v letošních eurovolbách. Volební potenciál ANO byl na jaře vysoký. Pokud by účast dosahovala tradičních 25-30 %, neměla by strana zřejmě problém dostat se nad 20 % a volby jasněji vyhrát. Utrpěla celkovým poklesem motivace voličů a při devatenáctiprocentní účasti byla ráda za velmi těsné vítězství.

Opačným případem stran, které mohou z poklesu účasti těžit, jsou tradičně KSČM, Svobodní, ale i některé lokální koalice a hnutí, kterým se podařilo zmobilizovat byť úzkou část voličů.

Podle čeho hlasují lidé v malých a velkých obcích?

Obecní volby v malých obcích a velkých městech jsou z hlediska motivací voličů jiným světem. Výzkum MEDIANu pro ČT v obcích do 5 000 obyvatel ukazuje, že zásadním kritériem rozhodování je zde osobní znalost kandidátů. Na dalších místech je činnost kandidátů v minulém období a zaměření na pár klíčových problémů obce. Stranickost, celkový program či levicovost/pravicovost kandidátů jdou stranou. Hlasování se často podle stran vůbec neřídí a zhusta vyhrávají nezávislí kandidáti.

S poklesem důvěry v tradiční strany roste důležitost personálních kritérií hlasování také ve větších regionálních celcích. Ukázalo se to ostatně už ve volbách do Sněmovny, kdy hlavní motivací voličů Úsvitu a ANO byla důvěra v lídry stran. Přesto i letos bude zřejmě hlasování ve velkých městech probíhat majoritně podle stran. Například v Brně i v Ostravě chce okolo 60 % voličů zaškrtnout pouze stranu (bez tzv. panašování kandidátů). Volbu kandidátů napříč kandidátkami, kterou umožňuje komunální volební systém, avizuje okolo 15 % voličů.

Druhou část analýzy přinese Aktuálně.cz v úterý 7. října.

 

Právě se děje

Další zprávy