reklama
 
 

Otázky a odpovědi: Jistého není vůbec nic, Sobotkova vláda tu může být dál a dlouho

2. 5. 2017
Předčasné volby nejsou pravděpodobné. Miloš Zeman je zatím pánem situace.

Bohuslav Sobotka v úterý na tiskové konferenci avizoval demisi své vlády. Jedinou jistotou překvapivého rozhodnutí je, že "něco změní": v tom Sobotka svůj cíl, při pohledu na bídné preference ČSSD a volební drive Andreje Babiše, splní.

Sobotkovo gesto připomíná sportovce, trenéry nebo karbaníky, kteří v těžké situaci udělají "něco", jen aby se hra nevyvíjela tak mizerně jako doteď. Vědí, že se musí něco stát, jinak nemají šanci. Hokejisti vyvolají rvačku, basketbalový trenér se pohádá s rozhodčím, a tak dále.

Bohuslav Sobotka chce půl roku před volbami zastavit vládu, která se přitom chlubí růstem ekonomiky i mezd včetně té minimální, nízkou nezaměstnaností a tak dále. Jenže Babišovo ANO má v posledním průzkumu náskok 20 procentních bodů. Něco se - ze Sobotkova pohledu - muselo stát. A tak převrhl stůl.

Politická situace, od voleb 2013 až nečekaně stabilní, se rázem stala nepřehlednou. Tady je několik otázek a odpovědí ohledně následujícího vývoje.

Jak to bude s demisí vlády?

Demisi musí napřed schválit kabinet, jako každé jiné vládní rozhodnutí. Na 99 procent o ní do této chvíle nejednal ani nehlasoval, Sobotkovým oznámením byl zaskočen nejen Babiš, ale i předseda lidovců Pavel Bělobrádek. ČSSD ve vládě nemá většinu: ANO a KDU-ČSL mohou při hlasování demisi odmítnout. Pak je to vládní krize jako vyšitá.

Co bude po demisi?

Když vláda demisi schválí, premiér ji odnese na Hrad a prezident Zeman s ní udělá, co uzná za vhodné. V ústavě není výslovně napsáno, že ji bezpodmínečně musí přijmout, to je "ústavní zvyklost" a ty jsou, jak známo, podle Zemana "idiotské". Stejně jako ta, že když podává demisi jenom premiér, znamená to automaticky demisi celé vlády - ani to ústava výslovně neříká. Kdyby Sobotka podával demisi pouze "sám za sebe", poskytl by prezidentovi další kartu, se kterou může ze situace těžit. Například chtít nahradit pouze Sobotku jiným premiérem.

Od počátku se Zemanovi otvírá velký prostor pro manévrování. Má na výběr. Ústava není jízdní řád, nabízí vícero výkladů.

Když prezident demisi nepřijme…

… což není pravděpodobná, ale ani vyloučená varianta, mohou být Sobotka a jeho ministři "drženi v úřadu proti své vůli". Vládní krize by se změnila v krizi ústavní, dal by se čekat spor o to, jestli jsou rozhodnutí takové vlády a jejích členů platná, a podobně. Proč by Zeman neměl demisi přijímat? S vysvětlením, že Sobotkovu kroku nerozumí, protože vláda je formálně úspěšná a do voleb zbývá pár měsíců, tak ať dál "pracuje pro občany", připravuje rozpočet, čerpá fondy… A nechal by Sobotku vykoupat ve vlastní šťávě.

Když prezident demisi přijme I…

… pověří vládu výkonem funkce do jmenování nové vlády, ale nebude nijak naléhat na její vznik. Tak by mohl stejný kabinet pokračovat až do říjnových voleb (jak chce Andrej Babiš). Ale ouha - nejen do nich, ale také do jmenování povolební vlády, což klidně může trvat ještě několik dalších měsíců. Do toho přicházejí prezidentské volby (leden 2018). Je teoreticky možné, že ještě tou dobou tu bude Sobotkova - a Sobotkou zavržená, odmítnutá -  vláda, ale o tom, jak by pořád "pracovala pro lidi", se dá s úspěchem pochybovat.

Když prezident demisi přijme II…

… pověří vládu výkonem funkce do jmenování nové vlády a bude chtít jmenovat nového premiéra. Klidně může říct něco v tom smyslu, že "po neúspěchu vítěze voleb" (Sobotka a jeho demise) "má šanci dostat druhý na pásce" (Andrej Babiš). Ale není pravděpodobné, že by Babiš o premiérské křeslo a skládání předvolební vlády stál - jeho předvolební "makání" (přeloženo: kampaň) by mu to spíš komplikovalo.

Je možné, že by Zeman chtěl orchestrovat nějakou obdobu Rusnokovy "úřednické", ve skutečnosti zemanovské vlády. Kdyby brzy nalezl jejího premiéra, klidně by mohla být u moci déle než půl roku (červen 2017 - konec roku 2017), což není zase tak krátká doba, aby to na Hradě nestálo za úvahu.

Co na to Poslanecká sněmovna?

Může vyslovit nově jmenované vládě nedůvěru, vláda pak musí podat demisi. Ale zkušenost s Rusnokovým "prezidentským" kabinetem (s ministry za Zemanovce) ukazuje, že parlament se dá ze hry - přinejmenším na několik měsíců - klidně vyšachovat. Rusnokova vláda (2013) byl zkrátka jmenovaná (bez ohledu na sněmovnu) a dovládla (bez ohledu na to, že nedostala důvěru).

Předčasné volby?

Parlamentní volby jsou pravomocně vyhlášeny na 20. a 21. října. Tři měsíce před jejich konáním není možné Poslaneckou sněmovnu rozpustit, stojí v ústavě. Sněmovna se může rozpustit sama, když to schválí třípětinová většina - musela by to ale udělat s účinností nejpozději od 20. července. Pak by byly volby nejpozději do 60 dnů od rozpuštění (opět viz ústava). Samorozpuštění sněmovny řekněme během měsíce je možné, ale v tom případě by volební kampaň, nebo dokonce volby musely být o prázdninách, což si asi každý politik předem rozmyslí. Do rozpouštění sněmovny se zatím nikdo nehrne.

Jiná věc je, jestli je možné už vyhlášený termín voleb anulovat a vypsat je naopak na nejbližší možný termín, konec září (o tom údajně Miloš Zeman původně uvažoval). To je zóna, kterou zatím ústavní právo neprozkoumalo.

Ale situace je dostatečně nepřehledná i bez toho.

autor: Jan Lipold

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama