Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
14. 1. 2015 8:30

Ovládnou nás tajné služby? Džihád nutí EU omezit svobody

Komentář Martina Fendrycha: Po útoku džihádistů v Paříži opět stojíme před těžkým rozhodováním. Máme odevzdat další kusy svého soukromí, abychom se mohli bránit teroru? Pokud ano, za jakých podmínek?
Posílit policii a tajné služby? Omezit svobody?
Posílit policii a tajné služby? Omezit svobody? | Foto: Reuters

Po vraždění v Charlie Hebdo se opět otvírá debata o bezpečnosti. O posílení policie, tajných služeb, o zvýšení jejich pravomocí. Také tedy o omezení našich svobod. O tom, jestli mají mít bezpečnostní složky právo víc šťárat v našem soukromí. Mluví se nyní o džihádu, o Islámském státu. Každý si představuje fanatika v kukle, s výbušninou okolo pasu. Ale všecky ty navrhované kroky se týkají jak muže v kukle, tak kohokoli jiného. Potíž je v tom, že policie a tajné služby předem nevědí, kdo je terorista a kdo se v jejich hledáčku vyskytl náhodou či omylem.

Politici a bezpečnostní experti opakují několik základních věcí. Nejen v Česku byly osekávány výdaje na policii, armádu, zpravodajské služby. Takže některé ty složky – u nás především armáda – padly na dno, doslova živoří. Jednoznačně to je chyba. Druhá oblast zájmu: pravomoci. Zvýšit možnosti tajných agentů a policajtů? Nechat je nakukovat všude, kam to jen jde? Třetí oblast: dosažené svobody, kupříkladu volnost pohybu. Mají být v Evropské unii opět vybudovány hranice mezi státy? Pomohlo by to?

Čtvrtá doména: počty tajných a netajných bezpečnostních zaměstnanců. Čím víc se bojíme, tím víc chceme policajtů, civilních i vojenských špiónů, vojáků. A pátá oblast: soužití. Máme začít omezovat příchod cizinců nebo je filtrovat tak, aby k nám nemohli přicházet další muslimové? Nebo máme dokonce, jak naznačil Miloš Zeman v deníku.cz, uvažovat o vystěhování muslimů, kteří už mají dávno různá evropská občanství, zpět do zemí, odkud přišli jejich předci?

Strach není tak úplně nezdravý, ale neměl by nás ovládnout. Musíme se bránit, avšak ne tak, aby nás džihádisté donutili vzdát se svobody. Vystěhovávat muslimy (Francouze, Brity, Němce atd.) – nonsens. A obnovit hranice mezi státy? Španělský ministr vnitra Jorge Fernández Díaz navrhl obnovit kontrolu na vnitřních hranicích zemí EU. Ztížila by pohyb potenciálně rizikových osob po Evropě, tvrdí. To asi ano, ale za jakou cenu? Byl by to skok zpět. „Schengen je velký výdobytek svobody, a my ho proto nemůžeme věnovat teroristům,“ oponuje italský ministr vnitra Angelino Alfano.

Výměna informací (o nás)

A Alfano ještě za Italy dodává: „Jsme pro posílení informačního systému, ale ne pro ukončení Schengenu.“ – Výměna bezpečnostních informací je při odhalování teroristů klíčová. Jak v EU, tak výměna se Spojenými státy i dalšími zeměmi. Také s Ruskem. Pokud to ovšem bude možné, pokud se Rusko pod Putinem nestane nepřítelem zemí NATO.

Výměna informací se ale zase netýká jen teroristů, nýbrž nás všech. Příklad: vytvoření databáze Passenger Name Record (PNR). Evropská komise ji navrhla už v roce 2011. Má shromažďovat informace o cestujících leteckou dopravou. Dodnes nebyla vytvořena. Důvod? Obava před úniky osobních dat cestujících, tedy nás. Má ta databáze vzniknout?

V pondělí hackeři, kteří sami sebe označili jako ISIS, tedy Islámský stát, prolomili twitterový účet amerického vojenského Centrálního velení. Zveřejnili osobní údaje amerických generálů a utajené materiály. Útočníci tyto akce nazývají „KyberKalifátem v kyberdžihádu“. - Jinými slovy: do každé databáze se hackeři, ať už džihádističtí, či jiní, umějí nabourat. Rozhodnutí o PNR tedy nakonec bude rozhodnutím o tom, zda Evropská komise naše osobní údaje vydá tak trochu na pospas.

Věřit službám nemůžeme. Musíme je umět účinně kontrolovat. Kupříkladu současné vedení BIS se hlubší kontrole nebrání. A přece lepší kontrolu poslanci a senátoři nikdy neodsouhlasili. Připomeňme, že nejde jen o BIS, VZ a ÚZSI, ale také kupříkladu o Finanční analytický útvar (FAÚ).

Na druhou stranu žijeme v době internetu. Počet uživatelů Facebooku, kteří se na síť připojují každý měsíc, překonal v září 2012 miliardu. V tu dobu bylo na Facebooku 219 miliard fotografií a 17miliardkrát lidé označili místo, na němž se zrovna nacházeli, 140miliardkrát se uživatelé „skamarádili“. Lidé o sobě „na fejsu“ řeknou všechno. Takže možná ona databáze cestujících v letadlech nemusí až tak bolet. Ale musí být jasné, že bude zranitelná. A podobně je to s každým bezpečnostním ústupkem, s rozšířením různých databází a pravomocí policie atd. do nich vstupovat.

České šmírování bez kontroly

Dalo by se říct, že džihádističtí a jiní teroristé útočí nejen na naše životy, ale také na naše soukromí. Čím větší budeme mít strach, tím více si necháme oklestit soukromí.

Zvýšit počty policistů a tajných agentů? Ve Francii nyní nasazují na ochranu obyvatel deset tisíc vojáků. Je to rozumné, Francie čelí velké, akutní hrozbě. - Nebylo by ovšem dobré sklouznout někam do policejního státu (mluvím teď o Česku). Důležité je mít kvalitní policajty a kvalitní agenty. Máme je?

Co chtějí české tajné služby? Známo je, co žádá civilní kontrarozvědka BIS. Peníze. Aby mohla zřizovat operační týmy, nabírat lidi, nakupovat zpravodajskou a telekomunikační techniku. Rozumné. Pokud máme tajné služby, mají v nich pracovat špičkoví, slušně zaplacení profesionálové a mají mít aktuální techniku. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) v reakci na Charlie Hebdo oznámil, že přemýšlí o posílení rozpočtu armády, policie i tajných služeb. „Způsob organizovaného zločinu se mění, musíme na to být připraveni a vybaveni. Musíme udělat opatření z hlediska našich bezpečnostních služeb, měli bychom kontaktovat naše partnery a získat zkušenosti. Měli bychom se zamyslet nad tím, jak je vybavena naše policie.“ O.K.

BIS chce také vyšší pravomoci. Od roku 2012 může tajná služba prolamovat bankovní účty. Ovšem jen v případě terorismu. Připravena je novela, "bizoni" by chtěli vstupovat do účtů nejen v případě teroru, ale také v oblasti ochrany ekonomiky a organizovaného zločinu. Služba zdůrazňuje, že nechce šmejdit v účtech drobných podnikatelů. (Možná ne dnes, ale za pár let? Až se změní vláda, vedení BIS?)

Dál. Tajná služba chce využívat i informací, jimiž disponují finanční úřady. Opět pro oblast teroru, ochrany ekonomiky a organizovaného zločinu. Ve stejném režimu, jaký se používá při povolení odposlechů, tedy výhradně se svolením soudce. Taková ochrana se zdá dostatečná.

Nesmějí nám vládnout zpravodajské služby

A poslední bizony žádaná změna: chtějí mít přístup do databáze telefonních účastníků. Příklad. BIS se dejme tomu od Američanů dozví, že k nám přilétá muž, který má kontakty s džihádisty. Agenti dostanou i jeho telefonní číslo. On u nás přistane, telefonuje, ale BIS neví, na jaké číslo a komu volá.

To vypadá jako hrubá chyba. Ale stále se jedná o totéž: tajná služba bude pak vědět o komkoli, s kým si telefonuje. Chceme to? Nebude tato dosti zásadní pravomoc, další prolomení soukromí, zneužito? Věříme svým tajným službám, tedy nejen BIS, ale i Vojenskému zpravodajství a rozvědce ÚZSI?

Opakuji to celé roky, věřit službám nemůžeme. Musíme je umět účinně kontrolovat. Kupříkladu současné vedení BIS se hlubší kontrole nebrání. A přece lepší kontrolu poslanci a senátoři nikdy neodsouhlasili. Připomeňme, že nejde jen o BIS, VZ a ÚZSI, ale také kupříkladu o Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí, který spadá výhradně pod ministra financí. Kontrola nulová. Nejen v případě, že pravomoci tajných agentů budou posíleny, ale už dnes služby včetně FAÚ potřebují lepší kontrolu.

Hlídány nejsou skoro vůbec. Nemá smysl připomínat jejich maléry, naposledy zřejmě hrubé zneužití vojenské tajné služby ke sledování Radky Nečasové, bývalé manželky premiéra Petra Nečase. Je nezbytné, aby vznikla nezávislá, občanská kontrola a mohla vstupovat i do živých akcí. Posilovat pravomoci služeb bez větší kontroly je velké riziko. Byla by to hrubá chyba. Nesmějí nám vládnout tajné služby.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Senát USA odmítl námitku, že soudit Trumpa po odchodu z funkce je protiústavní. Podle AP se ale ukázalo, že úspěch ústavní žaloby je nepravděpodobný

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy