Dnes po půl deváté večer to udělal premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek.
V emotivním projevu velmi zvýšeným hlasem, kdy mu po tvářích stékal pot, oznámil, že nechá prověřit, zda kampaň opoziční ODS neporušila volební zákon. Pokud takové indicie bude mít, bude trvat na tom, aby výsledek hlasování prověřil Nejvyšší správní soud.
Dnešním večerem skončila polistopadová éra, kdy se za nejzávažnější prohřešky v politických kampaních považovalo přelepování plakátů konkurentů či nejasné rozdávání volebních lístků v domovech důchodců.
Jiří Paroubek svým krokem zatím nejsilněji v polistopadové historii vtáhnul do politického boje soudy.
Členové Nejvyššího správního soudu musí k Paroubkovým slovům zachovat mlčenlivost, již za několik dní mohou o celé věci rozhodovat.
Lze jejich verdikt předjímat?
Částečně. Třeba podle toho, že české soudnictví se zatím ve své nejvyšší instanci - Ústavním soudu - snaží nechávat politickému klání volnější pravidla. Ta lze laicky shrnout takto: "Politika je drsné prostředí, ke kterému patří i způsoby v běžném životě leckdy neakceptovatelné."
Zatím jediný pokus o zpřísnění pravidel chování politiků skončil na rozdílném postoji Nejvyššího správního a Ústavního soudu.
Při senátních volbách v jedenáctém pražském obvodu si jeden kandidát stěžoval, že jeho soupeř o něm hanlivě informuje v radničních novinách. Nejvyšší správní soud uznal stížnost poškozeného kandidáta jako oprávněnou a měl za to, že i v politice se mají přiměřeně dodržovat pravidla slušného chování.
Ústavní soud však tento pohled na spor neuznal.
Tím dosud nejsilnější pokus o nastavení pravidel v politických kampaních skončil.
Spor byl veden na základě stejného paragrafu, podle kterého je připravený zpochybnit volby i Jiří Paroubek.
Ve středoevropském pojetí demokracie je velmi neobvyklé, aby politik zpochybnil výsledek voleb proto, že se mu metody používané protivníkem zdají "nevhodné". Obvykle se požaduje přepočítání hlasů v těsných volbách, případně se prověřují jiné technické procedury.
Ale takto silná kritika míry "neetičnosti chování" - založená na tvrzeních bez jediného předloženého důkazu - (že novináři jsou placení agenti politické strany) zatím české soudy neřešily.
