reklama
 
 

Petr Piťha vs. Istanbulská úmluva: Kněz je mimo, apokalypsa se nekoná

16. 10. 2018 15:20
Zůstává záhadou, kde vzal informace, o které opíral své svatováclavské kázání. Z Istanbulské úmluvy to rozhodně nebylo.

Jeden starý muž mluví v nesprávný čas na nesprávném místě o věcech, kterým nerozumí. Šíří strach, v psaném textu vidí něco, co tam není, nebylo a nikdy nebude. Zmateně volá, že homosexuálové budou prohlášení za nadřazenou vládní třídu nebo že lidem budou odcizovány děti do "pracovně-výchovných táborů vyhlazovacího charakteru". Místo toho, aby jeho šéf vzal rozum do hrsti a pokusil se to vyžehlit - kolega se nechal trochu unést, pochopte -, tak ho v tom ještě podpořil.

Řeč není samozřejmě o ničem jiném než o vystoupení monsignora Petra Piťhy, který na svátek svatého Václava rozjel v katedrále svatého Víta vyfabulovaný hip hop na téma, jak Istanbulská úmluva ("diktátorské dokonale zvrácené zákony") smete s povrchu zemského tradiční rodinu. A kardinál Dominik Duka, který mohl do médií říct něco ve smyslu, že šlo o nedorozumění, se za něj postavil.

Nechme teď stranou samotný fakt, že projev jako ten Piťhův patří spíš na večírek, kde teče víno proudem a slibuje kocovinu, a ne na oslavu české státnosti.

Istanbulská úmluva z roku 2011 chrání ženy před násilím a jeho různými formami, které definuje jako genderově podmíněné - neboli žena je jim vystavena proto, že je ženou. Česká republika se k úmluvě přidala v květnu roku 2016 (jako jeden z posledních států EU). Nyní se čeká na její ratifikaci parlamentem. Signatářské země budou muset kriminalizovat skutky jako psychické násilí, stalking, nucené manželství, nucený potrat, nucená sterilizace a zohavování ženských genitálií.

Není důvod k panice. Petr Piťha šíří falešný poplach.

Piťha vs. realita 0:1

Svět se mění, nabízí nové možnosti, ale stejně tak i nová rizika: nejen pro ženy. Například stalking na internetu. To je celé. Pojďme se podívat, co reálně v Istanbulské úmluvě je a co říká pan Piťha.

Mluví o homosexuálech, kteří nám budou vládnout. O. K. Po otevření Istanbulské úmluvy mačkám na klávesnici Ctrl + F a píšu do kolonky pro vyhledávání slov "homosexuál". Nic. Zkouším "gay" a "lesba". Taky nula výsledků, divné. Jak může úmluva slibovat novou vládnoucí třídu, když tam o nich není ani slovo? Jdeme dál. Ono to je tím, že úmluva není vůbec o sexuálních menšinách, ale o násilí vůči ženám, které náležitě definuje (článek 3), ustanovuje závazky pro státy (článek 5) nebo jim radí, jak při zavádění úmluvy postupovat (články 7 až 10).

V kapitole 3, v článcích 12 až 17, se operuje s termíny "osvěta", "vzdělání", "školení odborníků": nic z toho, co Petr Piťha apokalypticky předpovídal. Jsem už ve třetině, třeba to ještě přijde. Další články přibližují, jak pracovat s oběťmi násilí. Později jsou jednotlivé trestné činy vyjmenovány (články 32 až 40), včetně sankcí za jejich spáchání i přitěžujících okolností (článek 46). Istanbulská úmluva myslí i na zločiny ve jménu "cti" (článek 42), které jsou charakteristické pro muslimský svět. Úplně cítím, jak se nám podpisem tohoto dokumentu zla ta tradiční rodina drolí pod rukama.

Dál se dočteme, jak by měly státy v případě násilí na ženách postupovat, například zavedením institutu vykázání (článek 52), kdy signatáři budou muset mít efektivní páky, aby v případě nebezpečí násilníka donutili opustit obydlí, kde násilí páchá. (U nás už policie takovou pravomoc má, vykázání je v zákoně.) Stejně tak úmluva stanovuje pravidla pro následný styk obětí a násilníka (například u soudu, viz článek 56). Další články se věnují zásadám mezinárodní spolupráce, přístupu k informacím v jejím rámci a ochraně údajů (kapitola 7).

Závěrem článek 80 nazvaný Vypovězení říká, že kterákoliv strana může úmluvu vypovědět dopisem generálnímu tajemníkovi Rady Evropy; výpovědní lhůta je čtyři měsíce.

Zůstává záhadou, kde kněz Piťha vzal informace, o které opíral své kázání. Z Istanbulské úmluvy to rozhodně nebylo. A "dokonale zvrácené zákony" si taky představuji trochu jinak.

O jedno kázání vlastně nejde

Zapomeňme na chvíli na Piťhův nesmyslný projev, který více vypovídá o něm samotném než o Istanbulské úmluvě. Některé křesťanské církve v České republice souhrnně podepsané pod textem na webu Církev.cz (nepodepsala se například Českobratrská církev evangelická) argumentují, že úmluva není potřebná ani přínosná. Protože právní řády členských států EU jsou v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Odvolávají se na ideové a ideologické podhoubí Istanbulské smlouvy (církevní reprezentanti ale hledají ve smlouvě věci, které tam nejsou) a argumentují, že "některé neziskové organizace systematicky vyhledávají nové položky do svých seznamů diskriminovaných menšin". Takoví církevní Babicové: "Když nemáte nepřítele, tak tam dejte neziskovky."

Podle církví podepsaných pod textem také není v pořádku, aby úmluva "umožnila kohokoliv trestat za to, že v dané chvíli nerozeznal genderovou identitu druhého". Ale co to vlastně znamená? Ubližovat se nesmí nikomu a trestat se má každý, kdo takovou ambici má. Ta argumentace nedává smysl. Církve hledají čerta tam, kde není. Katoličtí představitelé by spíš měli investovat energii do vyřešení a prevence sexuálních skandálů uvnitř církve a nepotápět ambici Evropské unie zlepšit život nám všem; a především pak ženské polovině populace.

autor: Ondřej Chlupáček | 16. 10. 2018 15:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama